Jak bohatstvím nezničit dětem život
Napsal David Řehulka
Většina lidí věří, že jejich děti patří mezi největší úspěchy jejich života a byli by pro ně ochotni udělat cokoliv.
Tato láska k dětem ale vytváří jeden z největších paradoxů rodinného bohatství: Mnoho rodičů usilovně pracuje celé dny a noci, aby vybudovali rodinné bohatství, ale současně se strachují, že jejich finanční úspěch bude mít na děti a vnoučata negativní dopad.
S přihlédnutím k tomuto paradoxu není překvapující, že někteří z nejbohatších lidí světa veřejně prohlašují, že nechají svým nástupcům pouze relativně malé procento svých finančních aktiv.
Máme generace důkazů, že finanční dědictví může jeho příjemcům přinést velké újmy – ať už ve formě nízké sebeúcty, problematického navazování vztahů s ostatními, závislostí nebo celkový pocit bezvýznamnosti. Ale ačkoliv jsou tato rizika velmi reálná, „všechno rozdat“ není jediným řešením.
Jak vychovat zodpovědné, nezávislé a produktivní děti, namísto tzv. „trust fund babies“ neboli volně přeloženo „rozmazlených mimin svěřenského fondu“?
Tuto otázku si položila i Jill Shipley, ředitelka jednoho amerického family office a současně ji pro zjednodušení zkrátila na: „Jak zařídím, že tyto peníze nezničí dětem život?“
Mnoho rodičů s finančními prostředky má strach, že se z jejich dětí stanou typická mimina svěřenského fondu (nebo rodinné nadace) – líná, rozhazovačná a rozmazlená. Současně existují opodstatněné obavy, že zděděné peníze mohou způsobit izolaci, závislosti, zpomalení emocionálního vývoje a deprese. (Levy, 2008)
Pomyšlení, že po dosažení cíle zařídit lepší život rodině by mohly tyto statky způsobit pravý opak, tedy mít negativní dopad na rodinné vztahy a na vývoj a spokojenost dětí, je strašidelné.
Ať už děláme cokoliv, v rodičovství neexistují žádné záruky, vysvětluje Shipley. Neexistuje žádné magické řešení, které by zařídilo, že děti budou stát nohama na zemi a budou nezávislé a zodpovědné. Ale existují určité metody, díky kterým mohou rodiny vzkvétat napříč generacemi.
Začněte se zrcadlem
Je užitečné se zamyslet nad vlastními návyky a chováním. Kázat vodu a pít víno k úspěchu nepovede.
Jaké chcete, aby vaše děti byly?
Laskavé, štědré, finančně zodpovědné, pozitivní, poctivé a plné energie? Zamyslete se nad tím, co děláte, abyste jim tyto vlastnosti předvedli.
Pokud vždy létáte first class, vaše děti budou vždy také očekávat první třídu. Pokud vás neuvidí zapojovat se do aktivit, které mají význam – jako práce, dobrovolnictví nebo jejich výchova – může se stát, že si těchto aktivit také vážit nebudou. To určitě neznamená, abyste žili jako žebráci.
S nadsázkou řečeno, poskytněte svým dětem zážitky jak ze skyboxu, tak i z tribuny.
Pečujte o důvody, proč se zvednout z gauče
Dospívání s výjimečně finančně úspěšnými rodiči či prarodiči může vrhat stín na vyrůstající generaci. Může to být paralyzující a nejspíše bude nemožné dosáhnout stejného standardu.
Pečujte a oslavujte tedy zájmy a sny vašich dětí, nehledě na to, jestli se shodují s těmi vašimi (a nehledě na potenciál, který v nich vidíte, protože ten se pravděpodobně odvíjí od vašeho měřítka úspěchu, nikoliv od toho jejich).
Když lidé sní o výhře v loterii, často říkají, že první věc, kterou přestanou dělat, je jejich práce. Zdědění majetku (i relativně malého) může snížit potřebu chodit do práce, aby bylo za co jíst, a může být lákavé s ní skoncovat, když se některý úkol stane příliš náročným.
Stejně jako Jill Shipley za všechny roky práce s bohatými rodinami nezažila nikoho tak šťastného a spokojeného, že se nemusí zvednout z gauče, tak i mezi našimi klienty se potvrzuje, že přestože dříve nebo později dospěli do bodu, od kterého už pracovat zkrátka nemusí, tak si vždy nějakou práci najdou. Je to prostě lidská přirozenost.
Všichni potřebujeme nějaký smysl a cíl. Ať už je to oddanost k tomu být táta v domácnosti, věnování svého času a schopností potřebným skrze dobrovolnictví nebo chození do běžného zaměstnání.
Pozitivní psychologie se shoduje, že klíče k prožití naplňujícího života zahrnují zapojení se do nějakého projektu či úkolu, smysluplné vztahy, službu ostatním, zaměření se na vděčnost, a dosahování úspěchů a výsledků.
Podporujte tedy nezávislost a věnujte čas a prostředky tomu, abyste pomohli dětem odhalit, co jim přináší radost.
Mluvte i o nepříjemných věcech
Není žádné náhrady za otevřenou, upřímnou a transparentní komunikaci, zejména, když je to těžké.
Někteří rodiče se ptají, kdy a jak začít s dětmi mluvit o přesunu bohatství – probrání detailů o tom, co zdědí a kdy. Některým je samotné nakousnutí onoho tématu tak nepříjemné, že zkrátka zaujmou postoj, že informace děti zjistí, až tu oni sami nebudou. Existují i rodiče, kterým je 70 či 80 a o svých 50 – 60letých dětech tvrdí, že jsou stále „příliš mladé“ na to, aby se dozvěděly o dědictví.
Málokdy slyšíte někoho říkat, že se to dozvěděl příliš brzy, naopak mnohem častější jsou případy dědiců, kteří jsou smutní nebo zklamaní, protože o ničem nevěděli, dokud nebylo „příliš pozdě“, aby se mohli ptát na otázky. Aby se cítili připraveni majetek spravovat, a aby z něj vůbec benefitovali.
Správný čas na informování tedy není tentýž den, kdy jsou aktiva převedena na jejich účet, nebo den kdy obdrží výplatu ze svěřenského fondu/rodinné nadace či výpis z účtu. Protože tehdy už nezbývá žádný čas na to se emocionálně připravit, nebo se stát finančně zodpovědnými.
Nehledě na to, kdy se rozhodnete se o tyto informace podělit, vaše děti už nejspíš tuší, že jsou od ostatních odlišné. Ať už díky intuici, nebo Googlu.
Vytvořte prostředí pro předávání znalostí
Během uplynulých Vánoc nám naše 76letá babička už poněkolikáté vštěpovala do hlavy důležitost rozumného hospodaření s penězi a současně apelovala, abychom volné finanční prostředky co nejvíce alokovali do akcií.
Na podobné chvíle člověk snad v průběhu života nikdy nezapomene, a pořádně si rozmyslí, než udělá nevhodné finanční rozhodnutí.
Z praktického pohledu zvažte vytvoření plánu pro přípravu vyrůstající generace na jejich role a povinnosti dnes a v budoucnu.
Mluvte s nimi o tom, co to znamená být dědicem, beneficientem svěřenského fondu/rodinné nadace, akcionářem v rodinném podniku, nebo členem správní rady společnosti. Co znamená být v té roli dobrý.
Přístup k těmto přípravám bude odlišný pro každého člena rodiny, a zatímco bude ukotven v rodinných hodnotách, může se měnit v závislosti na osobnosti člověka a také způsobu učení.
Rozvíjet můžete od zvládání komunikace, řešení konfliktů, přes finanční gramotnost a vůdčí schopnosti až po rozvoj osobnosti a filantropii.
Dále vyhledávejte možnosti, jak se vaši nástupci mohou vypořádat s životem dědiců, včetně stigmatu, které přichází z toho, že je člověk vnímaný jako mimino svěřenského fondu.
Podnikatelé věnují svůj čas hlavně svému byznysu a správě majetku. Výrazně méně času věnují rozvoji lidského, intelektuálního i vztahového kapitálu ve své rodině.
Dejte dětem volnost a svobodu
Novinový redaktor Hodding Carter citoval moudrou ženu: „Jsou pouze dva přetrvávající odkazy, které můžeme zanechat našim dětem. Jedním jsou kořeny a druhým jsou křídla.“
Děti potřebují slyšet ne, a potřebují mantinely, pravidla a strukturu, aby se v průběhu vyrůstání cítily bezpečně. Kořeny jsou zapuštěny skrze vlastní příklad, projevování lásky a soucitu a vytváření bezpečného prostředí, ve kterém děti mohou být opravdu samy sebou.
Jakmile se děti začnou přeměňovat v mladé dospělé, mají potřebu se odlišit. Potřebují prostor a podporu při nalézání svého vlastního směru, musí si vyzkoušet spadnout a znovu se postavit. To jsou ta křídla.
Rodinné bohatství tento rozvoj může výrazně omezit. Obzvlášť když jsou peníze použity k zamáznutí následků špatného chování, jako nástroj k dosažení nezaslouženého nebo k budování závislosti na tom, co si za peníze kupujeme.
Řečeno jednoduše – nerodičujte skrze svou peněženku.
Zastavte se předtím, než řeknete uklízečce, ať po vašem dítěti uklidí. Zamyslete se,, než využijete své známosti a prostředky, abyste svému dítku sehnali práci. Zastavte se, než zablokujete kapesné, když vaše dítě jednou nestihne rodinnou večeři. Zamyslete se, než vytvoříte taková pravidla, která vám dávají vliv a kontrolu z hrobu.
V obtížích existuje hodnota. V neúspěších se naučí lekce. Charakter člověk buduje cesta, nikoliv dosažení cíle.
Podporujte své děti a vybavte je vším potřebným, ale neochraňujte je přespříliš. Ani všechny peníze světa nedodají vašemu dítěti důvěru v sebe sama (ani vnitřní, ani vnější) – tu si musí získat sami.
Závěrem
Dar přebytku, kvůli kterému jste vy a vaše rodina tvrdě dřeli, s sebou přináší množství výhod, příležitostí a výzev. Peníze mohou odstranit strach, aby vaše rodina měla zajištěné všechny základní potřeby a mnohdy umožní dětem, vnoučatům a budoucím generacím volnost a finanční záruku při prozkoumávaní jejich zálib.
Abyste vychovali produktivní, nezávislé, štědré a skromné děti, nestačí se spolehnout pouze na peníze. Věnujte čas i energii dalším částem rodinného bohatství.
Začněte u sebe a dobře se podívejte do zrcadla. Podporujte sny svých dětí, a přitom mějte na paměti, že jejich vnímání úspěchu může být odlišné od toho vašeho. Mluvte v rámci rodiny otevřeně, upřímně i o nepříjemných věcech. Předávejte zkušenosti, vaše úspěchy ale i vaše obavy a nezdary.
Nakonec, peníze mohou být využity jako nástroj pro podporu vztahů, rozvoje a nezávislosti. Dávejte si ale pozor, abyste je nevyužívali jako cukr a bič v propojení s mocí a kontrolou.
Pokud Vás téma rodinného bohatství zajímá, možná vás zaujme i naše brožura Celostní pohled na rodinné bohatství. Sdílíme v ní zkušenosti se 4 typy rodinného bohatství, strukturou bohatství i to, jak nepřijít o majetek během tří generací.
