Oficiálně brexit skončil k 31. 1. 2020. Ale bez dohody.
Velká Británie stále plní závazky k Evropské unii. K 31. prosinci 2020 však toto přechodné období končí.
Obě strany si stanovily tuto 11měsíční lhůtu do konce roku, během které budou vypracována detailní ustanovení pro další vývoj vztahů mezi Spojeným královstvím a EU.
Ustanovení budou muset pokrýt celou řadu oblastí, nás nyní zajímá ta část, která se týká finančních trhů a investování.
Jak může britská odluka ovlivnit život investorů z Česka nebo Slovenska investujících do titulů a fondů kótovaných na londýnské burze?
Individuální tituly: Neměly by být dotčeny
Pokud má někdo na britské burze zainvestováno do konkrétních titulů, odchod Británie z EU by na takové investice neměl mít vliv, a to ani do budoucna.
V dnešním globalizovaném a informacemi prošpikovaném světě je již samozřejmé, že samy společnosti o sobě (vedle povinných informacích stanovených danou burzou) zveřejňují dostatek informací (na svém webu, ve výročních zprávách a dalších publikovaných materiálech a vydávaných informacích) nebo jsou tyto informace celkem snadno dohledatelné.
Je tedy celkem snadné najít si ke konkrétní firmě dostatek relevantních informací pro svá rozhodnutí ohledně investice – a na tomto by brexit neměl nic měnit.
Fondy: Změna může nastat
Trochu jiná situace může nastat u burzovně obchodovaných fondů (ETF). Tam bude rozhodující, zda regulátor britského finančního trhu bude držet regulaci těchto fondů za stávajících „evropských“ podmínek nebo jim blízkých, nebo jestli způsob regulace změní.
Pokud by zavedl výraznější změny a odchýlil se výrazně od pravidel pro povinné informace ze strany fondů, jak je vyžaduje Evropská centrální banka, pak by mohl nastat stav, kdy tyto fondy na britské burze nebude možné z EU nakupovat.
Tedy obdobná situace jako u například u ETF fondů obchodovaných na amerických burzách – kvůli rozdílné metodice povinných informací vyžadovaných v USA a od Evropské centrální banky je obchodníci s cennými papíry ze zemí EU raději většinou vůbec nezařazují do nabídky a zákazníkům nabízejí fondy s domicilem v zemích Evropské Unie.
Řešení: Fondy to zřejmě vyřeší za vás
Pokud by situace s odlišným stanovením regulace fondů ve Velké Británii opravdu nastala, je pravděpodobné, že i tomu se na ostrovech kótované fondy přizpůsobí tak, aby byly dostupné pro evropské zákazníky.
Předobrazem může být situace amerických ETF fondů:
Evropští brokeři měli obavu nabízet největší ETF fondy původem z USA jako BlackRock nebo Vanguard. Reagovali na to tak, že že si založily evropské pobočky. Tyto pobočky podnikají a informují podle pravidel, která vyžaduje evropský trh.
Dá se tedy očekávat, že velmi podobně by zareagovaly ETF fondy nabízené na britské burze. Změna by byla tedy čistě technická. Pro investory z EU by byly nově nabízeny přes pobočky s domicilem v některé zemi EU.
Investiční platformy: Prozatím stop
Situace s brexitem je velmi nepříjemná pro investory, kteří si chtějí otevřít účet u Interactive Brokers nebo jeho české varianty Lynx.
Interactive Brokers má sídlo ve Velké Británii. Tím pádem je mimo EU a nesmí propagovat své služby v EU. A tak není možné si otevřít nový investiční účet a začít na něm nakupovat ETF či akcie.
Stávající klienti obou platforem nejsou dotčeni a mohou dále přes Interactive Brokers nebo Lynx obchodovat.
Interactive Brokers aktuálně zakládá pobočky hned v několika zemích EU, ale není úplně jisté, že se všechno stihne do konce roku.
Pro naše klienty máme samozřejmě alternativu, aby mohli začít investovat ihned bez ohledu na to, co se děje v rámci brexitu.
Vývoj brexitu stále nejistý, ale finanční hráči nečekají
Jak moc velké změny pro investory z EU na britském trhu přijdou? Na to bude mít vliv finální podoba (ne)dohody o vystoupení Británie z EU a následné kroky britského regulátora finančního trhu.
Politická jednání zatím vypadají v poměrně uvíznuté podobě. Není se čemu divit. Krize spojená s pandemií COVID-19 má pro Velkou Británii i EU vyšší prioritu.
Čím dál více je tedy podle politických i ekonomických analytiků pravděpodobnější britský odchod „bez dohody“. V takovém případě by Velká Británie byla vázána jen k právnímu minimu nutnému pro udržení vzájemného obchodu a vztahů EU.
Fondy a platformy s takovou situací počítají. Zakládají pobočky v dalších zemích EU, aby mohly se svými klienty komunikovat bez ohledu na to, jak to všechno dopadne.