Apple Itunes
Spotify
Stitcher
RSSInvestice do umění, obrazů, vína či veteránů – Vášeň a Racio
natočil Josef Podlipný 
Alternativní investice, jako je umění, sběratelské předměty nebo unikátní auta, lákají svou exkluzivitou, ale přinášejí i řadu rizik.
Co je na nich tak přitažlivého a kde se skrývají úskalí?
V této epizodě Josef Podlipný sdílí emoční příběhy investorů, kteří propadli kouzlu alternativních investic – někteří s velkým úspěchem, jiní s hořkým zklamáním.
Společně s Vladimírem Fichtnerem diskutuje i o podvodech, nízké likviditě a omezeném trhu, které činí alternativní investice riskantními.
Tato epizoda vám pomůže pochopit, jak si udržet nadhled, investovat s rozmyslem a zapojit rodinu do diskusí o smyslu a účelu alternativních investic.
Dozvíte se, jak balancovat mezi emocemi a finančními cíli, aby alternativní investice nebyly břemenem, ale obohacením.
Textový přepis
Vladimír Fichtner
Dneska si budeme povídat o alternativních investicích.
Josef Podlipný
Budeme se věnovat tomuto rostoucímu fenoménu, protože od mnoha úspěšných podnikatelů a správců rozsáhlého majetku slýchám docela často, že je umění, víno a vzácné sběratelské předměty lákají. Láká to i tebe, Vláďo, jako téma dnešního podcastu?
Vladimír Fichtner
Jako téma mě to láká. Jako investice určitě ne. Pro mě jako investora alternativní investice moc atraktivní nejsou. Ani spoustu našich klientů vlastně takové věci moc nezajímají. Ale vím, že existují lidé, kteří alternativy ve svých investicích využívají. Ty jich znáš ale mnohem víc, proto spíše řekni ty, co investory na alternativních investicích láká.
Josef Podlipný
Myslím, že je strašně důležité hned na začátku nasvítit, co je láká. Pokusím se o to nejen skrz několik příběhů, ale i přes své poznání této oblasti. Myslím si, že lidé povětšinou prahnou po něčem, co je exkluzivní. Mají to jenom oni nebo jenom pár vybraných. Anebo touží mít ve svém portfoliu něco, co jim přináší radost, na co si mohou sáhnout, čím se mohou pochlubit. Ať už to je umělecké dílo, obraz od významného malíře nebo dobrý ročník vína, který má omezenou sérii. A oni vědí, že ve svém vinném sklípku mají všechny lahve od této série. Nicméně příběhy, které s tím spojím, ukazují nejenom pozitivní stránku investice do této třídy alternativních aktiv. Ale také rizika s tím spojená.
První příběh se týká Karla. Karel je úspěšný sběratel umění.
Sbírá ho už více než dvě desítky let. Začal s nákupem uměleckých děl od mladých perspektivních umělců. Vzhledem k tomu, že se v té oblasti pohybuje už od malička a do vínku dostal něco málo i od svého dědy a svého otce, vytvořil pečlivě uspořádanou uměleckou sbírku, která narostla ve své hodnotě na několik více násobků. Neumím to říct přesně, protože jsem s ním už pár let nemluvil. Ale když jsem se s ním viděl zhruba před pěti lety, provázel mě svou galerii a na můj pocit tam byla díla, kterým jsem ne vždy rozuměl. Ale vypadalo to opravdu mimořádně krásně, doprovázeno jeho vyprávěním. Kdybych procházel jen galerii, tak by mi to asi nic moc neříkalo. A v tom vidím už první háček.
Jeho umělecká sbírka opravdu skrze aukční síně a ocenění doznala velkého růstu hodnoty, ale není pro každého. Kdyby mě Karel neprovázel a nedodával příběhy a podstatu, tak by některé obrazy pro mě byly jako díla některého z našich dětí. A to si myslím, že nejmladší, Verunka, je opravdu velmi talentovaná.
Vladimír Fichtner
Rozumím vášni, o které mluvíš, Pepo. A z tohoto pohledu tomu rozumím. I když pořád platí, že ze svého pohledu to nepovažuji za úplně rozumné investice. Ale chápu, že mít vášeň, která člověka naplňuje a má svoji emoční hodnotu, mu dělá radost a tím ho obohacuje. Tak bych to viděl u prvního příběhu. Ale vím, že máš příběhů hodně. Tak povídej další, mě bude něco dalšího napadat.
Josef Podlipný
Druhý příběh je opravdu o ryzích emocích. Týká se Petra. Sběratele, který se specializoval a stále specializuje na investice do vzácných vín. Vytvořil exkluzivní portfolio, které nejenom správně skladoval a pečlivě spravoval, ale ani neupíjel, jak sám říká. A byl odměněn, když pozval světoznámé experty na tuto oblast. Někteří mu nejenom vysekli poklonu, ale řekli mu pro něj i jednu strašně důležitou věc. A to, že tahle lahev je jenom u něj a nikde jinde na světě.
Pro Petra to bylo něco neuvěřitelného. Byl plný emocí a najednou si uvědomil, jak zranitelné to jeho portfolio je. Není to totiž jen o pečlivě správě, o skladování, vlhkosti, teplotě. Ale také o době, kdy část majetku, který má v této své sbírce, pustí do světa. Protože to nebude mít vysokou anebo rostoucí hodnotu nekonečně dlouho. Petr si najednou v okamžiku uvědomil, že sbírka, která mu teď přináší obrovskou radost, asi nevydrží stovky let.
Vladimír Fichtner
Krásný příklad emocí. Já jsem se chtěl, Pepo, zeptat, kdy jsi se ty vůbec poprvé potkal s termínem alternativní investice. Pamatuješ si to?
Josef Podlipný
Pamatuji. Bylo to zhruba před 17 lety. Tehdy mne oslovila docela významná italská firma, která se věnuje tvorbě sbírek vzácných vín a jejich správě. Už je to opravdu hodně let. Prezentovali se tím, že nemají vlastní sbírky, ale nabízejí exkluzivní kvalitní službu sběratelům. Po celém světě vytvářejí exkluzivní skladové archivy, které mají velmi sofistikovanou správu. Na základě expertních znalostí dávají záruku, že to, co tam uložíš, se nejenom neztratí a nezničí, ale nezkazí, nebo nepoškodí tím, že by se tam něco stalo. Mají třeba několik záložních zdrojů energie a tak dále, nebudu zacházet do podrobnosti.
Mě tehdy oslovili, protože se jim líbila jedna lokalita, jeden objekt. Na jednu stranu to byla velmi atraktivní nabídka. Ale na druhou stranu jsem si tehdy říkal, že do toho nepůjdu, protože chtěli do toho objektu investovat nižší řády desítek milionů. Samozřejmě by si to takzvaně „odbydleli“, ale z hlediska charakteru užití by ten objekt absolutně specificky změnil svoji úlohu a byl by určen jen pro tento účel. Bylo by téměř nemožné ho předělat na něco jiného.
To byla první přijímá linka k alternativním investicím tohoto typu. S tím jsem si spojil, že to také něco stojí. To jsem nezapomněl. Proto mluvím o rozpočtu v řádech desítek milionů.
Když do toho budou investovat tolik peněz, tak to nebudou dělat pro krásu očí sběratelů. Oni to budou dělat zištně, řeknou si o ty peníze, které do toho investovali. Říkal jsem si „Aha, pokud někdy budeš chtít přemýšlet tímto směrem alternativních investic, nezapomeň na to, že to něco stojí“.
Vladimír Fichtner
Před 17 lety ses poprvé potkal s tím termínem. Kdy jsi je začal využívat? Máš nějaké alternativní investice?
Josef Podlipný
Opravdu jenom maličké. Jsou úplným zlomkem v celém majetku, a ani se nepřibližují k hranici maximálně jednoho dvou procent z celkového majetku, jak to mají nejbohatší lidé na světě. Je to opravdu hodně, hodně vzdáleno téhle metě. Spíš to je tak, že jsem k něčemu přišel náhodou. V jednom případě to byl obraz, kterým ručil jeden v čase vzdálený známý a pak mu situace nedovolila tento majetek vyplatit. Nakonec byl rád, že se ho zbavil. Mně se líbil, tak jsem si ho nechal, ale má pro mě jenom hodnotu toho příběhu. Že historicky patří do jeho rodiny a někdy v budoucnu bych ho rád té rodině vrátil. Pak mám nějaké rumy, whisky, myslím si, že i pár lahví vína. Ale není to nic, k čemu bych planul vášní.
Jedna věc, po které toužím, když by mi cvrnkla o nos, je historický kousek závodního vozu.
Líbilo by se mi ale, kdyby to bylo něco, v čem se budu také chtít svézt. Nejen něco, co budu jenom oprašovat. Pak by mi to asi dávalo smysl. Ale uvědomuji si, že to vůbec neberu jako investici, protože to je něco, co mi udělá radost.
Vladimír Fichtner
Jak už jsem říkal, je to obohacení, ale ne nutně materiální. I když to i s tím materiálním může být spojeno. Pokud ho nevypiješ.
Ale to může být obohacení aspoň na chvilku.
Josef Podlipný
To se nám stalo před pár lety. Když říkáš, pokud to nevypiješ. Měli jsme velmi kvalitní drahocenný starý rum. Já jsem to nevěděl, že je takhle cenný. Na jedné oslavě jsem hostil přátele, a jeden z nich byl znalec. To já jsem ale také netušil. Podle toho, co jsem mu nalil, poznal, co to je. Což jsem vůbec nechápal, že je možné. Říkal: „Kde to máš? Já se jdu aspoň pomazlit, půjčím si tu lahev“.
Ale samozřejmě jsme to vypili.
Vladimír Fichtner
Takže jste se obohatili. Z mého pohledu patří alternativy tohoto typu do života. Každý se obohacuje nějakým způsobem, a proč ne třeba tímhle. Když jsem se poprvé potkal s trhem umění a začal jsem se o to zajímat, zjistil jsem, že je relativně malý. Že jeho objem je jenom část toho, co je akcie Apple z hlediska velikosti a likvidity. To platilo kolem let 2006, 2008, když jsem to zjistil poprvé. A platí to i dneska.
To je jedna z věcí, kterou jako investor samozřejmě řeším. Já řeším, abych investoval do něčeho, co je, pokud možno, likvidní. Když se vzdávám likvidity, tak třeba za to, že výnosnost bude dlouhodobě vyšší. Třeba když budu investovat do private equity, kde vím, že se k penězům nedostanu nějakou dobu (5, 10, 15 let), věřím tomu, že mi to přinese o něco větší výnos. Když investuji do běžně veřejně obchodovaných akcí, které mi přinesou osm, deset procent dlouhodobého výnosu, tak vím, že každý den můžu prodat.
Vím, že i když jsem korunový miliardář, tak si dneska vzpomenu a zítra mám cash na účtu. A to mě třeba na alternativních investicích ne úplně baví. Že tam likvidita, počet lidí, který se o to zajímá, není tak významná, jak já bych si pro své investice představoval.
Už jsme se ale bavili o tom, že alternativy nějakým způsobem obohacují. Já jsem teď zmínil jednu věc, která mě od nich trošku odrazuje. To je ta likvidita, velikost a hloubka toho trhu. Ale vím, že jsi měl i nějaké příběhy, které upozorňovaly na rizika spojená s alternativami.
Jsou totiž emočně velmi zajímavé. Občas se najde nějaký „vykuk“, který řekne, že se bude investovat třeba do whisky. Nedávno jsem četl, že v ČR něco takového proběhlo. Lidé si to koupili, byly to investice v desítkách milionů. Investoři chtěli mít alternativu, a nakonec to nedopadlo dobře, protože člověk, který to prezentoval se ukázal jako úplný podvodník. Ty máš také podobné příběhy, které tě zaujaly?
Josef Podlipný
Jeden příběh je velmi podobný tomu s whisky. I když paní Bohdalová, doufám, že se na mě nebude zlobit, že ji přímo jmenuji, neinvestovala do whisky. Investovala do umění, do obrazů. V určitém okamžiku zjistila nejen ona, ale i mnoho sběratelů, že nešlo o originály. Podle mě se to i v budoucnu mnohým z nich stane. My, správci majetku a investoři, ač jsme jakkoliv kovaní v různých oblastech, tak i vzhledem k velikosti trhu, o kterém jsi mluvil, logicky nemůžeme být tak znalí, abychom v daném okamžiku byli se stoprocentní jistotou schopni říct, že to je originál.
Někdy i sbírka s certifikátem nemusí být zárukou toho, že máme opravdu kvalitu. Výnosnost této třídy alternativních investic nepochybně ovlivňuje právě kvalita, vrtkavost, trendy a samozřejmě i ochota kupců ocenit sbírku umění, a to je velké riziko. Můžeme mít radost, ale pak může být vystřídána zklamáním. Nejenom ze zmařené investice, ale i z toho, že nás někdo podvedl. Ať už úmyslně anebo neúmyslně, protože sám vycházel z toho, že prodává originál. Protože ho získal někde, někdy od někoho nebo mnohdy z dědictví.
V dalším příběhu nebudu jmenovat, protože to je opravdu citlivá kauza. Také jde o mého dobrého kamaráda, který by se v tom poznal. Doufám, že si tenhle díl ani neposlechne. Jeho příběh sběratele alkoholu dopadl špatně proto, že si v určitém okamžiku uvědomil, že absolutně nemá pod kontrolou náklady. A už vůbec nedohlédne na čas, kdy by mohl realizovat nějaké výnosy. Ze svého sběratelství vystoupil s obrovskou pachutí, s šílenou ztrátou, a ještě navíc s tím, že mu všichni členové rodiny, i jeho vzdálení příbuzní říkali „my jsme ti to říkali“. On na tuto epizodu svého sběratelství vzpomíná moc špatně, ale jeho příběh je dobrým poučením pro nás investory. Protože říká: „Nepouštějte se do něčeho, co nepřinese velmi pravděpodobně ani radost“. On do toho totiž šel investorsky.
Říkal si, že to nakoupí, bude to skladovat možná generace a pak to zpeněží s obrovským ziskem. V čase zjistil, že akorát obrovsky rostou náklady. A ten, kdo mu náklady diktoval, s ním nesmlouval. Bylo to „ber, nebo nech být“.
Vladimír Fichtner
Alternativní investice určitě mohou obohacovat každého, kdo jim podlehne a kdo má vášeň. Ty třeba pro auta, někdo jiný pro víno, někdo jiný pro umění. Z investičního pohledu jsou velmi často méně likvidní. Určitě na lidi. Skupina lidí, která se kolem nich pohybuje, je relativně úzká. Pro mě pořád je vášeň hrozně důležitou součástí. Až najdu svou vášeň, třeba se do něčeho pustím, něco začnu sbírat.
Poslední věc – když má člověk vášeň, tak by si stejně měl dávat pozor na to, jaké procento majetku taková investice bude tvořit. Ty už jsi to zmínil. Podle UBS Global Wealth Report investice do umění dosahují jednoho dvou procent hodnoty majetku těch nejbohatších rodin. A to si dokážu představit. Když je to 30, 50 nebo 70 %, má to svá rizika.
V dlouhodobém horizontu tu vášeň třeba nemá kdo zdědit, to se občas stává. Potom to už může dávat mnohem menší smysl. Může se stát, že rodina bude muset investici opustit, když nebude mít nikoho vášnivého. A ztratí tu jednu důležitou věc, obohacování někoho, koho to baví.
Josef Podlipný
Určitě souhlasím. Na závěr bych chtěl doplnit a možná zdůraznit, jestliže uvažujete o alternativní investici tohoto typu, ať už se jedná o víno, umění a další, diskutujte to s rodinou. Protože to netvoříte jenom pro sebe. Nemělo by to přinášet radost jenom vám, protože investujete na 15 a více let do budoucna, ne na pár jednotek roků. Za druhé, udělejte pro sebe i pro svou rodinu velmi pečlivý průzkum trhu, protože jenom tak zjistíte víc o své vášni, a o možnosti do této alternativní třídy aktiv investovat. Zároveň zjistíte, kdo je na tu oblast odborníkem a těmito odborníky se obklopte. Protože sami budete velmi pravděpodobně buď zklamání, anebo vtaženi do něčeho, co vám ne vždy může přinášet radost.