Apple Itunes
Spotify
Stitcher
RSSSpráva majetku v dobách krizí a nestability
natočil Josef Podlipný 
Svět, ve kterém žijeme, se mění rychleji než kdy dříve.
Války, inflace, geopolitická nestabilita i ekonomické krize – to vše jsou faktory, které mohou ohrozit nejen globální trhy, ale i vaše rodinné bohatství.
Přestože většina investorů doufá, že krize nepřijdou, historie ukazuje, že dříve či později zasáhnou každého. A právě proto je klíčové být připraven.
Jak zajistit, aby váš majetek zůstal stabilní i v dobách nejistoty?
Jaké kroky mohou ochránit vaše investice?
V této epizodě Vladimír Fichtner a Josef Podlipný sdílí nejen své zkušenosti s investováním v turbulentních dobách, ale také praktické strategie, jak ochránit a diverzifikovat rodinné bohatství.
Proč je klíčové připravit se na krizi ještě předtím, než přijde.
Jak diverzifikovat majetek tak, aby obstál i v době ekonomické nejistoty.
Proč je důležité držet hotovost a jak může zachránit váš majetek v krizových dobách.
Chcete vědět, jak zajistit, aby krize nebyly hrozbou, ale příležitostí?
Tato epizoda vám dá inspiraci k zamyšlení.
Textový přepis
Josef Podlipný
Dnešním tématem je správa majetku v dobách krizí a nestability.
Vladimír Fichtner
To je zajímavé téma, pojďme na něj.
Josef Podlipný
V průběhu dnešní diskuse určitě budete slyšet termíny, které jste už slyšeli v některých předchozích epizodách: diverzifikace, plánování a řadu dalších. Proč dnes, Vláďo, mluvíme o krizi?
Vladimír Fichtner
Za 30 let, co investování řeším, jsem žil ve světě, který byl zmítán mnoha krizemi. Ale musím říct, že zároveň to bylo 30 poměrně klidných a mírových let. Ne, že by nebyly konflikty, ale došlo k tomu, že víceméně skončila studená válka. Amerika se stala na dlouhou dobu jediným hegemonem, který vládl světu. Neměla žádnou opozici a těch 25, 30 let bylo z tohoto pohledu relativně klidných. V posledních 5 nebo 10 letech, alespoň z mého úhlu pohledu, přináší větší nejistotu síla Číny a to, co od roku 2014 podniká Rusko na Ukrajině. Protože už to není o jednom hráči. Už těch hráčů začíná být vícero. Pro mě osobně válka začíná být mnohem blíž. A myslím si, že jeden ze scénářů, který není pro mě úplně nemožný, je, že se přesune i na naše území.
Takový pocit jsem za celý svůj život zatím neměl a jenom to potvrzuje některé věci, o kterých člověk přemýšlí a dělá. Nechci být v situaci, kdy si budu říkat „to se u nás stát nemůže.“ Vždy si vzpomenu na filmy z doby před druhou světovou válkou, kdy si někteří Židé říkali „to se tady stát nemůže, Němci jsou přece kulturní národ.“ Je dobré vycházet z toho, že věci se stát mohou. A já osobně čas v tuhle chvíli vnímám mnohem citlivěji než v minulých letech. Z důvodů, které jsem říkal. Jak to vnímáš ty, Pepo, jako investor?
Josef Podlipný
Jako investor se dívám na okamžik diskuzí o správě v dobách krizí tak, že se vhodný, protože se vlastně ještě nic zásadního neděje. Neprocházíme žádnou podobnou situací jako obyvatelé Ukrajiny nebo Turecka, a mohl bych jmenovat dál, až z toho člověka mrazí. To znamená, že máme dostatek času na diskuse, jak správu přizpůsobit, aby se právě pro období krizí s naším rodinným bohatstvím dobře vypořádala. Druhá věc, která mi říká, že je dobrý čas o tom diskutovat, je uvědomění si, že geopolitická a ekonomická situace je velmi křehká. Právě proto, že si už po dvě generace nepamatujeme útrapy dřívějších období, třeba druhé světové války. A to, že se bojuje na Ukrajině, nás ještě neopravňuje říct, že víme, co to znamená. Nevíme. Nikdo z nás si to vůbec neuvědomuje, pokud by toho nebyl přímou součástí. Proto je dobré si uvědomit křehkost současné situace. Já si vzpomínám na slova vyřčená před několika měsíci zástupcem jednoho velkého hedge fondu, který říkal „My jsme v podstatě natěšení na to, až přijde nějaký průšvih. V tomhle klidném prostředí se nedá vůbec nic tvořit. Tady jsou klidné vody.“ Můj dobrý kamarád, kterému prošla rukama spousta kapitánů na lodích, když je školil jako nové skippery, říkal: „Jen na rozbouřeném moři se naučíš být dobrým kapitánem.“
Vladimír Fichtner
Ten klid také charakterizuje to, že když se jako starší generace sejdeme, občas přijde diskuze na téma, že je potřeba si lehnout nohama od výbuchu, mít pláštěnku a být zahalení. Branné cvičení bylo součástí našich mladých let, ale naše děti už nic takového nezažily. Koukají na nás, o čem se to vlastně jako senioři bavíme. Co tím máme na mysli? Protože byl klid, protože takové věci se neřešily. Teprve teď se začínají třeba někteří mladí hlásit do armádních rezerv, aby zjistili, co to znamená a případně věděli, co mají dělat. Myslím si, že to je určitě zajímavá věc, kterou asi není špatné projít.
Josef Podlipný
Řekl jsi docela zajímavou informaci, na kterou navážu. Dva měsíce zpátky jsem byl na kole s kamarádem, který je právě v armádních rezervách. V minulosti jsem mu vždycky na kole ujížděl, a teď najednou bylo vidět, jak má dobrou fyzičku. Říkal jsem mu „Kamaráde, tys na sobě zapracoval!“ A on na to, že musel. Protože se ukazuje, jak je ten svět v klidu, okolí nás vlastně k ničemu moc nevybízí, nemusíme bojovat o život, nemusíme být schopni rychle utíkat, bránit svůj domov, svoji rodinu atd., a tak jsme hrozně zpohodlněli. Až na úplné výjimky. A ruku na srdce, kdo z vás, za jaký čas, uběhne třeba 3 nebo 5 km? Jak vyrovnaným a udržitelným tempem jste schopni plavat? A spoustu dalších a dalších věcí. Prostě jsme zpohodlněli. Ale abychom nebyli v rovině zkázopravců, protože to není cílem tohoto podcastu, pojďme se podívat na to, co je třeba dělat, aby naše rodinné bohatství v případech krizí a nejistot neutrpělo.
Vladimír Fichtner
Myslíš, co je třeba dělat, když přijde krize?
Josef Podlipný
Spíš před tím.
Vladimír Fichtner
Já jsem chtěl právě říct, když přijde krize, tak dělat všechno to, co jsem si připravil předtím, než přišla.
Protože průšvih v krizi samozřejmě znamená, že už člověk nic nevymyslí. Je příliš v časovém presu, je příliš v emocionálním tlaku. Možná něco vymyslí, ale nemusí to být úplně optimální. Já si pamatuji, když zaútočil Putin na Ukrajinu na jaře 2022, v jeden okamžik se začaly skloňovat jaderné zbraně. My jsme si v rodině sedli všichni dohromady a řekli jsme si, co se stane, když dojde k jadernému výbuchu na Ukrajině. Připravili jsme si evakuační plán, co budeme dělat, kdo jede, s kým jede, kdo nejede. Probrali jsme to během víkendu a řekli jsme si, kde se sejdeme, když přestane fungovat komunikace. Kde budeme na naše děti čekat ve Španělsku v jedné restauraci u pobřeží. Každý den ve dvě hodiny odpoledne, pokud se jinak už nebudeme mít šanci spojit.
To už člověk nevymyslí, když přijde průšvih. Nebo něco může opomenout. Takže mnohem lepší je mít věci rozmyšlené, v klidu o nich popřemýšlet, než je potom vyrábět na poslední chvíli. To každý víme, že spěch nemusí být úplně dobrým rádcem. Takže je potřeba věci připravovat předem, jinak to nejde. A kdo to neudělá, může dopadnout dobře, ale my na to spoléhat nechceme. Ani jako lidé, ani jako investoři.
Josef Podlipný
Mně to připomíná příběh mého dobrého kamaráda Honzy a jeho rodiny. Honza žije už mnoho let v zahraničí, nicméně je pyšný na to, když mu lidé říkají Honzo, i přesto, že pokaždé to slyší jinak. Honza protáhl svou rodinu a rodinné bohatství skrz krizová období, třeba i nemovitostní krize v Americe a spoustu dalších jiných menších krizí, velmi dobře. Protože jeho tatínek s maminkou dali rodinnému bohatství dobrý základ. Oni už měli diverzifikovaný jak byznys, nemovitosti, tak finanční majetek v různých aktivech. Povětšinou v pravidelně vyplácejících nějaké peníze. Honza na ta období vzpomíná s úsměvem a zároveň ten příběh předává svým dvěma dětem. Říká, že není až tak důležité, jak aktivum roste, ale co vám generuje. A v jejich případě to bylo nepochybně velmi důležité, protože z nemovitostního portfolia, které jim generovalo velmi vysoké pravidelné cash flow, výrazně vyšší, než byla potřeba rodiny, v dobách krizí postavili dalších několik pilířů rodinného bohatství. Nedávali to do toho samého aktiva, ale tvořili něco dalšího.
Mně to přišlo matematicky úplně protismyslné, když jsme o tom s Honzou před nějakými osmnácti lety diskutovali. Když říkal „dividendy, dividendy“, já jsem se ptal „proboha proč, vždyť se to daní.“ A on odpovídal, že to pochopím časem. Říkal: „Ne, ne, ne, zapomeň. Nepotřebuješ řešit, jak je aktivum cenné. Máš pravidelný příjem a můžeš s tím pracovat.“ A ještě navíc, a to bylo strašně důležité, Honza tohle říkal i přesto, že to neobjevil on, že neobjevil Ameriku: „To, že máš pravidelný příjem, tě nutí něco s tím dělat.“
Říkal, že jeho kamarád dobami krizí prošel díky špatné likviditě majetku velmi útrpně.
O část majetku přišli, museli v dobách poklesu část zpeněžit apod. Ten jeho kamarád se hodně profiloval také v nemovitostech, ale v pozemcích. Měl obrovské množství pozemků všude po světě, kam se člověk podíval na glóbu, skoro mohl říct, že tam je také. Pozemky ale ve většině případů buď ležely ladem, nebo byly těsně před nějakým procesem, třeba zasíťování nebo vložení do územního celku. Byly připraveny pro developera, pro investici. Když ale vyschnou peníze nebo klesne investorský zájem, tak s tím nic neudělá. Zpeněžit to lze, ale s velkým poklesem ceny.
Vladimír Fichtner
Pamatuji si to ve finanční krizi, v letech 2008-9. Kdy si člověk říkal, že se ho to netýká. Ale když přijde opravdová krize, tak se dotkne tvého byznysu, dotkne se tvých nemovitostí, dotkne se veřejně obchodovatelných akcií. V roce 2008 se dotkla i veřejně obchodovatelných dluhopisů. A najednou všechno klesá. A ty si říkáš „Je to v pohodě, já vezmu tady peníze, nasypu je do byznysu.“ Najednou jsi všude pod tlakem snižující se hodnoty, snižujících se cen. A pokud nemáš cash flow, o kterém mluví tvůj dobrý kamarád, a mluvil o tom už před 18 lety, najednou zjistíš, že opravdu nemáš peníze na účtu. Co je platné, že máš stovky milionů nebo miliardy, když nemáš peníze na účtu, které potřebuješ, abys zaplatil za nějaké služby. Pak je to velký průšvih. Souhlasím.
Ty jsi zmínil diverzifikaci. Je potřeba majetek rozkládat do různých typů instrumentů, do různých regionů. Ideálně být po celém glóbu, všude po světě. To není vůbec špatné. V různých měnách a v různých destinacích.
Jednoznačně „cash flow is king“. Prostě když mám cash flow, tak mám mnohem větší stabilitu. Já nepotřebuju mít stovky milionů na účtu. K čemu mi jsou? Nemusím chodit jako strýček Skrblík plavat do svého trezoru po ránu. Ale cash flow potřebuje každý z nás. Já bych řekl, že není špatné, i když to nemusí být vždy výhodné v dobách poklesu, mít přístup k likviditě. Anebo mít samozřejmě i hotovost nebo termínované vklady nebo něco podobného. Což samozřejmě my jako podnikatelé neradi vidíme, protože to ubírá našim výnosům. Hotovost nic moc nenese. Když byly vyšší úrokové sazby a neslo to šest sedm procent před pár lety, tak to bylo dobré. Vlastně jsem nemusel nic dělat a neslo to 6 %.
Dneska už je to 4 % na termíňácích a uvidíme, kolik to bude za rok. Třeba to bude zase 15 % nebo 2 %. Nikdy nevíme. V posledních deseti letech byl úrok nízký, extra nízký nebo nulový. V západní Evropě na eurech dokonce záporný. Museli jste platit bance, že jste tam měli hotovost. Ale ta hotovost prostě přináší flexibilitu v době krize a v době průšvihu. Dá se také použít v době průšvihu, protože když aktiva klesají, může být dobrý čas něco nakoupit. V krizi se dobře nakupuje. Člověk to nesmí s hotovostí a likviditou přehánět, ale nemít je může být právě v dobách krize velmi nebezpečné. Protože nemá nikdo, respektive mají ti, kteří byli prozíraví. Je lepší patřit mezi ty prozíravé než ty, kteří mají z tohoto úhlu pohledu nějaký průšvih.
Jak ty vnímáš likviditu a hotovost a jejich nevýhody pro výnos?
Protože když mám 10 % v hotovosti a nese mi to nulu, tak se samozřejmě celkový výnos z portfolia snižuje.
Josef Podlipný
Stejně jako mince má dvě strany, tak i odpověď na tvou otázku nasvěcuje dvě strany téže mince. Je to tak, že na jednu stranu hotovost nabízí obrovskou flexibilitu a svobodu. Nemusíme řešit rozhodnutí pod tlakem, dokonce nám nabízí i možnost využít příležitosti a snižuje výnos. Je to tak, v některých málo ohledech to ale dokonce výnos může povzbudit. Dobře si vzpomínám na velmi dobrý počin, když společnost Fichtner propagovala proti-inflační dluhopisy v dobách, kdy nebylo zřejmé, že by mělo přijít období vyšší inflace. Spíše naopak. Mnoho investorů zažívalo v Německu nebo ve své investorské mysli spíš obavu z toho, že se bude prohlubovat deflace. Opakovaně se diskutovala i témata, že banky ukazují na to, že existuje hotovost. A je problém hotovost pak někde schovat a tím pádem účty v bankách budou nebezpečné, protože tam budou záporné úroky. A my investoři budeme platit ještě za to, že máme někde uložené peníze. Velmi živě si pamatuji tyhle diskuse a stejně tak si dobře pamatuji na analytický materiál, který říkal, že je tady skvělý investiční nástroj, který pro případ, že bude inflace vyšší, je schopen peníze ochránit.
A to období přišlo.
Vladimír Fichtner
Tam byla ta druhá strana mince. Když bude záporná inflace, tak proti-inflační dluhopisy vynášely nula nula. Přesně tak. Ale lepší mít nulu než minus jedno procento. Ten, kdo měl víc jak milion euro v bankách v západní Evropě, měl prostě záporný úrok. Ano. To bych řekl, že je další důležitá věc, která se v krizi projeví hezky. To je, jak jsem připravený na různé scénáře. Ty proti-inflační dluhopisy byly krásný příklad. Úplně vzorový příklad toho, že fungují ve scénáři vysoké inflace, normální inflace i záporné inflace. No skvělé, jestli ve vysoké inflaci udržím hodnotu peněz zhodnocených o inflaci, tak to chci. Jestli budou záporné úroky a já budu mít nulu, to jde pořád lépe, než mít zápor. To je skvělá věc. A bylo to jenom o tom, že tady jsou tři různé scénáře budoucnosti z hlediska inflace, a ve všech to vyhovuje. Když jsi se ptal, jak se na to připravit, tak přemýšlet předem o tom, jaké jsou scénáře.
Dneska někdo říká, že koruna začíná slábnout. Jindy zase přijde jiné období a koruna posiluje. Jediné možné, o čem by člověk měl přemýšlet, je scénářové přemýšlení. Mám připravené řešení, když koruna bude slábnout? A co se stane s mým řešením? Mám to připravené, když bude posilovat, že to také bude v pohodě? A mám ho připravené tak, že když se nebude hýbat ani jedním směrem významně, bude to také v pohodě? To je správná otázka. Ale spekulovat, jestli to bude tak nebo tak, podívat se do křišťálové koule, která napoví, že koruna bude silná, a pak se zjistí, že to bylo obráceně. Nebo se to naplní, to je možné. Ale řešení, která děláme, přece nejsou na týden, na měsíc, na rok nebo na pět let. My děláme rozhodnutí na desítky let a potřebujeme, aby měla stabilitu v průběhu těch desítek let. A tam je scénářové přemýšlení naprosto kritické.
Co bude s touto ekonomikou? Bude dobře, špatně, bude to jako dneska. Co bude s měnou? Jeden, druhý, třetí scénář. Co bude s inflací? Co bude s válkou? Bude, nebude. Všechny scénáře si dejme před sebe a přemýšlejme, jestli to moje řešení tam sedí. Tomu my říkáme filozofie Ochrany bohatství (Wealth Protection), se kterou jsme přišli před 15 lety. A scénářové přemýšlení je přesně na krizové časy. Kéž by nepřišly ošklivé scénáře, ale mnohem lepší je být připraven, než překvapen.
Josef Podlipný
Souhlasím. Přátelé, plánování scénářů a příprava flexibility při správě vašich rodinných bohatství určitě něco stojí. Bude vás to stát čas, bude třeba k tomu přizvat odborníky a bude to stát i nějaké náklady, protože nepochybně hotovost, kterou jsme tady několikrát zmiňovali, asi v dlouhodobém horizontu nebude vynášet totéž co akcie. Nebude vynášet totéž, co váš byznys. Nebo třeba nemovitostní část portfolia.
Pokud se zabýváte myšlenkou, co vám krize může přinést, stálo by za to podle mě zmínit ještě jednu důležitou věc – někdo čeká, až ta krize přijde. Ví, že přijde. Někdy. A tak čeká. V hotovosti.
Vladimír Fichtner
100 % peněz v hotovosti. Prodal firmu a čeká, až přijde krize. Jo, jo, to jsem slyšel teď, když byly prezidentské volby v USA. Někteří čekali, že to půjde po prezidentských volbách dolů, a čekali s hotovostí, aby využili ten okamžik poklesu. Samozřejmě pro lepší nákupy. A poté, co vyhrál Donald Trump, akcie vyrostly v korunovém vyjádření o 5 % za týden. Tři procenta byly akcie a dvě procenta udělala česká koruna, respektive dolar posílil. Takže v korunovém vyjádření pět procent hned. Ale nahoru, ne dolů. Hmm, ten člověk nepočítal evidentně s tím, že může přijít jiný scénář. Správné by bylo rozdělit třeba tu svoji investici, půlku dát předtím, půlku potom. Když má takovou představu o tom, že je nějaký prvek nebo nějaký faktor, který může tak výrazně ovlivnit trh. I když zrovna prezidentské volby pro nás, kteří jsme zažili už já nevím kolikáté, americké prezidentské volby, víme, že to vlastně žádný faktor moc není.
Josef Podlipný
Souhlas. Ať už přílišná opatrnost nebo přílišné vyčkávání na nějaký zázračný okamžik může být pro vás opravdu nesmírně stresující a pro vaše rodinné bohatství možná až zhoubou. Jistotu, že v budoucnu nějaké krize zažijeme, asi máme všichni. Nicméně s důkladnou přípravou se krize spíše stanou výzvou. Když budete přemýšlet scénářově, budou pro vaše rodinná bohatství výzvou k překonání krizí. A já vám moc přeji, aby vám vaše rodinné bohatství i v dobách krizí a nestability nepřidělávalo starost. Abyste byli díky scénářovému přemýšlení připraveni na období nejenom hojnosti, ale i období, kdy se bude dít něco, co si možná ani dnes nedovedeme představit.
Vladimír Fichtner
A já bych jenom dodal jednu důležitou věc. Uvědomte si, že připravit se na různé scénáře, přemýšlet o různých scénářích, zabere nějaký čas. Když se dneska rozhodnete, že máte svůj majetek uložený jenom v české koruně, v nemovitostech v České republice, jak dlouho vám bude trvat, než ho rozložíte po světě? Než ho dáte do dalších aktiv, než zlikvidní? Zlikvidujte ty pozice, které možná máte jenom v české koruně? Bude to trvat dlouhé měsíce, spíše krátké roky. A proto je potřeba o tom přemýšlet dostatečně dopředu, strategicky. Když to uděláte, krize, které přijdou, nemusí být v žádném případě zničující.