Investiční paranoia rozhodně není ochrana bohatství
natočil Vladimír Fichtner
Je nějaký rozdíl mezi ochranou bohatství a paranoiou?
Ochrana bohatství je nějaký systém, jak se o peníze starat, aby to dávalo smysl.
Kdežto paranoia je omezující v tom, že se vlastně o nic nepostaráte. Ona se o to za vás postará inflace.
4/5 majetku v hotovosti
Nedávno jsem o tom mluvil s jedním člověkem, který má zainvestováno nějakých 15 milionů. Ale 60 milionů má v hotovosti.
Ale ne poslední půl rok nebo rok. Posledních asi 6 nebo 7 let. Co ho znám a co se s ním nějak vídám.
Když jsme se bavili o investování už někdy v roce 2013, 2014, tak on říkal: Vladimíre, ale já bych jako velmi obezřetně a konzervativně.
My rozkládáme jednorázové investice na třikrát.
On říkal: No tak třeba na 12 měsíců to rozložit. Nebo na 24. Rozložit to víc v čase.
Vlastně měl obavu jít do nějakého námi docela osvědčeného řešení, které víme, že má nějaký nějaký rozumný výsledek.
Paranoia nemusí být z akcií
Já jsem si začal uvědomovat, poté, co jsem se s ním bavil znovu a znovu a znovu, že vlastně ta jeho obava není tolik obava a paranoia z akcií.
Ale že to je vlastně paranoia vyvolaná špatnými zkušenostmi z minulosti.
Protože z něj potom postupně vypadávalo, jak támhle dal 4 miliony a přišel o ně. Přes nějakého makléře. Tady dal 3 miliony a stal se z toho 1,5 během 3 let.
Ta paranoia, kterou já jsem si původně myslel, že je spojená s volatilitou akcií, tak byla velkou obavou o to, abych nepřišel o všechno.
Díky tomu dlouhou dobu, dodneška vlastně, má obrovský majetek jenom v hotovosti. Přichází o něj díky inflaci.
Nemá to nikde zainvestované. Ani v nemovitostech, nikde jinde.
Aniž si to uvědomuje, tak mu reálně klesá jeho hodnota. A to je škoda.
A je možné, že to nepřekoná.
Ale teďka jsem s ním o tom mluvil minulý týden.
Říkal jsem mu: Já si myslím, že to je ten váš největší problém. Ne to, že byste se bál těch akcií.
Protože on říkal: Teďka bych do těch akcií šel klidně i víc.
A já jsem si uvědomil, že to vlastně není o akciích, ale je o špatných zkušenostech.
To může vyvolat takovou paralýzu, spíš než paranoiu, možná paralýza je asi lepší slovo, která vás úplně sevře a radši neděláte nic, abyste se znovu nespálili.
Protože když jste spálili se 3 miliony nebo se 4 miliony, tak to není takový problém.
Ale když se spálíte se šedesáti a víte, že už další mít nebudete, tak to může být průšvih.
Dá se paranoia překonat?
Podle mého ano, ale intenzivním zajímáním se.
Musíte starání se o majetek věnovat víc času. Prostě bez toho to nejde.
A musíte se víc vzdělávat v této oblasti.
A to je třeba něco, co my říkáme, že je nesmírně důležitou součástí vztahů s našimi klienty.
Vlastně vás jako naše klienty přivést, co nejvíc k nám, předat vám co nejvíc našeho know-how. My totiž nemáme žádné tajné know-how.
Všechno, co děláme, vám písemně zdokumentujeme. Písemně předáme, proč jsme došli k tomu nebo onomu.
Když máte nějaký sofistikovanější dotaz, tak na něj písemně odpovíme.
Snažíme se vám to know-how předat, protože jenom v tom případě to může dobře fungovat a budeme sladění a vy budete mít klid v duši.
Nebudete paralyzovaní nebo nebudete mít paranoiu z toho, co se může stát, protože budete vědět, jak ty věci fungují.
Selským rozumem. K tomu není potřeba mít vystudovanou americkou univerzitu v oblasti financí. Spíš bych řekl, že to je někdy na škodu rozumnému selskému uvažování.
Proč jsem paranoiu u klienta nezvládl?
Proč se mi ho za těch 7 let nepodařilo přesvědčit, aby investoval více?
Myslel jsem si dlouho, že to je o těch akciích.
Ale on teď vlastně přišel, že by ty akcie snesl klidně větším procentem v portfoliu. Takže místo 40 % by klidně unesl i 60 % nebo 70 %. Tak jsme se o tom začali bavit.
Při té diskuzi jsem si uvědomil, že to v konečném důsledku, ani možná už před těmi 7, 8 lety nebylo o akciích, ale o strachu z toho, že přijdu o peníze. To je můj pocit.
Druhá věc, proč se mi ho nepodařilo přesvědčit, protože on si nikdy nenašel dost času na to, abychom se mohli o těchto věcech bavit.
On je jeden z důvodů, proč já lidem říkám: Pojďte věnovat více času tomu našemu povídání.
Protože vidím, že když to nedáme dohromady časově z obou stran dostatečně intenzivně, tak to má přesahy v tom, že vy se s tím řešením úplně neztotožníte.
Vy se s ním nesžijete. Vy s ním nebudete v pohodě.
Většina našich klientů je v pohodě. Ale většina našich klientů taky tomu věnuje v ten čas.
Uvědomují si, že když mají 50 milionů nebo 100 milionů nebo 30 milionů, tak tomu má odpovídat nějaký čas, který tomu má věnovat i při své další aktivitě. Protože to začíná být součástí jejich života.
Nejsme nátlakoví hráči
To důležité taky je, že my nejsme nějací nátlakoví hráči.
My nejsme ti, kteří by řekli: Tady máme nějakou strategii, metodiku a zkušenosti a musíte to za každou cenu využít. A když to nevyužijete, prostě my vás do toho budeme nutit.
My tomuhle způsobu doporučování ani moc nevěříme.
My věříme spíš ve vzdělávání, komunikaci, a v to, že potřeba na to najít čas.
Možná jsme tady u toho klienta na tu časovou intenzitu nebyli dostatečně důslední.
Ale víte, jak to funguje v životě. Někdy si člověk na věci čas neudělá.
Ale je to samozřejmě moje chyba jako poradce. Není to chyba toho člověka. Já jsem ho měl víc nutit, aby si ten čas našel.
Budujeme vztah, který dlouhodobě vydrží
Náš přístup k investování a náš vztah s klienty je vždycky dlouhodobý.
My víme, že když bychom někoho zlomili za každou cenu, tak to nemusí dlouho vydržet.
A když to nevydrží dlouho, tak to znamená, že investice nebude dlouhodobá a nemůže se ukázat její skutečná síla.
Takže proto v InvestGuru a v našem poradenství nikoho úplně nepřesvědčujeme, nelámeme, nenutíme do toho, aby dělal něco, co mu není přirozené.
Nebo nenutíme do toho, aby věnoval víc času diskuzi s námi, když on nechce. Prostě to tak někdy je.
V tom možná je to, co lidem vyhovuje s námi, protože my se připomínáme, doporučujeme, ale když to ten člověk nerespektuje, připomínáme se až do té doby, než nám řekne: Hele, Vladimíre to už stačí, nepřipomínejte se.
OK. Respektujeme, když řekne: Hele, já to nechci řešit.
V tom se samozřejmě lišíme od takových nátlakových hráčů na finančním trhu.
Ale ono to je spojené s naším způsobem odměny.
Jsme placeni napřímo klienty
My jsme od odměňování napřímo a placeni z velké části ze zisku, který naši klienti vydělají.
Nejsme placeni z toho, že prodáme někomu nějaký produkt.
A to je ten velký rozdíl.
Proto nemáme tu ekonomickou nutnost vám něco prodat za každou cenu. Vy nám budete platit do té doby, dokud budete spokojeni s naším poradenstvím. A z velké části to bude ze zisku, který vám pomůžeme vydělat.
A to je to co k nám přivádí úspěšné lidi.
Pokud máte chuť investovat a chcete investovat, tak se o tom pojďme pobavit.
Pokud máte paranoiu, my vás lámat nebudeme.
