Jak nenaletět investičním podvodníkům – Tomáš Tyl

natočil Vladimír Fichtner

Existuje hodně způsobů, jak přijít o peníze.
Některé investice prostě nevyjdou.
Ale některé jsou od počátku postaveny proti vám.
Jaké to jsou a jak se jim obloukem vyhnout?

To prozradí speciální host Tomáš Tyl, šéf analytického týmu Fichtner Wealth Managers, autor knihy „10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze“ a autor stovek analýz a studií.

Tomáš sdílí své zkušenosti z více než dvacetileté praxe a upozorňuje na nejčastější podvody, jako jsou například Ponziho schémata, a triky jako zneužívání fondů podle paragrafu 15.

Společně s Vladimírem Fichtnerem diskutují také o tom, jak rozpoznat potenciálně nebezpečné investice a jaké varovné signály sledovat.

Dozvíte se, na jaké subjekty si dát pozor, co u investičních příležitostí sledovat, abyste minimalizovali riziko ztrát.

Pokud vás zajímá, jak lépe chránit své investice a vyhnout se nástrahám podvodníků, nenechte si ujít tuto epizodu podcastu Mezi rentiéry.

 

 

Textový přepis

Vladimír Fichtner

Dobrý den, dámy a pánové, moje jméno je Vladimír Fichtner a vítám vás u našeho dalšího dílu vysílání Mezi Rentiéry.

Dnes mám vzácného hosta, mého kolegu, šéf analytika našeho týmu, mimo jiné autora jedné zajímavé knihy –10 způsobů, jak se nenechat připravit o peníze – o které si také asi dneska budeme trošku povídat,Tomáše Tyla.

Ahoj, Tomáši.

 

Tomáš Tyl

Ahoj Vláďo. Zdravím všechny posluchače a díky za opětovné pozvání do tohoto pořadu.

 

Vladimír Fichtner

Tomáši, ty jsi knížku 10 způsobů, jak se nenechat připravit o peníze napsal před více než deseti lety. To už je docela dlouho.

 

Tomáš Tyl

Je to tak. Psal jsem ji kolem roku 2012.

Takže je to už docela dávno.

 

Vladimír Fichtner

Už v té době se moc hezky četla, už v té době byla spousta zajímavých příběhů, na které si dát pozor.

Uplynulo 12 let.

Já bych si dnes s tebou chtěl povídat na téma, jak nenaletět při investování a nepřijít o peníze.

Věřím tomu, že se určitě vrátíme i k něčemu, co bylo v té knize, ale věřím, že za posledních 10, 11 let máš spoustu nových zážitků a zkušeností, na které si dát pozor.

Abychom začali trošku strukturovaně, nejprve bych se zeptal, co jsou ty nejčastější podvody a triky, se kterými se lidé mohou setkávat při správě finančních aktiv.

S čím se v poslední době nejčastěji můžeme potkávat, protože komentujeme dnešní situaci, dnešní život kolem nás.

Pokud něco bylo populární před patnácti lety, možná to nemusí být relevantní, ale možná je to pořád relevantní.

Na co si dát nejvíce pozor?

Je tam něco takového, nebo má všechno stejnou váhu a je potřeba si dávat pozor na těch 10 způsobů, o kterých píšeš a žádný nevynechat?

 

Tomáš Tyl

Určitě za více než 10 let došlo k řadě změn. Některé věci, které jsem popisoval, už nejsou třeba tak časté.

Ale řekl bych, že jsou určitě způsoby, jak přijít o peníze, kdy nás vyloženě chce někdo podvést. Kdy to je od začátku postavené jako podvod.

Jsou ale také způsoby, kdy se dá přijít o peníze a není to nutně zlý úmysl. Svěříme peníze někomu, kdo s nimi chce skutečně podnikat, ale to nevyjde. My už dopředu můžeme říct, že tohle může být docela nebezpečné a pravděpodobnost je příliš vysoká na to, jak malý výnos to přináší apod.

Dá se to určitě rozdělit na kategorie, kdy vyloženě naletíme podvodníkovi, který má od začátku za cíl nějaký podvod, připravit nás o peníze. Těch kategorií, kdy se dá přijít o peníze, je spousta.

Na trhu číhá spousta úskalí a nebezpečí a těm je dobré se vyhýbat.

 

Vladimír Fichtner

Pojďme na podvody.

To je totiž situace, která může ohrozit veškerý kapitál, který vložím do nějakého schématu.

Budu tomu říkat „podvodné schéma“.

Jak se můžu takovým věcem vyhnout nebo jak je poznám, abych nepřišel o veškeré investice, které někam vložím tímto způsobem?

 

Tomáš Tyl

Někdy dopředu nemusí být úplně jednoduché poznat, zda jde skutečně o podvod anebo snahu dělat něco správně, která nevyjde.

Ale obezřetnost je potřeba určitě u obou případů.

Nejčastější typ takového podvodu, se kterým se můžeme setkat, je tzv. Ponziho schéma.

Jmenuje se podle Charlese Ponziho, který ho proslavil. Byl první, kdo tenhle typ podvodu využil k tomu, aby vylákal z lidí peníze.

Někdy se tomu principu říká „ober Petra a vyplať Pavla“.

Protože účastníci dávají do tohoto systému peníze a myslí si, že investují. Ten, kdo Ponziho schéma rozběhne, jim tvrdí, že jim přináší výnosy. Může jim i ukazovat nějaká čísla, jak jim vydělává, ale nevydělává na tom, že by skutečně někam investoval.

Vydělává na tom, že mu neustále přichází nové peníze od nových klientů a ty rozděluje mezi ty staré účastníky. Proto jedny klienty v podstatě obírá, aby vyplácel druhé.

Dokud do tohoto schématu proudí peníze, dají se ukazovat docela slušné výnosy.

Ale logicky, protože tam není nic, co by vydělávalo, protože peníze nových účastníků se používají na výnosy pro ty, kdo už v tom schématu jsou, tam v podstatě nic není.

Když dojde k tomu, že nové peníze už nepřicházejí, tyto podvody se zhroutí a ukáže se, že se jedná o podvod.

 

 

 

 

Vladimír Fichtner

Tomáši, ty jsi říkal, že původním účastníkům nebo těm nejstarším, kteří přišli do tohoto schématu, se vyplácejí peníze a výnosy od těch nových.

Výnosy často bývají tím, co lidi zaujme.

Když někdo řekne, že má pro vás každý rok 15, 20, 30 nebo 60 %, myslím, že to je to něco, co nejvíc nových lidi do toho schématu přiláká.

 

Tomáš Tyl

Zpravidla to bývají vysoké výnosy. Někdy to nemusí být úplně nutně vysoké výnosy nebo extrémně vysoké výnosy. Protože někdy jsou Ponziho schémata, která slibují 30, 50, 100 % za rok. A to jsou opravdu extrémy.

Ale může to být třeba dlouhá stabilita poměrně vysokých výnosů. To byl nejznámější nebo největší případ, který se odhalil – Bernard Madoff.

Výnosy, které on přinášel, nebyly až tak vysoké. Byly třeba 20, 15 %, ale byly velmi stabilní.

Zatímco akciový trh kolísal, on přinášel velmi stabilní výsledky a všichni si mysleli, že to dělá pomocí derivátů. To on i tvrdil. Nikomu se nedařilo jeho strategii replikovat. Dokonce tam byl člověk, který neustále upozorňoval na to, že sám zkoušel tu strategii, ale nevydělává tolik. Upozorňoval komisi pro cenné papíry a všichni se mu vysmáli, že jenom závidí Madoffovi jeho úspěch.

Ale potom, když se to celé zhroutilo, museli mu dát za pravdu, že on skutečně strategii neměl, ale vyplácel velmi dlouho stabilní výnosy a na to lákal klienty. Takže všichni mu svěřovali peníze.

 

Vladimír Fichtner

To znamená, že buď schémata lákají na extrémní výnosy, na které se někdo chytí a řekne si, že chce mít 50 % za rok. Anebo na vysoké výnosy, řekněme nižšího typu, třeba 15, 20 %, ale s tím, že jsou stabilní.

To znamená, že se člověk na ně může spolehnout, že ve zlých a těžkých dobách pořád a pořád vydělávají.

 

Tomáš Tyl

Určitě. Ono záleží, jak nezkušené investory nebo klienty, jestli se to dá v případě podvodu vůbec říct, chce nalákat.

Pokud je to opravdu jednoduchý primitivní podvod, kterým dotyčný chce nalákat někoho, kdo vůbec nemá žádné zkušenosti, samozřejmě slíbí velký výnos. Protože na to se chytí lidé, kteří o tom nic nevědí. A kteří si řeknou, že banka jim nabízí na účtu třeba 3, 4, 5 %. Pár let zpátky to bylo ještě méně. Akcie kolísají. A tady mu někdo přislíbí 50 nebo 100 %, a ještě mu ukáže, že to vydělává.

To působí na investory, kteří jsou úplně nezkušení, nevědí vůbec, co na trhu očekávat. Nevědí, že takové výnosy nikdo nemůže slibovat.

Samozřejmě se s těmito lidmi jednodušeji pracuje. Snadno se manipulují, snadno se jim něco naslibuje. Někdo se ale chce zaměřit na řekněme sofistikovanější investory, kteří by neskočili na tak vysoké výnosy, takže upraví schéma tak, aby se to zdálo celé uvěřitelnější.

Záleží to také na tom, kdo je cílem.

 

Vladimír Fichtner

Když mluvíš o velmi vysokých výnosech, které míří velmi často na méně sofistikovanou potenciální klientelu, tam asi hrají roli i případní distributoři, ne?

To znamená někdo, kdo to prodává. Protože méně sofistikovaná klientela dává menší objemy peněz. A proto, aby schéma posbíralo hodně peněz, je potřeba hodně lidí.

A potom tam asi hraje částečně roli také to, že to neprodávám sám, ale přes nějaké distribuční kanály. A pokud vím, v takových případech se dá také poznat, že může jít o nějaký problém. Když distribuční kanál dostává zaplaceno netypicky vysoké procento z investice.

Když někdo říká, že je poradce, já zjistím, že dostane z investice, kterou já vložím, 10 nebo 15 %, i to může být příznak problému. Nebo ne?

 

Tomáš Tyl

Určitě, protože poplatky na distribuci jsou součástí toho, kam odtékají peníze. Ono je to tak, že často k tomu bývá nějaká pyramida, struktura prodejců, kteří jsou silně motivováni přivádět nové klienty.

Někdy je to i tak, že se klienti do té sítě nějakým způsobem zapojují, jsou toho součástí. Kromě toho, že tam mají vlastní peníze, hledají další lidi, kteří do toho vloží peníze. Dostávají z toho provizi. Může to fungovat různě.

Ale určitě se na distribuci ztratí velká část peněz. Nejen na výnosy klientů, ale i na to, aby to fungovalo.

Samozřejmě potom podle toho, jak ten podvod vypadá, také vypadá distribuce.

Je docela časté, že se prodejci a firma snaží tvářit jako nějaký exkluzivní klub, kam nesmí každý.

To bylo hodně vidět u Bernarda Madoffa, který se tvářil, že je privilegium dostat se do jeho fondu a moci s ním investovat. A to samozřejmě řadu lidí láká.

Někdy nemusí být strategie prodeje těchto podvodných schémat přímočará a jednoduchá.

Není to, že někdo přijde a řekne „Slíbím vám velké výnosy, pojďte se mnou investovat“.

Někdy to může být právě tak, že normálně to pro někoho není, ale tebe do toho schématu dokážu dostat. To může hrát hodně na emoce lidí.

Distribuční kanál je hodně důležitý, pomáhá to rozšiřovat. Ti, kdo to často sami prodávají, nemusí tušit, že se něčeho podobného účastní.

Je za tím, a to je stejné u Madoffa i u kauz, které jsme viděli v ČR v posledních letech, vždycky nějaká story. Vždycky ten dotyčný, kdo podvod rozjíždí, má nějakou story, jak vydělává peníze. Je to úspěšný obchodník, trader, který dokáže na trhu, na kterém ostatní hlupáci vydělávají jenom dlouhodobých 10 %, vydělat obchodováním daleko více – 30 %.

Madoff tvrdil, že má opční strategii, která mu stabilně přináší peníze. Vždycky je tam nějaká story, jak se ty peníze vydělávají. A samotní prodejci jí často věří. Oni to samozřejmě neprodávají s tím, že by tušili, že je to podvod. Jak jsem říkal, často tam můžou sami zainvestovat a zatáhnout do toho svoje rodiny a apod.

Je docela častý případ, že jsou v té síti všichni potom překvapeni, čeho se to vlastně účastnili a čemu sami naletěli.

 

Vladimír Fichtner

Hodně jsme si povídali o tom, jak to funguje. Co bychom měli dělat, abychom se před takovými podvodníky ochránili, abychom jim neskočili na lep?

 

Tomáš Tyl

Je určitě několik věcí, které je dobré sledovat, a tím se můžeme podobným podvodům vyhnout.

Ze začátku je těžké říct, že je někdo skutečně podvodník. Jsou lidé, kteří si třeba skutečně myslí, že tím obchodováním vydělávají peníze.

Také jsem se setkal s tím, že skutečně někdo obchodoval, chvíli klientům vydělával, pak mu to přestalo jít a přišel o jejich peníze.

To vlastně nebyl podvodník, ale jen člověk, který si o sobě příliš myslel a při obchodování se mu to nepovedlo.

K tomu je ještě taková klasika. Když se mu přestalo dařit a začal ztrácet, samozřejmě začal více riskovat, aby to klientům vydělal zpátky.

V tu chvíli šel samozřejmě trh proti němu a v tu chvíli prodělal velkou část peněz.

Setkal jsem se i s případem, kdy to mohlo vypadat podobně, ale nebyl to nutně podvod.

Dopředu, pokud nepřijde policie a nezačne zjišťovat, jestli peníze na účtech skutečně existují, se nedá říct, jestli je něco podvod nebo není.

Ale je u těch věcí vysoká nebezpečnost.

První takový znak je, že to nejsou klasicky regulované subjekty.

To je jedna z věcí, která momentálně hodně rezonuje na trhu a která se i legislativně bude měnit. Jsou to tzv. fondy podle § 15 zákona o investičních společnostech. To jsou fondy, které mají momentálně v názvu slovo „fond“. V budoucnu to tak nebude, název se bude měnit. To je předmětem novely, která teď běží v legislativním procesu.

Tento produkt není vůbec regulovaný, tenhle typ fondu vznikl proto, aby dva lidé, když spolu chtějí spravovat finance, je mohli hodit do nějakého fondu. A nemuseli vůči ČNB vynakládat, neměli takové povinnosti, jaké mají standardní regulované fondy, protože jsou to dva lidi, kteří se znají.

 

Vladimír Fichtner

Když my dva spolu dáme dohromady nějaký kapitál a řekneme si, že to bude ve formě nějaké firmy, tak nebudeme investovat na svoje osobní jména, ale na fond. Řekněme, že spolu uděláme fond. Nechceme, aby nás ČNB od rána do večera regulovala a ptala se, jestli máme splněné tyhle podmínky nebo támhle ty podmínky.

Prostě je to náš investiční nástroj. K tomu měly fondy podle paragrafu 15 sloužit.

 

Tomáš Tyl

Přesně tak.

 

Vladimír Fichtner

Ale objevili se lidé, kteří si řekli, že to je příležitost.

 

Tomáš Tyl

Je to tak, právě proto, že tam není žádná regulace. ČNB nic nekontroluje, takže oni zakládali tento typ fondů.

A tam už není poznat, kdo se opravdu snaží s těmi penězi obchodovat a kdo je úplně sprostě plánuje ukrást formou Ponziho schématu. Někdy se dokonce může stát, že někdo začne s dobrou myšlenkou a když mu to přestane jít, tak přejde na to Ponziho schéma.

 

Vladimír Fichtner

Jenom bych, Tomáši, doplnil, aby nás někdo špatně nevnímal, že zdaleka ne všechny instrumenty založené podle §15 jsou podvody. Právě naopak. Většina z nich je korektních, ale je nebezpečí, že regulace je menší a informace jsou hůř dostupné. To je asi největší problém.

Když se Ty díváš na nějaké takové schéma, nemusí být podvodné. Vím, že mi občas říkáš, že k něčemu je docela dost informací a dá se z toho něco poznat. A k jinému řekneš, že není vůbec nic relevantního a vlastně netušíš, jak to funguje, takže do toho určitě nepůjdeme.

Je to tak, že informace jsou pro tebe zásadní?

 

Tomáš Tyl

Určitě. Ale je tam samozřejmě i uvěřitelnost té informace. Možná bych řekl ještě k fondům podle §15, je důležité, že nejsou určeny pro to, aby byly distribuovány veřejnosti. Kdokoliv do nich tahá další investory jde proti smyslu toho, k čemu byly stvořeny.

Kdo chce obsluhovat běžné investory, měl by používat regulovaný fond, který je skutečně pod kontrolou a kde podobné věci nehrozí.

Samozřejmě, může tam být manažer, který udělá chyby, ale je to pořád v rámci mantinelů. Když je fond klasicky regulovaný, rizika, že bude docházet k podvodům, jsou eliminována. Protože je tam velká míra kontroly, a to je to důležité.

Proto tyto fondy nejsou určeny pro veřejnost. Když si je postaví dva, tři lidé, tým lidí, kteří vědí, co dělají, je to v pořádku.

Ale kdokoliv nabízí účast v těchto fondech veřejnosti, jde proti smyslu zákona, a proto nedoporučuji vůbec do něčeho podobného investovat!

Pro nás je to znak, ať je tam nebo není dobrý úmysl, to vůbec nezkoumáme – je to prostě typ nástroje, který pro toto není určený, není tam dostatečná kontrola. Když se tam něco stane, když se tam něco nepovede, tak tam nejsou ani žádné sankce.

Teď ČNB dávala nějaké sankce, ale vesměs za to, že chyběly někde nějaké věci administrativně. Ty pokuty byly úplně směšné.

ČNB v podstatě říká, že s těmito typy fondů nemůže nic dělat, nemůže je ani kontrolovat, že dělají to, co mají. A to musí být upraveno legislativou.

 

Vladimír Fichtner

Takže první věc, kterou můžou lidé dělat, je vyhnout se málo regulovaným produktům.

Ideálně si koupit nějaký otevřený podílový fond nebo ETF obchodované na burze, protože tam je regulace automaticky přítomna.

 

Tomáš Tyl

Přesně tak.

Tam podobné nebezpečí vůbec nehrozí, regulace je tam možná někdy až příliš přísná.

 

Vladimír Fichtner

Co dalšího můžou lidé dělat, aby se podvodu a podvodníkům vyhnuli?

 

Tomáš Tyl

Určitě je to transparentnost.

Vědět, do čeho se skutečně investuje, a jak si to ověřit. Často bývají různé black boxy, kdy někdo říká, že s tím obchoduje, ale neřekne vám úplně jak, protože je to tajemství.

To bývá známka něčeho podezřelého. Ne vždy to musí být podvod, ale pro nás je to další výstražný „červený praporek“

 

Vladimír Fichtner

Je pravda, že když jsem začal jezdit do Států a začal se zajímat o investování, na konferencích a různých prezentacích mě překvapovala jedna věc. Bylo to, do jak velké míry detailů portfolio manažeři šli a říkali – takhle to děláme.

Já jsem si myslel, že prozrazují svoje know-how.

Ale dneska to s našimi klienty děláme stejně.

Říkáme jim, že nemáme žádné tajné know-how. Řekneme jim všechno, písemně předáme všechno, jak přemýšlíme. Když je cokoliv bude zajímat, ukážeme jim míru detailu. Protože i my transparentnost považujeme za nesmírně důležitou. Mimo jiné i proto, abychom dobře navázali vztah s naším klientem. Aby on věděl míru detailů, kterou chce poznat. Nemáme tam žádné tajemství.

Transparence je důležitá a vím, když jsem ještě byl víc analytik, že někdy to bylo až úsměvné, když jsem surfoval a říkal jsem si „Jak se tady podle toho mám rozhodnout, tam opravdu není nic, co by dávalo smysl.“

Pojďme dál.

Regulované subjekty, transparence. Jaký je další zajímavý bod, kterým se lidé mohou ochránit před finančními podvodníky?

 

Tomáš Tyl

Já bych možná řekl ještě jednu věc.

U Ponziho schématu je nebezpečné to, že nějakou dobu skutečně vydělává peníze. Protože jak to funguje, jak přicházejí noví klienti, tak to skutečně vydělává.

Takže řada lidí, kteří už v tom nějakou chvíli jsou, něco vydělali, protože Ponziho schéma běží, říkají

„Vždyť já vidím, že to funguje, protože jsem z toho dokonce i nějaké peníze vybral a vydělal jsem.“

Ale to, že jsem peníze vydělal, vybral, neznamená, že to není podvod. Bernard Madoff fungoval desítky let, než to zkrachovalo a samozřejmě spousta lidí tam i vybírala peníze.

 

Když jsem dopsal knížku, zastavil se u mě jeden známý a bavili jsme se o tom. Říkal „To se ti asi nebude líbit, kam jsem dal peníze.“ Svěřil peníze někomu, kdo mu tvrdil, že vydělává na tom, že půjčuje peníze švýcarským bankám.

Už ta story byla úplně absurdní!

Bylo to o tom, že švýcarské banky a pojišťovny dokáží vydělat spoustu peněz a s klienty se o to nepodělí. A tenhle člověk dokázal, aby se s ním o výnosy podělili.

Byl to nesmysl, samozřejmě. Nic takového se neděje.

Myslím, že výnosy byly kolem 50 % ročně nebo něco takového.

Dotyčný, když viděl, jak to dobře funguje, tam dal samozřejmě peníze svojí maminky. Vzal si spotřebitelský úvěr a dal tam peníze ze spotřebitelského úvěru. Protože úrok, který tam platil, byl samozřejmě daleko nižší než údajné výnosy.

Já jsem mu říkal, že si myslím, že to jsou nesmysly, co jim ten dotyčný říká. Že to tak nebude. A netrvalo ani tak dlouho, za asi tři měsíce jsem otevřel noviny a tam jsem viděl, jak na tom pánovi klečí policie a jak ten podvod končí.

Další věc je, že ti podvodníci tvrdí pořád, že policie po nich jde, že systém po nich jde, že oni mají ty peníze někde schované. Ale kdyby to policii řekli, tak je policie zabaví.

Řada lidí tomu věří – to je další zajímavá věc.

Tenhle známý, když jsem se zeptal, jestli dotyčný, co na něm klečí policie, je ten, s kým investoval, mi odpověděl, že věří, že je to celé vykonstruované na to, jak mu jejich peníze sebrat. Věřil tomu, že není podveden, ale naopak systém se ho snaží připravit o peníze.

Takže pozor na konspirace, snaha manipulovat lidmi může být také přítomná. To jsou přesně ty exkluzivní kluby – my víme víc než ostatní, proto vyděláváme. Ale pozor, ostatní nám to chtějí vzít, stát nám to chce vzít.

Všechno tohle můžou být znaky toho, že jde ještě spíš o podvod.

 

Vladimír Fichtner

Možná, když nás posloucháte, si říkáte „Mně se to stát nemůže“

To je jedna z věcí, na kterou bych také chtěl upozornit. Je potřeba při péči o své peníze být – nevím, jestli říct to slovo, ale řeknu ho – skoro paranoidní.

Prostě dávat si opravdu velký pozor, protože nějakou energii a nějaký čas jsme věnovali tomu, abychom peníze vydělali.

A může být skutečně velmi jednoduché o ně přijít.

Schválně se zkuste zamyslet, jak moc jste přemýšleli, když vám naposledy bankéř nebo poradce nabídl nějaký produkt. Jak moc jste četli detaily, nebo jak moc jste věřili člověku, který vám to přináší. Čí hájil zájmy? Platili jste mu za to? Je to vámi placený člověk, nebo ho platí někdo jiný?

To možná jsou další věci, které si vzít do úvahy nebo o nich přemýšlet. Jak se chránit před různými nebezpečnými schématy anebo věcmi, které nemusí tolik vydělávat pro vás, jak byste chtěli.

Je tam, Tomáši, ještě něco dalšího, co dělat, abych nepřišel o všechno?

 

Tomáš Tyl

Určitě. Tady jsme měli jenom kategorii podvodů. Kategorií, kde se dá přicházet o peníze, je hodně.

Já jsem v knize zmiňoval deset způsobů. Ale určitě platí, když odhlédneme od podvodů a podobně, že je důležitá diverzifikace. Rozkládat peníze. Pokud někde něco zanedbám a je to jenom malá část portfolia, tak to nevadí.

Pokud se vším, s velkou částí peněz vsadím na něco proto, že to přináší vysoké výnosy, nebo nečekaně stabilní vysoké výnosy a podobně, a pak se ukáže, že je to podvod nebo podnikatelský záměr, který nevyšel a já přijdu o velkou část peněz v portfoliu, už se mi to nemusí podařit nikdy dohnat zpátky. To je to nebezpečí.

Proto je důležité diverzifikovat. Proto je důležité investovat tam, kde transparentně vidím, do čeho peníze jdou. Vím, kde peníze vznikají a rozumím nějakým způsobem i tomu, jak vznikají.

To všechno je velmi důležité.

 

Vladimír Fichtner

Skvělé, Tomáši. Myslel jsem si, že dneska si budeme povídat ještě o více věcech.

Nejen o podvodních, ale i možná o produktech, které nemusí být rozumné.

Ale to už se nám do dnešního vysílání nevejde.

Já myslím, že bavit se i jen o podvodech dávalo alespoň pro mě velký smysl.

To, co jsi říkal bylo pro mě velmi důležité:

Pracovat s regulovanými subjekty, ale nenechat se ukolébat tím, že někde někdo napíše „regulováno Českou národní bankou. Nebo podle zákona“. Jít do detailů a chápat, co míra regulace znamená.

Dívat se na transparentnost. Čím víc si můžu zjistit o tom, jak daný subjekt investuje, tím můžu přemýšlet o tom, jestli to dává smysl nebo nedává.

Neztratit ostražitost. To bych řekl, že byl třetí bod, který jsem vnímal.

To poslední jsi asi řekl na závěr.

Důsledně diverzifikovat svůj majetek, protože když člověk nediverzifikuje a potká nějakého podvodníka, věnuje mu jenom malou část svého majetku, tak to nemá fatální důsledky.

Moc děkuju za dnešní povídání. To byl náš dnešní host, Tomáš Tyl.

 

Tomáš Tyl

Díky a na shledanou.

 

Vladimír Fichtner

Já se budu těšit na další povídání příště.

Pokud máte nějaký podvod, o který byste se chtěli podělit. Pokud máte nějaké tipy, jak se podvodníkům vyhnout, co vám zafungovalo. Anebo naopak co vám nezafungovalo a spálili jste se, budu rád, když se o to s námi podělíte.

Mějte se krásně, na shledanou.

 

O autorovi Vladimír Fichtner

Vladimír začínal ve finančním světě začínal již v roce 1991, kdy nastoupil jako šestý člověk k Petru Kellnerovi do PPF. V 1995 se pak přesunul do Pioneer Investments, kde později působil jako generální ředitel. V roce 2003 opustil svět korporátu a založil se svojí ženou Radkou investičně poradenskou firmu, která je dnes Fichtner Wealth Managers. Majoritu ve firmě se ženou prodali v roce 2020 a Vladimír opustil pozici ředitele.
Vladimír je dnes předsedou představenstva Fichtner a.s. a pomáhá manažerskému týmu zavádět u klientů principy family governance nezbytné pro úspěšné mezigenerační předávání majetku nebo efektivní nastavování filantropických projektů s důrazem na samo-financovatelné nadace.