Apple Itunes
Spotify
Stitcher
RSSDůležitost ochrany bohatství
natočil Josef Podlipný 
Vladimír a Josef sdílí základní principy, které je dobré dodržovat, abyste své bohatství ochránili pro další generace.
Textový přepis
Josef Podlipný
Dobrý den, vítejte Mezi Rentiéry. Jmenuji se Josef Podlipný, jsem rentiér a partner Fichtner Wealth Managers.
Vladimír Fichtner
Dobrý den, moje jméno je Vladimír Fichtner, jsem rentiér a zakladatel Fichtner Wealth Managers.
Josef Podlipný
Dnes si budeme povídat o tom, jak je Ochrana bohatství důležitá. Jak vlastně princip Ochrany bohatství vznikl. A budeme si také povídat o tom, jaké základní principy je potřeba dodržovat, abyste bohatství byli schopni ochránit i pro budoucí generace. A v neposlední řadě se budeme věnovat tomu, kdo principy Ochrany bohatství vlastně vymyslel?
Vladimíre. Ty jsi koncept Ochrany bohatství vytvořil. Co tě k tomu vedlo?
Vladimír Fichtner
Už je to nějakou dobu zpátky. A vedly mě k tomu asi historické zkušenosti, které jsem měl, když jsem začínal dělat poradenství v roce 2003. A ten koncept vznikal postupně. Asi skutečný zrod nastal možná, když jsme poprvé začali řešit peníze pro lidi, kteří prodali firmu za stovky milionů korun a bylo potřeba je ochránit. A ten termín jsem začal používat v roce 2008, 2009, protože se jsme se ocitli uprostřed finanční krize. A ani peníze v bankách tenkrát nemusely zůstat zachovány.
Ale jak to vlastně vzniklo nebo proč vzniklo ten koncept? Já už jsem říkal, že to bylo kvůli historickým zkušenostem. Protože já už jsem toho stejně jako ty, Pepo, zažil v těch investicích hodně. Kdysi dávno to začínalo, a ještě do dneška mám nějaký certifikát Ekoagrobanky, která existovala. A já jsem si ho koupil za 10 tisíc korun. To byl možná plat nebo dva. Nevím, to už si nepamatuju. Někdy v roce 1994, 1995, možná. Koupil jsem si certifikát Ekoagrobanky, který měl na sobě napsaný nějaký výnos. Dodneška ten certifikát mám, protože po roce 1996 Ekoagrobanka šla do nucené správy a peníze se nevrátily.
Taky jsem zažil… Česká národní investiční společnost Litoměřice. Litoměřické fondy se tomu říkalo, a to byly fondy, které ještě vznikly před tím, než existovaly jiné fondy. A investovaly do nemovitostí. Taky myslím, že po roce 1996, 1997 nějaké prostě zmizely. Tam jsem zainvestoval, ale včas jsem ještě vybral. Protože se ke mně dostala nějaká informace, že to možná nepřežije.
Takže když to vezmu třicet let zpátky, tak těch průšvihů, fatálních ztrát peněz tam bylo hrozně moc. A bylo jedno, v čem to bylo. V poslední době to bylo v kryptoměnách, předtím to bylo ve zlatě, předtím to bylo v akciích, předtím to bylo …. Pořád se někde dá přijít o peníze. Arca Capital nedávno. Lidi přišli o 18 miliard korun, což není úplně málo.
A vlastně já, když jsem začal stavět poradenství, tak jsem si říkal, jak zabránit tomu, aby se lidi potkali s tím fatálním průšvihem. Kdy přijdeš o všechno. A to bylo vlastně na začátku toho přemýšlení o tom, jak radit lidem, na co si dávat pozor. Ta krize, fatální průšvihy, totální ztráta veškerého majetku, byla velkou inspirací pro to, jak to dělat jinak.
Ale vaše rodina taky zažila fatální průšvih ještě mnohem více historicky.
Josef Podlipný
Ano, dobře vzpomínám na to, když dědeček s babičkou vyprávěli, jak přišli o velkou část svého majetku, který chtěli použít na nákup vily. A pak si s tím mohli vytapetovat dům, protože bohužel zažili padesátá léta dvacátého století. Měnovou krizi. Kdy došlo k tomu, že mzdy a majetek se přepočítal koeficientem pět ku jedné. To znamená narostly sice pětinásobně mzdy, ale peníze se přepočítávaly v opačném poměru. A dokonce pamatuju si, pokud si pamatuju tu částku dobře, tak byla směšně nízká. S tímto poměrem pět ku jedné si mohli vyměnit tehdy pouze 300 korun. Vše, co bylo nad tuto hranici, tak bylo v poměru padesát ku jedné, což vlastně znamená devadesáti osmi procentní ztrátu hodnoty majetku. A to byla velmi bolestivá ztráta pro všechny. Stejně tak si pamatuju období, kdy byla devadesátá léta. Šest milionů lidí se zapojilo do kuponové privatizace. Anebo když dolar klesl z nejvyšších hodnot přes 40 korun na méně než 15 Kč.
A stejně tak si pamatuju slova jednoho mého dobrého kamaráda, který říkal: „NWR, OKD. Dyť je to díra do země. To ti nikdo nemůže sebrat, o to nemůžeš přijít.” A bohužel krach se týkal i NWR. Týkal se i společnosti OKD. A proto se ptám. Ta strategie Wealth Protection, Vladimíre, byla odpovědí na tyto problematické okamžiky minulosti? Anebo také trošku reakcí na to, že jsme prostě nepoučitelní.
Vladimír Fichtner
Já myslím, že byla hlavně odpovědí na to, že když mám někomu radit, co má dělat s penězi, tak potřebuju dobře spát. Já potřebuju být v klidu. A abych dobře spal, tak musí moji klienti dobře spát. A když budou v pohodě i v dobách krizových, tak to bude ono. Takže to byl vlastně ten samý začátek přemýšlení, jak to udělat, aby se nám dobře spalo.
Josef Podlipný
A jak to udělat, aby se nám dobře spalo? Vladimíre.
Vladimír Fichtner
No tak těch kroků je asi několik. My, když se potkáváme s lidmi, kteří za námi přichází, tak jedna z věcí, kterou se jich ptáme je, jestli už mají dost.
Josef Podlipný
Tohle je, vážení posluchači, velmi důležitý bod. Podnikatelé jsou jakého nastavení, Vladimíre? Zkuste popsat krátce rozdíl mezi podnikatelem a správcem.
Vladimír Fichtner
Tak jako podnikatel chci všechno hned. Nic nepočká do zítřka. Všechno je možné přes noc nebo přes víkend. A riziko vyhledávám, protože to je ta příležitost, která mi pomůže byznys posunout do další úrovně. Takže netrpělivost, rychlost, vyhledávání rizika. A růst jako mantra. Pro mě jako podnikatele je růst, růst a růst. Pak přijde ale okamžik, kdy si člověk uvědomí, že má dost. U většiny lidí. Neříkám, že u všech. U někoho to nepřijde třeba. Ale u těch, se kterými se potkáváme, za námi přichází a říkají. „O tohle bych fakt už nerad přišel.“ Co uděláme pro to společně, aby se to nestalo, aby tam nenastal ten fatální průšvih. A oni si dál jedou své byznysy, start-upy, nebo něco dalšího. Ale začínají hledat i tu Ochranu bohatství. Takže první věc je, říci si, mám dost a začít se chovat trošku jinak. A když jsi mluvil o tom podnikateli versus správci, tak to je součástí toho procesu. Ta druhá věc je uvědomit si, že jako podnikatel jsem jinak nastaven z pohledu mého vnitřního DNA, než jako bych měl být jako správce.
A ty jsi vlastně taky správce rodinného majetku? A dostal jsi, nebo vybojoval jsi v restituci zpátky, majetek, který předchozí generace budovaly. Jak ty vnímáš rozdíl správce versus podnikatel? Protože se spoustou podnikatelů se bavíš, znáš je, máš dlouhé zkušenosti. Jak ty tam vnímáš rozdíl podnikatel vs. správce? Růst. Ochrana.
Josef Podlipný
Já použiju nikoliv svou vlastní myšlenku. Protože se mi strašně líbila. Rovnou říkám – je převzatá ze šlechtického rodu. Tehdy nejmenovaný zástupce šlechtického rodu řekl, že správce přebírá majetek s tím, že ho předá další generaci v lepším stavu, než ho převzal. A já jsem se k tomu začal podobně stavět v okamžiku, kdy jsme ten majetek budovali anebo kdy jsme ho převzali. Protože jsem si říkal, že vlastně musím napravit do jisté míry i tu křivdu. Naše rodiny z maminčiny strany tak byly orientovány na sklárny, továrny, mimo jiné tvořily i vánoční ozdoby na stromeček, a také je s naší rodinou spojena výroba Hořických trubiček. A z druhé strany, z otcovy, je to zase grunt. Je to odpovědnost za to, že uživí zvířata, a že plodiny, které vysejí, také sklidí. A že vlastně z toho jejich podnikání a hospodaření bude mít profit i široká obec dalších, kteří se zase živí něčím jiným. Takže určitá odpovědnost a zároveň závazek. Další generaci předat majetek v lepším stavu, než jsem ho převzal.
Vladimír Fichtner
A ten mindset v angličtině, to nastavení myšlenkové. Podnikatel versus správce, dlouhodobý správce, ten, o kterém mluvíš. Šlechtický přístup řekněme k rodovému majetku. Nebo vím, že ty máš taky takový přístup v rodině a máš na čem stavět, protože už jseš Xtá generace, sice s nějakým přerušením. Jak vnímáš ten konflikt vlastně podnikatelského přístupu s ochranou bohatství.
Josef Podlipný
Je velký. Ne každý rentiér si ho uvědomí včas. Ten konflikt je především v tom, že podnikatel dělá to, čemu rozumí a obvykle ještě říká: „To, na co si mohu sáhnout. To, co mám pod plnou kontrolou.“ A tak se snadno stane to, že má tzv. všechna vajíčka v jednom košíku. Dělá to, co mu jde, to, co mu přináší radost a uspokojení. A když se jednou spálí, věří si, že příště nikoli.
A správce? Ten se už na ten košík dívá tak, že ne vždycky ten košík s těmi vajíčky určitě donese. Co když zakopne? Co když tam bude mít všechna vajíčka? Je schopen znovu poprosit ty slepičky, aby mu snesly další? Jsou vůbec nějaké slepičky? Jinými slovy, s velikostí majetku také roste i důležitost rozkládat to riziko a přemýšlet o různých scénářích, které mohou nastat. Mnoho filozofů říká „přemýšlet o neznámých neznámých“. Mně se líbí na tom konceptu, na strategii Ochrany bohatství, které jsi zakladatelem, právě to, že přemýšlí o scénářích. Nicméně pojďme posluchačům přiblížit, co to je přemýšlení o scénářích.
Vladimír Fichtner
To je dobrá otázka. Já to řeknu na příkladu proti-inflační dluhopisů a něčem, co jsme vytvářeli a vlastně sepsali do našeho časopisu Rentiér v létě 2020. Tady je. A v tomhle Rentiérovi jsme psali o tom, jaké jsou tři scénáře budoucnosti a jak se na ně připravit. To povídání bylo delší, ale já to popíšu na příkladu proti-inflační dluhopisů. Instrumentu, který dneska všem, kteří ho mají, nese výši inflace.
Josef Podlipný
Já tě jenom na chviličku stopnu. Kolik v tomto instrumentu mají klienti společnosti Fichtner?
Vladimír Fichtner
To je hezká otázka. Na to rád odpovídám. Podle jejich investičního profilu deset až dvacet pět procent svého finančního majetku. To znamená poměrně dost a řeknu, jak jsme se k tomu dostali.
Proti-inflační dluhopisy přišly na trh někdy v dubnu, květnu 2019. Myslím, že se poprvé vydávaly v červnu 2019. A v té době, když se přenesete zpátky v čase nebo si to vyhledáte, zjistíte, že inflace byla velmi nízká. Úrokové sazby byly nulové v principu. Když jste měli hotovost, nebylo s ní moc co udělat. A proti-inflační dluhopisy, když jsme se podívali na ty detaily, říkaly: Když bude inflace záporná, když bude takzvaná deflace a v té době už na euru taková situace existovala. A kdo měl velkou hotovost v euru, tak zažíval záporné úrokové sazby dokonce. To znamená že měl peníze v bance a tam mu účtovali mínus jedno procento. Ne plus, ale mínus.
A v proti-inflační dluhopisech se jasně psalo: Pokud bude inflace záporná, tak váš nejhorší možný výnos, který dostanete, je nula. Což všichni, kdo dostávali mínus jedna na euru za rok v procentech, tak by byli nadšení, kdyby měli jenom nulu. Takže proti-inflační dluhopisy byl dobrý produkt pro období záporné inflace.
Proti-inflační dluhopisy byl zároveň rozumný produkt pro normální inflaci ve výši dvou, tří, čtyř procent. Protože v každém okamžiku, každý rentiér potřebuje mít peníze na rok, na dva, na pět, na šest let. Na příští rentu v principu. Na své výdaje, a taková rozumná rezerva je klidně na pět, šest let. Vůbec není žádný problém. A v té době na pět, šest let uložit něco s rozumným výnosem, který by ochránil inflaci. Nic takového neexistovalo. Než přišly proti-inflační dluhopisy, které řekly, kolik bude inflace, tolik bude výnos toho dluhopisu. Super.
Takže pro scénář záporných sazeb nebo záporné inflace skvělý produkt. Pro normální ochranu krátkodobých a střednědobých peněz skvělý produkt. A pro vysokou inflaci úžasný produkt, protože pořád potřebujeme, aby ta hotovost alespoň nesla inflaci. Takže když jsme popsali tyto tři scénáře – nízká, normální a vysoká inflace – zjistili jsme, že proti-inflační dluhopisy jsou produkt, který v každém scénáři přináší rozumný výnos.
Tak jsme si řekli, není co řešit. Budeme je kupovat. A postupem času, protože na začátku limit na rodné číslo byl pět milionů korun v každé emisi. Což pro sta milionáře nebo miliardáře zas nebylo tak moc, tak bylo potřeba nakupovat každý rok, dokud ty dluhopisy trvaly. V posledním roce, kdy se vydávaly dluhopisy, v roce 2021 už byl limit 50 milionů na jedno rodné číslo v každém kvartále. Tak tam se dalo opravdu už nakoupit řádově za stovky milionů. Tak jsme nakupovali a tím jsme došli k tomu, že ten podíl v portfoliích našich klientů je deset až dvacet pět procent.
Ale proč o tom mluvím? Chci popsat to scénářové přemýšlení. Protože to je nesmírně důležitou součástí strategie Ochrany bohatství. Nepřemýšlet o tom, jaký scénář přijde, jestli bude válka, nebude válka, jestli bude měna silná nebo slabá, jestli bude inflace vysoká nebo nízká. Ale přemýšlet o všech scénářích v dané oblasti a vybrat řešení, kde se nepotkáme s fatálním průšvihem. Které bude rozumně fungovat v každém jednom z těch scénářů.
Josef Podlipný
Takhle, jak o tom, Vladimíre, mluvíš, tak to vypadá docela jako pesimistická práce. Přemýšlíš o rizicích a pak hledáš řešení. Je to opravdu tak pesimistická práce, anebo je to naopak zajímavé? Protože vlastně ten výsledek je nějaký mix, který obstojí v různých scénářích budoucnosti, kterou je těžké předvídat?
Vladimír Fichtner
No, je to zajímavá práce. Určitě je to práce, která nás baví, proto jí taky děláme. A je to něco, co.. Ono to souvisí vlastně s tím, že starat se o majetek je téma na ne na rok nebo na dva nebo na pět nebo na deset. To je na desítky let. A protože starat se o majetek je potřeba dlouhodobě, tak vůbec netušíme, jaký scénář budoucnost přinese. Takže my jsme pracovali se scénářem války ještě před tím, než přišla válka na Ukrajině. My jsme pracovali se scénářem inflace ještě předtím, než přišla vysoká inflace. Protože je to jeden ze scénářů budoucnosti. A máš pravdu, Pepo, že jedna z věcí, která je důležitá, která se s tím pojí, je, že někdy musíme hledat i ty černé scénáře. To je naše role. Pomáhat hledat i ty černé scénáře.
A někdy to není úplně příjemné, přemýšlet o nich. Ale to je naše práce. Přemýšlet nejenom o tom, když bude dobře. Tak to nějak dobře dopadne. Možná ne skvěle, ale dobře. Ale karty se rozdávají, když je špatně. Když je krize. Když je průšvih. Když se něco špatného děje. A proto je o tom potřeba přemýšlet dopředu.
Josef Podlipný
Dobře jsi mi nahrál na dubnové číslo Rentiéra. A podívejte se, je z roku 2020. V tomto dubnovém čísle měsíčníku Rentiér se píše. Cituji. „Nebezpečí číslo jedna. Dolar za 50 korun, v případě krize ano. Nebezpečí číslo dvě. Inflace umí být rychlá.“ To, jak rychlá je inflace, zažíváme všichni na vlastní kůži v ČR. Guvernér ČNB se netají tím, že může vystoupat i nad hranici dvaceti procent. Jak se v dnešní době, strategii Ochrany bohatství daří ochránit majetek rentiérů.
Vladimír Fichtner
No nejlépe to asi popsat komentářem jednoho z našich klientů. Ale ten komentář nepřichází jen od jednoho. Přichází od většiny z našich klientů. A to je: „Ty finanční aktiva nemusím řešit. Já vím, že tam mám klid, můžu se soustředit na jiné věci, které jsou v téhle té době důležitější.“ Takže ten klid. To, že se nám dobře spí, je ukázkou toho, že to funguje velmi rozumně. A já si nemyslím, že by to byla atomová elektrárna. Že přemýšlení o těch scénářích je něco co by se nedalo vymyslet. My naopak říkáme každému, s kým pracujeme. Naší rolí je to odpracovat a selským rozumem vysvětlit, co se bude dít a vtáhnout vás do toho přemýšlení, abyste věděli, co si myslíme a jak to může vypadat. A přemýšlení o těch scénářích je vždycky o tom, že se snažíme najít dvě nebo tři různé cesty. Měna bude slabá, stejná nebo silná. A jaké řešení máme zvolit. A v tomhle případě je to třeba řešení, které tzv. nehedžuje korunu proti dolaru.
Josef Podlipný
Možná pojďme Vladimíre vysvětlit posluchačům, co je nehedžuje. Pro nás dva to může být výraz, kterému rozumíme. Ale může nás poslouchat někdo, kdo se s hedgingem ještě nesetkal. Co to znamená?
Vladimír Fichtner
V Čechách už dneska hodně lidí řeší, že třeba investice do amerických akcií je jedna z věcí, která je zajímavá. Kvůli americké ekonomice a síle amerických firem a podobně. OK, s tím souhlasím. Ale většina českých fondů, které investují do amerických akcií, takzvaně zajišťují korunu. To znamená, že když koruna bude posilovat, tak na ně to nebude mít negativní vliv. Protože když koruna posiluje a máte dolarové akcie, tak vlastně ta síla koruny, respektive slabost dolaru vám vlastně ubírá z toho majetku a ten váš majetek je slabší.
Josef Podlipný
Za posluchače se zeptám, podle mě vás ta otázka také napadá. Vladimíre a proč se nezajistit na té koruně? Vždyť mám koruny, žiju v ČR, koruny vydělávám, utrácím, tak proč si tedy nemám tu korunu zajišťovat.
Vladimír Fichtner
Zajistěte si ji, pokud si myslíte, že ČR bude Švýcarskem střední a východní Evropy, že měna bude neustále jenom posilovat a že chcete vsadit na tento jeden scénář budoucnosti.
Josef Podlipný
Opět jsme u scénářů.
Vladimír Fichtner
Nezajišťujte si jí, pokud si myslíte, že může nastat i druhý scénář. Že ČR nebude Švýcarsko střední a východní Evropy, že se mu nebude dařit tak dobře a že koruna může i oslabovat. Protože my nevíme, jestli to bude tak nebo tak. Ale víme, že v jednom případě, když nebudeme zajišťovat, tak buď vyděláme méně peněz, anebo vyděláme více. Kdežto v tom druhém případě, když budeme zajišťovat, tak můžeme sbírat velké ztráty. Prostě sázka na jeden scénář vždycky může přinést i tu průšvihovou o část. Je to sázka. Prostě možná to vyjde nebo nevyjde a v desítkách let šance, že prožijeme oba scénáře, je vysoká.
A zase to souvisí trošku i s tou Ochranou bohatství. Jestli chcete růst, tak sázejte. Jděte do jednoho scénáře a většina bankéřů, co vím v privátních bankách, neřešila proti-inflační dluhopisy s klienty. Přestože to podle scénáře vyššího principu byla úplně jasná věc, kterou řešit. A proč ne? No pravděpodobně pracovali jenom s jedním scénářem, nebo z toho nic neměli. To už je jedno, to už bychom se dostali mimo naše povídání.
Takže Ochrana bohatství není nic dramaticky složitého. Je potřeba o tom přemýšlet. Je potřeba o těch rizicích přemýšlet dopředu a hledat řešení, která vlastně budou fungovat vždycky. Ne geniálně. Nejgeniálnější řešení je, že vezmu křišťálovou kouli, podívám se do ní, vidím, že tohle bude nejbohatší na světě za rok, tak si toho nakoupím hrozně moc. Je jedno, jestli je to krypto, zlato, akcie, nemovitosti, nebo něco jiného. Ale když nemám křišťálovou kouli a ta věštba nevyjde, tak to může mít až fatální důsledky. A na to je potřeba dávat pozor.
Josef Podlipný
Dnes jsme si povídali o Ochraně bohatství. Pro vás posluchače je to zdroj inspirace k tomu, jak vaše bohatství, kterého jste nabyli nebo které vám předali předchozí generace, ochránit i pro generace budoucí.
Vladimír vysvětlil, jak vlastně vznikl princip Ochrany bohatství. Proč a jaký přínos pro vás bude mít.
A velmi důležitou dějovou linkou diskuse o Ochraně bohatství bylo přemýšlení o různých scénářích. Pokud chcete přemýšlet o různých scénářích. A chcete inspiraci, která by vám pomohla ochránit vaše bohatství. Neváhejte nás oslovit.
Rádi se s vámi podělíme o inspiraci vlastní i sdílenou od našich klientů.
Znovu se budeme tedy těšit při dalším díle tohoto podcastu Mezi Rentiéry.