Před několika lety jsem potkal velmi úspěšného management konzultanta – Slováka Vlada. Původní profesí byl chirurg, ale chirurga dělal jen krátkou dobu.
Nastoupil totiž po studiích na kliniku, kde nejzajímavější chirurgické operace dělal přednosta kliniky.
Nikdo jiný nebyl totiž na nejzajímavější operace „dost dobrý“. Proto většinu operací dělal „Jen on“ – slovensky „Len on.“
Vlado rychle pochopil, že při přístupu „LenOn“ bude trvat možná 15 nebo 20 let, než se on sám dostane k zajímavým operacím. A to nechtěl.
Proto o něm dnes píši jako o úspěšném management konzultantovi, a ne jako o úspěšném chirurgovi.
Problém jednoho šéfa
Vlado mě svým přístupem ukázal, že se koncept „Lenon“ dotýká mé firmy i mé rodiny. Vlado opakovaně potkával úspěšné majitele firem a manažery rostoucích firem, a viděl, že se přístup „Lenon“ znovu a znovu opakuje.
Tehdy mi řekl: „Firmu Fichtner jste se ženou roky budovali jen v pár lidech – od absolutní nuly. Vždy jste proto věděli o všem, co se ve firmě děje, jak je potřeba to řešit a na co je potřeba si dát pozor. Právě v těch prvních letech budování firmy asi vzniklo podhoubí syndromu „Lenon“, resp. syndromu „To přeci neví nikdo lépe než vy, tak musí být po vašem.“
„Postupně se ale právě „Lenon“ může stát překážkou rozvoje firmy. A například i překážkou rozvoje zdravých vztahů v rodině – nejen s životním partnerem, ale i s dospělými dětmi. A to asi nechcete, Vladimíre,“ dodal Vlado.
Musím říci, že to vystihl naprosto přesně.
Můj přístup „Lenon“ začal překážet růstu firmy.
Později jsem si uvědomil, že stejný přístup by mohl začít překážet růstu osobností našich dětí.
Řekl jsem si, že to nechci!
Rozhodl jsem se dát „Lenonovi“ sbohem.
Takže Goodbye Lenon 🙂
Malý test – 3měsíční sabatikl
V praxi jsem si to ověřil před třemi lety, kdy jsem jako první ve firmě otestoval sám na sobě tříměsíční volno – neboli sabatikl.
Najednou jsem na tři měsíce přestal řešit dennodenní problémy firemního a osobního života, a začal jsem mít čas na podstatné věci.
Navíc se mi jasně potvrdilo, že ve firmě máme spoustu skvělých lidí, kteří mají zajímavé nápady, mají spoustu energie a chuti na nich pracovat a jsou schopni je dotáhnout do konce, aniž bych jim s tím musel pomáhat (ano, zjistil jsem, že nejsem tak nepostradatelný, jak jsem si myslel).
Také jsem si byl schopen ujasnit, že jsou ve firmě i lidé, kteří jsou nastaveni jinak a se kterými si společnou budoucnost úplně představit nedokážu.
Od té doby byli na 3měsíčním sabatiklu i další kolegové z firmy a díky tomu posilujeme celý tým.
Ale zpět k nástupnictví.
Abyste mohli „Lenonovi“ dát sbohem při péči o svůj majetek a zapojit další generace, je potřeba si sám za sebe uvědomit problém „Lenon“ a rozhodnout se ho řešit. Následně už pak můžete dělat praktické kroky.
Nastartování
Jsem přesvědčený, že znalosti jsou nejlepší motivace. Když člověk ví a zná možnosti, tak se lépe rozhodne, jestli je to směr, který je pro něj vhodný.
Pro naše klienty motivaci děláme prostřednictvím dvoudenního workshopu, který pořádáme nejen pro (skoro) dospělé děti, ale i pro partnery našich klientů. Jednoduchou a zábavnou formou se začnou dozvídat o tom, jak se starat o peníze a majetek.
Jiným způsobem motivace je např. nenásilné setkání s koučem rodiny, při kterém se snažíte zjistit, co by mohlo být nejlepším způsobem, jak danou osobu namotivovat.
Zapojení do diskuse
Zapojte nastupující generaci nebo svého životního partnera do diskusí o různých formách majetku a starání se o něj.
Jedním ze způsobů může být výběr jednoho tématických článku (třeba z našeho měsíčníku Rentiér) a následné diskuse o něm.
Díky uvolněným diskusím, sdílením zajímavých článků, účastí na konferencích, na kterých se mluví o starání se o majetek apod., se začíná vytvářet znalostní základna, ze které budou životní partneři / dospělé děti jednoho dne při starání se o peníze sami čerpat.
Informujte své děti i životního partnera (postupně) o majetku a cashflow, které zatím nemají na starosti, aby bylo rodině vždy jasné, kde jsou jaká aktiva rodiny umístěna, jaké má rodina dluhy a závazky apod.
Předání zodpovědnosti
Obohaťte své děti a životního partnera tím, že jim předáte skutečnou zodpovědnost při starání se o část majetku.
Někdo může začít získávat praktické zkušenosti s finančními aktivy tím, že bude mít první miliony korun, o které se bude starat.
Jestli to bude u dospělých dětí 1, 3, 5 nebo 10 milionů, nebo 5, 10, 30, 50 nebo 100 milionů u životního partnera záleží na konkrétní životní situaci.
Důležité je předat nástupcům zodpovědnost (i s tou trochou strachu, co s těmi penězi udělají a jestli je dobře investují) a případně i kontakt na vašeho oblíbeného investičního poradce.
Klidně se připravte i na scénář, že o peníze přijdou. Ať už rozhazováním nebo někomu naletí. I to jsou cenné lekce, které můžete předat.
Samozřejmě že ztráta bolí, ale je lepší, když si takové lekce zažijí dříve s menším majetkem než později s majetkem celé rodiny.
Společné schůzky
Jakmile mají dospělé děti nebo i životní partneři své portfolio, o které se starají, začínáme je brát na společné schůzky, které máme v rodině o investicích.
Na společné schůzce mluvíme o tom, co se děje a proč se to děje. Jak na aktuální situaci doporučujeme reagovat.
Následně na individuálních schůzkách probíráme vše, co je potřeba probrat, zvlášť s každým z účastníků.
A taková společná schůzka samozřejmě slouží i výměně informací mezi jednotlivými členy rodiny – někdy je totiž jednodušší probírat některé věci společně se třetí stranou jako jsme my.
Goodbye Lenon?
Tak to bylo několik tipů, jak pracovat s nástupnictvím.
Pamatujte, že vše začíná u rozhodnutí, zda se o majetek bude starat „LenOn“ nebo celá rodina.
