Apple Itunes
Spotify
Stitcher
RSS4 klíčové strategie, jak ovládnout svou investiční netrpělivost
natočil Josef Podlipný 
V této epizodě podcastu se věnujeme dotazu, který nám zaslal Marek: Jak pracujete s netrpělivostí podnikatelů, kterým pečujete o bohatství?
Dozvíte se, jak je možné, že netrpělivost může vést až ke zkáze rodinného bohatství.
Netrpělivost není možné vypnout, ale objevíte nástroje, které vám pomohou ji zvládnout.
- První z nich slouží ke změně úhlu pohledu na majetek, který vám obratem přinese klidnější přístup.
- Druhá strategie vám umožní vypnout neustálý informační šum, který netrpělivost vyvolává.
- Třetí vám ukáže, co vlastně v investicích hledat a rozhodně to není, kdy nakoupit a kdy prodat.
- A konečně čtvrtá připomene, kde je možné hledat pomoc, když se o nás nervozita pokouší.
Zaposlouchejte se tedy a získejte cenné rady a nápady, jak zvládnout nervozitu při investování, chránit své bohatství a dosáhnout dlouhodobého investičního úspěchu.
Textový přepis
Josef Podlipný
Dobrý den, dámy a pánové, vážení posluchači, mé jméno je Josef Podlipný a opět Vás vítám Mezi Rentiéry.
Vladimír Fichtner
I já, Vladimír Fichtner, Vás vítám dnes Mezi Rentiéry.
Josef Podlipný
Dnešním tématem je otázka od Marka. Marek se nás ptal, jak pracovat s netrpělivostí podnikatelů při dlouhodobém investování.
Vladimír Fichtner
Toto téma bych uvedl krátkým příběhem. Farmář měl husu a jednoho dne zjistil, že husa snáší zlatá vejce. Byl překvapen, ale potěšen. Vzal zlaté vejce a říkal si: „Paráda, tak hned jsem bohatší“. A byl zvědavý, co se stane druhý den.
Druhý den zase přišel a zase našel zlaté vejce. To už ho potěšilo takovým způsobem, že si říkal: „To už si ho nemusím nechat pro sebe“. Šel na trh, vyměnil zlaté vejce za spoustu věcí, které potřeboval a už se těšil, co bude třetí den.
Husa zase snesla zlaté vejce. „Paráda. Teď už jsem boháč“. Už se viděl, kde bude. Ale protože byl netrpělivý, tak si řekl: „Proč mám čekat každý den na zlaté vejce, když tu husu můžu zaříznout, rozříznout jí břicho, všechna ta vejce si vzít dopředu a být bohatý už hned teď?“
A bohužel došlo k tomu, co se dá očekávat. Tím, že husu zařízl, sice našel jedno zlaté vejce, ale pak už žádné další nebylo.
Udělal to, co spousta netrpělivých investorů dělá. Rozjede nějakou strategii. A někdo po čtrnácti dnech, někdo po měsíci, někdo po roce jí skončí. Protože nemá trpělivost. Ale Warren Buffett vydělal nejvíc svých peněz až po pětašedesáti letech, protože měl trpělivost čtyřicet let investovat. A v tom je kouzlo dlouhodobého investování. A v tom je nebezpečí netrpělivého přístupu k dlouhodobým investicím.
Josef Podlipný
Vladimíre, je to častá otázka, kterou je potřeba jako úspěšný podnikatel, budovatel, rodinného bohatství řešit?
Vladimír Fichtner
Já bych řekl, Pepo, že to není častá otázka, kterou slýchám. Ale je to častý problém, se kterým se potkávám. Protože většina z nás podnikatelů je přirozeně netrpělivá. My potřebujeme, aby věci byly zítra, nebo vlastně ještě dnes nejradši. Podnikání nás naučilo, že když moc dlouho nic neděláme, nemusí to dopadnout dobře. Ale v tom dlouhodobém investování, o kterém se bavíme, které má zvládnout generace, je trpělivost nesmírně důležitou součástí. A konflikt s trpělivostí při dlouhodobém investování je opravdu důležité téma.
Josef Podlipný
Proč je to tak důležité téma pro rentiéra?
Vladimír Fichtner
Řeknu to na příkladu. Každý z nás, kdo někdy začínal třeba s finančními investicemi, obchodovat s akciemi, tak si vzpomeňte, jak jste začínali.
„Dneska něco koupím, zítra to prodám, nebo pozítří? No, možná počkám týden. Jo, ono to vyrostlo o deset procent, tak to prodám. Co koupit dalšího?“
Máme pocit, a je nám to přirozené, že čím víc budeme obchodovat, tím to dopadne lépe. V praxi všichni víme, jak to dopadá. A na to existují už dneska statistiky. V principu čím víc obchodujete, tím méně toho majetku budujete. Představte si to, jako kdybyste měli firmu a každých čtrnáct dní byste změnili její zaměření. Nebo každý měsíc. Nebo i každý rok. Tak v tom dlouhodobém investování to je podobné. Prostě, když každou chvíli budete dělat něco jiného a netrpělivě budete řešit tohle, rychle prodat tohle, koupit tamto. A prostředí se tomu nabízí – sociální sítě, makléři, kteří vám volají a občas nějací vykukové – jde tomu naproti. „Pojďte to změnit a pojďte do něčeho chytřejšího.“
To nás může stát hodně peněz, jako rentiéry. Když jsme to dělali s prvními deseti tisíci korunami, tak to je srandovní. To člověk ještě někde vydělá ve zbytku života, když je vám dvacet pět. Ale když to začnete dělat, tento přístup, se 100 miliony nebo s miliardou – to může mít úplně jiné následky!
Josef Podlipný
Vladimíre, tys vlastně řekl v odpovědi proč je to tak důležité. Že nás to může stát hodně peněz. A napadá tě ještě další relevantní odpověď na tuto otázku? Proč je to tak důležité?
Vladimír Fichtner
Když nás to bude stát hodně peněz, tak nás to odradí od toho, co k majetku patří. A ti nejbohatší lidé světa jasně deklarují, že finanční investice jsou třeba 65 procent jejich majetku. UBS Global Family Office Report o tom mluví zcela jasně. A nás to může vést k tomu, že to vlastně přestaneme dělat. Že na to zanevřeme, na tuhle oblast. A bude trvat dlouhé roky, než se k ní dostaneme zpátky. To je velmi typické. Vlastně se na něčem spálíte, no tak to dělat nebudete. A až po deseti letech, kdy přijde pět vašich známých a kamarádů, a když uvidíte, že to řeší jinak než vy, tak vás napadne, možná bych měl. Ale deset let je deset let, které utekly, kdy jste nesbírali zkušenosti a podobně. Takže druhá věc je: může to zavřít cestu k části majetku nebo ke způsobu starání se o majetek, kterou by člověk neměl přebírat.
Josef Podlipný
V podstatě oddálit tu fázi budování finančního majetku.
Vladimír Fichtner
Třeba. Napadá tebe, proč to je důležité?
Josef Podlipný
Určitě. Netrpělivost vede k většímu fokusu na tu oblast. Což v podstatě znamená, že čas a energii, kterou bychom mohli věnovat rodině, sami sobě, byznysu, budeme věnovat tradingu. Nebo nějaké rychlé obrátce v našem portfoliu. Zvlášť, pokud se nám nebude dařit, určitě nebudeme mít klidný spánek. A když nebudeme mít klidný spánek, budeme nervózní, budeme dělat unáhlená rozhodnutí, budeme mít strach dělat některá rozhodnutí. A určitě se to neomezí jenom na správu finančního majetku. Začneme dělat chyby i ve svém podnikání, začneme dělat chyby i v komunikaci v rodině.
Vladimír Fichtner
Souhlasím, to může mít dalekosáhlé důsledky.
Josef Podlipný
Řekli jsme si tedy proč. Jak s netrpělivostí pracovat, aby někdo, kdo má podnikatelské nastavení, je dokonce teď ve fázi budování rodinného bohatství (tzv. ještě nemá dost), se má naučit přendat si klobouk na hlavě z podnikatele na správce? Poradil bys alespoň 4 kroky, které by měl podnikatel absolvovat?
Vladimír Fichtner
První věc, kterou bych doporučil, je přemýšlet o tom, co od dlouhodobého investování očekávat. Od podnikání očekávám, že to někam poroste, případně, že jednoho dne, když je firma veliká, mi nese nějaké cash flow. Ale všichni máme spojené podnikání hodně s výnosem. Prostě od nuly ke 100 milionům, miliardě nebo k deseti miliardám. To je to, co je vlastně za podnikatelským duchem, a za úspěšnými podnikateli. Já bych řekl, že pokud se chcete pustit do dlouhodobého investování, je první pravidlo říct si, že výnos hledám v podnikání. Ale v dlouhodobém investování už hledám ochranu svého majetku. V dlouhodobém investování, pokud investujete do své firmy, nedosáhnete 30 procent výnosu každý rok. X krát se mi stalo, že jsem potkal člověka, který říkal: „No a kolik vy mi nabídnete? Když to stáhnu k tomu našemu Wealth Management byznysu. „20, 30 % to asi nebude, co?“. Já říkám: „No, to nebude“.
Pochopil jsem, že pro úspěšného podnikatele, dokud on chce budovat růst, tak nechť pracuje ve své firmě, nechť maká na tom, aby ta firma rostla, a finanční investice jsou pro něj až v okamžiku, kdy si řekne už má dost. S touto částí majetku, o tu už by nechtěl přijít. A s tím je spojeno, jak s tím poté zacházet, jak přistupovat k majetku. Ale skutečně, pokud jsem netrpělivý a chci pořád víc, tak to nezměním. A ochrana majetku se s tou trpělivostí pojí přirozeněji. A proto první krok, který je potřeba udělat, podle mých zkušeností, je říct si: „Tady to už je docela dost, to už začnu chránit“. Neznamená to, že nemůžu mít firmu, kde pořád chci výnos a růst, ale tady to už chci začít chránit. A to je první krok k tomu, abych se začal učit trpělivosti.
Josef Podlipný
Pojďme se teď podělit s posluchači, co znamená slovo chránit. Když říkáš, toto chci chránit. Tak s tím je asi spojeno nějaké očekávání. Jak to očekávání vypadá?
Vladimír Fichtner
Z mého pohledu chránit, je mít peníze a majetek ošetřený tak, aby vydělával dlouhodobě 2-3 % nad inflaci. Nad dlouhodobou inflaci. A byl proti inflaci chráněn. To je to nejzásadnější, co chci od majetku, který chráním. Dnes máme vysokou inflaci, tak někdo může říct: „Aha, tak když je inflace 15 %, tak to má mít 18 % výnosu“.
Ne, dlouhodobě inflace nebývá patnáct procent. Dlouhodobě, v těch dlouhých časových řadách bývá třeba 3 %. A v takovém okamžiku chci, aby dlouhodobě majetek vydělával 5 – 6 % poté, co zaplatím všechny různé poplatky, správcovské a poradenské atd. Aby dlouhodobé investování vydělalo 5-6 %, dvě, tři procenta nad dlouhodobou inflaci, z toho já jako rodina si stáhnu polovinu na fungování rodiny z výnosu, a polovina zůstane v majetku a ten se zvýší přesně o inflaci, aby udržoval reálnou hodnotu. Když k té myšlence na ochranu majetku nedojdu, tak se může stát to, co se stalo x lidem. Nic neroste do nebes a prostě přijdou těžké časy. A najednou firmy, a dnes to vidíme, které třicet let vydělávaly, krachují, protože se změnilo prostředí. A to může znamenat, že po třiceti letech, kdy jsem to postupně vybudoval na miliardu, najednou nemám nic.
Když budu sázet příliš na jednu kartu, může to být problém. Jak to vnímáš ty, Pepo?
Josef Podlipný
Ochrana je hodně důležitá! A to, co by vám, rentiérům, mohlo pomoct, když definujete majetek, jeho velikost, kterou chcete chránit, tak je, dívat se na tu velikost optikou, kolik z toho chcete mít pravidelný, stabilní příjem. Protože pokud vím, že mě spokojený spánek a klid v rodině dopřeje pravidelný příjem třeba 100 tisíc měsíčně, tak k tomu potřebuju mít nějaký finanční majetek chráněn. A v ten okamžik se dostanete hned k číslu, které je dobré vyčlenit a přemýšlet o něm tak, jak říkal Vladimír. Nicméně, Vladimíre, to bylo to první, jak naložit s netrpělivostí podnikatelů. Co tě napadá jako druhé?
Vladimír Fichtner
Možná tím druhým tipem může být vyhledávat si témata, která jsou pro dlouhodobé investování relevantní. Co tím mám na mysli? V dnešním světě plném informací je kolem nás neustále mnoho podnětů, které můžeme zkoumat. Zlato šlo nahoru, akcie dolů, měna posílila, koruna kolabuje, válka, inflace. Každý den otevřeme noviny, sociální sítě a podcasty a máme tam spoustu, spoustu podnětů. A je dobré vědět, proč tam jsou. Protože někdo chce, abychom si něco přečetli. A když vedle toho bude reklama, abychom na ní klikli, cílem médií není nám poradit, ale zaujmout nás, abychom tam přišli znovu. Proto je potřeba hledat si témata, která nám vlastně pomáhají učit se naší trpělivosti. A to jsou třeba témata: „Jaké scénáře budoucnosti nás mohou potkat“.
Co mám na mysli? Hodně lidí pracuje s tím, že koruna v tuto chvíli posiluje, takže koruna bude asi silná. Moje doporučení je, přemýšlejte ve scénářích. Nepřemýšlejte, jaká je pravděpodobnost, že koruna bude silná, ale přemýšlejte o tom, že bude silná, slabá anebo bude na stejné úrovni jako dneska.
A hledejte v investování řešení, které bude vyhovovat všem těmto scénářů.
Josef Podlipný
Vladimíre, zdánlivě to vypadá, že jsme se od netrpělivosti v naší diskusi přesunuli k diskuzi o scénářích. Nicméně, jak tě znám a těchto diskusí už jsme absolvovali bezpočet, chceš tím říct, že právě scénářové přemýšlení nám umožní být trpělivým investorem?
Vladimír Fichtner
Scénářové přemýšlení nás učí, podle mých zkušeností, větší trpělivosti. Protože když pracujeme s jedním scénářem a tomu se nedaří, vede nás to k tomu, že tohle nefunguje a pojďme přemýšlet jinak. To je ta netrpělivost, říct si „Aha, to je špatně“. Když pracuji se všemi třemi scénáři, ať u koruny nebo inflace: bude vysoká, nízká nebo záporná? Jaká bude? Nikdo neví. Ale když pracuju se scénářem tří různých úrovní, tak vlastně si mohu říct: „Aha, nastal jeden ze scénářů, s kterým jsem počítal. Je to v pohodě, můžu klid v klidu“. Být i nadále trpělivým investorem. Nemusím hned zkoumat, do čeho jiného mám skočit, protože můj jediný scénář, na kterém jsem stavěl budoucnost, nevyšel.
Josef Podlipný
Skvělý tip. Řekl jsem si, jakou část majetku chci chránit., naučil jsem se scénářovému přemýšlení. Co tedy dál?
Vladimír Fichtner
Občas se potkám s tím, že člověk, s kterým začínáme pracovat, říká:
„No tak to vyzkoušíme. Podíváme se za rok nebo za dva, jaké budou výsledky, a pak se domluvíme, jestli budeme pokračovat dál“.
Já na to reaguji vždycky stejně a říkám. „Když za rok nebo za dva budeme v plusu, tak to neznamená, že děláme dobrou práci. A naopak. Když za rok nebo za dva budeme v mínusu, neznamená to při dlouhodobém investování, že děláme špatnou práci. Rok nebo dva není dlouhodobé investování. “
Co ale za rok nebo za dva budete schopen posoudit je, jestli vám vyhovuje náš způsob přemýšlení, jestli reagujeme a odpovídáme na vaše dotazy, jestli mluvíme srozumitelně. Jestli filozofie, se kterou vás seznamujeme, je vám blízká a říkáte si, přemýšlel bych podobným způsobem.
To je další důležitá věc, která pomáhá pěstovat trpělivost. Hledat strategii, filozofii, přístup, a ne hledat krátkodobé výsledky. Posuzování výsledků na denní, týdenní, měsíční i roční bázi v dlouhodobém investování je absolutně irelevantní pro to, co potřebujete dosáhnout. A vede k větší netrpělivosti. Větší netrpělivost vede k většímu obchodování nebo změnám. K tomu, že pořád měníte svůj byznys. A k čemu to vede? Že to nikdy nedokážete. Takhle jednoduché to je.
Josef Podlipný
Podnikatel často musí ve svém životě měnit strategii, přizpůsobit se realitě trhu nebo potřebám svým, případně jeho klientům, dodavatelům, odběratelům. On je netrpělivý, přirozeně. Překonává překážky. A ty teď říkáš, že se má naučit najít tu správnou strategii. Jak těžké je najít správnou strategii? A co bys poradil dělat, aby tu správnou strategii podnikatel opravdu našel?
Vladimír Fichtner
Když jsem začal jezdit do Ameriky na různé investiční konference, tak mě dlouhou dobu překvapovalo, že ti nejznámější portfolio manažeři světa a lidé, kteří investovali, nemluvili o tom, jakou akcií koupili včera. Jakou prodali včera a co budou dělat zítra. Ale mluvili o tom, jak přemýšlejí. Mluvili o filozofii – my k tomu přistupujeme tímto způsobem. A až po dlouhé době, když jsem začínal tomu dlouhodobému investování více rozumět, jsem chápal, že právě strategie, filozofie je to, co může časem proplouvat dlouhodobě, nebo se vyvinout. A může být tou kotvou, ke které se všichni jako investoři vracíme. A přestože někdy obchodujeme toto a někdy něco jiného, když mám strategii ochrany bohatství, tak to je filozofie, která mě může pomoct proplout různými časy a vyhodnocovat různé scénáře. A je to také něco, co se dá lépe sdílet s těmi, kdo třeba investování ještě nerozumí.
Když vám řeknu, že dneska budu kupovat akcie Applu, proto a proto, a začnu používat svůj žargon, tak si řeknete jo nebo ne, ale vlastně nevíte. Včera jsem mluvil s jedním známým a ten říkal: „No, deset let obchoduji a čím dál tím víc si uvědomuji, že nic nevím. Po deseti letech, že to je vlastně čím dál tím horší“. A já mu řekl „A to je proto, že obchodujete, protože každý den děláte rychlá rozhodnutí a vlastně nemáte strategii“.
Josef Podlipný
Vláďo, jsem netrpělivý podnikatel. Řekl jsem si, že nějakou část majetku už chci chránit. Mám dobrou strategii, ale jsem netrpělivý. Stále jsem netrpělivý a říkám si, co se děje. Co se bude dít zítra. Já chci nějaké výsledky.
Vladimír Fichtner
Chápu, ty říkáš ve vzorovém příkladu, že chceš nějaké výsledky. Ale často spousta podnikatelů pod těmi výsledky má na mysli nějakou aktivitu. Chci, aby se něco dělo. Chci něco prodat, chci něco koupit, chci něco posunout. My s tím bojujeme tak, že se snažíme lidem, se kterými pracujeme, dát k dispozici něco, co je zaujme. Nějaké mentální cvičení, které je bude posouvat k té trpělivosti více. Díky kterému zapomenou, že mají chtít tu aktivitu, která je vlastně destruktivní. Co tím mám na mysli? V březnovém Rentiérovi 2023 jsme psali o tom, jak rychle asi může klesnout inflace. Ne o tom, že zítra nakoupíme tohle, včera jsme prodali tohle. A co bude s korunou za dva měsíce. Protože to nikdo neví. Ale bavili jsme se o tom, co ukazuje stoletá historie vývoje inflace a o tom, že by inflace přešla rychle sama od sebe, aniž by se prudce zvýšily nad úroveň inflace úrokové sazby, je velmi málo pravděpodobné. Upozorňovali jsme na to, že je dobré do svých byznys úvah, do svých osobních úvah, zapracovat scénář vysokých úrokových sazeb po dobu šesti až deseti let. Ne proto, že bychom říkali, že je to jediný možný scénář vývoje budoucnosti. Ale protože většina lidí s tímto scénářem vůbec v hlavě nepracuje. Ale přitom to může jejich byznysu i jejich životům docela uškodit. Co tím mám na mysli? Dali jsme k přemýšlení něco jiného, než jestli nekoupit zítra Apple. Něco, co má skutečně dlouhodobý vliv na kvalitu našich investic a hodnotu našeho majetku.
Josef Podlipný
Vladimíre, toto téma mě zaujalo. Na chvíli. A teď už jsem zase netrpělivý. Říkám si, že kolem mě se všechno mění. Mění se mi podnikatelské prostředí, mění se mi rodina, už máme vnouče. Stále změna a já na to musím reagovat. A přitom se dívám na svůj finanční majetek. A tam těch reakcí je minimum. Není něco tedy špatně? Možná je to špatně. U mě jako rentiéra.
Vladimír Fichtner
Není, pokud má dlouhodobé výsledky. A pokud chápeme, co je za pomalým pohybem v portfoliu. Jakmile chceme chránit bohatství, tak víc musíme přemýšlet o tom, abychom o něj nepřišli. Podnikatelskou netrpělivost je dobré překlopit ve správcovskou trpělivost. A součástí toho je přemýšlím více o tom, do čeho jdu, co dělám. A snažím se díky intenzivnímu přemýšlení, ne intenzivní aktivitě, ale intenzivnímu přemýšlení vyhnout průšvihům, které na mě mohou čekat.
Josef Podlipný
Ty mi tedy říkáš, že je třeba přesunout svou pozornost ke scénářovému přemýšlení, k dlouhodobosti investování. K tomu, že se snažím pracovat s tou netrpělivostí a spíše se naučit chránit rodinné bohatství. A že tohle mi umožní být trpělivý, takzvaně si to vysedět. A hledat něco, co chci vlastnit nejenom já, ale co budou vlastnit i nastupující generace.
Vladimír Fichtner
Určitě jsou tři způsoby, jak s netrpělivostí pracovat. Řekl bych, že je ještě jeden způsob. Občas ho zmiňujeme v našich podcastech. Ale myslím, že tady je potřeba ho zmínit specificky. Protože většinou investice člověk s někým řeší. Pokud budete pracovat s někým, kdo za to, že vám doporučí nějakou investici, inkasuje tři procenta z investice na začátku, dvě procenta z investice každý rok. Dělá to tak mnoho fondů a vy nemáte žádný výsledek, povede to k vaší netrpělivosti, protože si řeknete: „Tak já jsem jim dal sto milionů, oni z toho strhli tři procenta na začátku, dvě procenta každý rok.“ Možná to teď snížili. Bude to jenom jeden a půl procenta. Ale největší jsou ty průběžné poplatky. Dvě procenta každý rok. „Teď se dva roky nedaří. Já mám o čtyři miliony nebo sedm milionů méně. Oni mají svých sedm milionů, protože to si z strhli na poplatcích“. Kam to povede?
To samozřejmě ve vás bude provokovat netrpělivost. Tak to musím změnit. Tak to se mi nelíbí. Takže hledat někoho, kdo má podobnou motivaci jako vy. Kdo chce, aby výsledek opravdu byl vidět. Kdo chce, v našem žargonu se říká, success fee, podíl na úspěchu. Když budete s takovými lidmi pracovat, bude vám to pomáhat s netrpělivostí. Protože si řeknete: on z toho taky vlastně nemá žádný velký peníze. Nebo když si řeknete, on z toho má dva miliony ročně, co jsem za to dostal? To je špatně. Vždycky musíte chtít nějakou hodnotu. A nejlepší hodnota je zisk, který vám pomůže vydělat. Takže to bych řekl, že s trpělivostí také hodně souvisí.
Josef Podlipný
Vladimíre, znamená to tedy, že netrpělivý podnikatel má v ideálním případě mít za parťáka, který mu s tím pomáhá někoho, kdo se trpělivosti už naučil?
Vladimír Fichtner
To bych řekl, že je dobrý způsob, jak se to naučit sám.
Josef Podlipný
Vážení posluchači, dnes jsme si povídali na téma, jak pracovat s přirozenou součástí podnikatelského života. S netrpělivostí. K dalším tématům se s vámi budeme těšit někdy příště na slyšenou.
Vladimír Fichtner
Na slyšenou Mezi Rentiéry někdy příště.