Donald Trump vs. Kamala Harris – Jak ovlivní volba prezidenta USA akciové trhy
natočil Tomáš Tyl
Prezidentské volby v USA se dostávají do závěrečné fáze.
Souboj mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harris se přiostřuje.
Fanoušci i společnost se polarizuje.
Jaký má však prezidentská volba vliv na trh?
Co nám říká minulost?
Šéf analytického oddělení Fichtner Wealth Managers, Tomáš Tyl, sdílí své zkušenosti, které nabral za 22 let na investičním trhu.
Tomáš zažil hned několik prezidentských klání a výhru Bushe ml., Obamy, Trumpa i Bidena. Své osobní zkušenosti nicméně opírá o data z trhů od roku 1924.
* Rostly více trhy za republikánského či demokratického prezidenta?
* Jaký rok prezidentování je pro trhy nejlepší?
* Co se děje s trhy v roce volby a v roce ustanovení do funkce?
* Nenastal čas provést změny v portfoliu, když to vypadá na velkou změnu?
Při analýze dat jsme objevili poměrně nečekaně i to, co má na trhy větší vliv, než to, jaký prezident v USA zrovna vládne.
Republikáni vs. demokraté
Jaký je vlastně rozdíl mezi republikány a demokraty? Je to velký rozdíl? Jak to můžeme my, co jsme tady v Evropě vnímat a jak to můžeme lépe pochopit, abychom věděli, k čemu tam v té Americe dochází?
Kdybychom se na to dívali takovým jednoduchým pohledem pro ty, kdo mají rádi nálepky. Tak často se ty strany nálepkují z toho hlediska, že republikáni představují pravici. U nás se to bere hodně z toho ekonomického hlediska. Pravice versus levice, pravice víc pro byznys. Levice spíš pro nějakou solidaritu.
V USA je to ještě navíc spojeno s konzervativností. Takže v tom politickém spektru konzervativní strany jsou více chápány jako pravicové. Liberálnější, jako levicové.
To takové ploché přemýšlení a já nemám tyhle nálepky rád.
Někdo nálepkuje republikány jako pravičáky, demokraty jako levičáky. Kdo má rád tu diskuzi vyostřenou, tak to tu pravicovou část spektra nazývá fašisty a tu levicovou komunisty.
Ale tohle podle mě není dobrý přístup.
Je důležité si uvědomit, že v Americe funguje systém, ve kterém jsou dvě strany dominantní. A ty strany v sobě mají mnoho různých proudů. A třeba středověké proudy mezi demokraty, mají k sobě možná mnohem blíže se středovými proudy u republikánů, než s nějakými extrémními částmi vlastních stran.
V každé z té straně můžeme nalézt lidi s umírněným postojem nebo extrémním postojem. Dávat si nálepky, říkat tento je extrémní, to dle mého úplně nepomáhá diskusi a pochopení.
Obecně má demokratická strana blíže k levici, ale určitě jsou v ní poměrně pravicoví lidé. A stejně tak je to na té druhé straně.
Existuje i takové vnímání, jako kdyby republikáni měli být více pro byznysoví, demokrati méně.
Jenže celá Amerika je hodně probyznysová a v podstatě celá je po ekonomické stránce víc posunutá doprava oproti tomu, co známe. Takže i demokratická strana by u nás určitě patřila spíše k tomu pravému křídlu.
Blíží se konec Ameriky?
Tomáši, když si čteme různé právě ty názorové proudy nebo tak, tak můžeme mít pocit, že volba Donalda Trumpa může být konec Ameriky. Nebo naopak volba Kamaly Harris může být nástup komunismu. Takto jsou postavené americké reklamy a v poslední době jsou vidět stále více.
Takže člověk, když je tady v České republice a kouká na tu Ameriku, tak si může říkat prostě podle toho, jaký zdroj vnímá, že jeden ten kandidát je totálně mimo. Druhý je zase totálně mimo a vybere si to, co se mu hodí.
Je to opravdu takto extrémní, nebo je to mediální obraz, který k nám přichází?
Já se domnívám, že to určitě není tak extrémní. Případné rozdíly nebudou zdaleka tak dramatické. Americká demokracie je postavená poměrně robustně na to, aby jeden člověk, byť je to prezidentem, jí dokázal výrazně s ní pohnout.
Pořád nemá absolutní moc. Není to diktátor. A pokud chce prosazovat nějaké zákony, potřebuje k tomu kongres. Potřebuje v něm najít shodu, někdy i s tou druhou stranou. A někdy i v té vlastní straně musí najít tu shodu. A to vlastně na pomáhá tomu, že je velmi málo pravděpodobné, že by prezident dokázal ten stát strhnout někam do nějaké vyloženě katastrofy. Samozřejmě pokud by nerozpoutal jadernou válku nebo něco takového. Ale v těch běžných věcech nemůže udělat něco příliš katastrofického. Respektive ty další mechanismy poměrně pomáhají tomuhle bránit.
Na druhou stranu nemůže udělat. Nic úžasného se nestane se. I kdyby to byl skvělý, úžasný člověk, tak jeho možnosti něco změnit budou velmi limitované. Protože při každém jednání narazí tu na zájmy tamtoho, tam tamté lobbistické skupiny, tu na zájmy odborů, támhle na tohle. A najednou se ta vyjednávání zhorší.
Výhoda demokracie je, že se neutrhne nikdy úplně nějakým špatným směrem. Pokud si nezvolí někoho výraznou většinou někoho, kdo demokracii ovládne a změní na něco jiného. To je to nebezpečí, o kterém se píše a mluví. Myslím, že americká demokracie je pořád poměrně robustní na to, aby se něco takového podařilo.
Na druhou stranu od demokracie nikdy nemůžeme očekávat, že dojde k revoluci a nějakému zásadnímu zlepšení. Spíše jde o takové udržování současného stavu. Někde se něco možná lehce zlepší, někde se udělá zase krok zpátky a tak dále. Ale rozhodně to není výrazné a je to vlastně výhoda demokracie.
Oproti tomu by osvícený panovník by mohl zavést výrazné změny, které by třeba byly výrazně pozitivní. Nicméně ze zkušenosti také víme, že těch osvícených panovníků je podstatně méně než nějakých diktátorů, kteří svou moc zneužijí.
Vliv voleb na situaci ve světě
Tomáši, americké prezidentské volby sleduje celý svět. Oproti třeba volbám ve Francii, kde se tomu média moc nevěnují.
A to znamená, že volby mohou ovlivňovat celý svět. My to vnímáme v posledních letech v souvislosti s Ukrajinou, protože každý z kandidátů na prezidenta má nějaký názor na to, jak by se mělo postupovat ve válce s Ruskem.
Také tady máme konflikt v Izraeli. Zde má také vliv, kdo bude tím prezidentem. Celkově na světě geopolitická situace není rozhodně jednoduchá. Asi ji tady nevyřešíme.
Ale co ty vnímáš, že by mohlo ohrozit náš současný blahobyt. Když říkám blahobyt, tak tím myslím si, že celý svět je na tom v dnešní době relativně podstatně lépe, než jsme se měli v letech předtím. Mluví o tom různá fakta viz. kniha Faktomluva.
To je zajímavé téma. Podle mého může být paradoxně pro svět mimo USA může být výrazně důležitější, kdo se stane prezidentem. A může ho to ovlivňovat více, než právě tu vnitřní politiku. Pro nás a okolní svět je to možná důležitější volba, protože tam je velký rozdíl.
Trump bude podle toho, co říká, patrně směřovat spíše k izolaci USA a k menší kooperaci třeba s Evropou, možná menšímu zasahování do konfliktů. Naopak vyostří obchodní válku s Čínou a podobně.
Myslím si, že paradoxně může mít volba mnohem větší vliv na vnější svět, než na vnitřní svět USA.
Výnos trhů souvisí více s ekonomickou situací, než s vítěznou stranou
Bavili jsme se o politické situaci, ale naše expertíza spočívá spíše v pohledu na finanční trhy. Podívejme se tedy na graf vývoje amerických akcií. Jsou tady viditelná období, kdy byl prezident republikán, kdy demokrat, a vidíme zde i celkové výnosy.
Vidíme, že výnosy amerického akciového trhu v době vlády republikánských prezidentů byly nižší, zatímco výnosy v době demokratických byly vyšší.
Ale na druhou stranu je potřeba říci, a to je pozorování Fisher Investments, od kterých čerpáme data, že výnosy nebyly nutně ovlivněny tím, kdo byl prezidentem, ale mnohem větší dopad na akciové trhy mají vnější události, které prezident a jeho vláda úplně neovlivní.
Například je zde dobře vidět, když po Clintonovi vládl prezidentem Bush ml., on začal v době, kdy finanční trhy za sebou měly velký růst. Přišlo splasknutí bubliny, následně nafouknutí hypoteční bubliny a její splasknutí. Hovoří se o mrtvé dekádě, což je jedno z období, které republikánským prezidentům výrazně snižuje tu dlouhodobou výnosnost.
Mnohem více se na chování trhů podepisuje FED a sazby, což je vlastně věc, která je nezávislá na prezidentovi, vládě a podobně.
Prezident zcela neovlivní, jak se bude vyvíjet trh. Může to nějakými rozhodnutími popohnat, nějakými zkomplikovat. Na straně republikánů to spíš bývá snižování daní, na straně demokratů zase to můžou být různé pobídky, balíčky, jako byly třeba po COVIDu a podobně.
Celá Amerika je nastavená více pro byznysové. Mnohem důležitější je celková situace na trzích, jak se daří firmám, jestli přichází recese a podobně, než to, kdo je zrovna prezident.
Navíc, i když by to podle čísel mohlo vypadat tak, že za demokratických prezidentů byl výnos vyšší, tak ve skutečnosti máme pozorování jen několik a nedá se z toho nějak statisticky usuzovat. A když známe ten kontext volebních období, tak nám to právě říká, že rozdíly nejsou dány tím, kdo je prezidentem.
Demokratický kongres znamená menší výnos akcií
Další věc je, že do toho, jak prezident může ovlivňovat politiku, vstupuje americký kongres. Prezident má nějaké pravomoci, ale samozřejmě některé věci musí projít kongresem a záleží na tom, zda je více demokratický, více republikánský nebo rozdělený.
Opět se jedná o určitou statistiku výnosů, ale jak říkám, hodně to ovlivňuje to, že kdybychom asi vyškrtli některá hodně špatná období, tak by výsledek by relativně podobný. Z hlediska toho dlouhodobého hlediska nezáleží příliš na tom, kdo aktuálně sedí v bílém domě.
Uvedená statistika je velmi zajímavá v tom, že možná důležitější než prezident je obsazení kongresu. Ať už je prezident demokratický nebo republikánský, tak pokud v něm mají většinu demokraté, výnosy americký akcií jsou nejnižší.
Ale jak říkám, těch pozorování je tak málo, že bych na to nespoléhal. Ta statistika není tak robustní, abych si řekl, že když nastane nějaká situace, tak vím, teď to bude dobrý, výnos bude nadprůměrný. Nebo čeká nás výnos podprůměrný a poměrně špatný.
Vliv prezidenta se může ukázat v průběhu let jako malý
Republikáni jsou považováni za více pro byznysoví. Když to vypadá, že v roce kdy bude zvolen republikánský prezident, tak trhy vlastně mohou růst v očekávání, že právě jim pomůže, že bude snižovat daně a bude dělat takovou politiku, která se bude firmám líbit. Jenže následně se ukáže, že to není zase taková sláva.
Na druhou stranu u demokratů taková očekávání nejsou mimo i proto, že mají nálepku levicové strany. Ale v následujícím období se ukáže, že to vlastně není taková bída.
A když se historicky podíváme na průměr volebních roků, roků, kdy prezident vstoupí do úřadu a průměrujeme to, tak vidíme, že tam zase není takový rozdíl.
Vidíme, že volby můžou vytvářet určitá očekávání a pak ta realita ukáže, jestli ta očekávání byla správná nebo ne. Ale celkově vše směřuje k tomu, že se trhy v průběhu času relativně srovnají a vliv volby je poměrně nízký.
Výnos trhů v průběhu let silně kolísají
Tady vidíme vlastně statistiku v jednotlivých letech. První rok po zvolení, potom druhý, třetí a čtvrtý rok, kdy má přicházet volba.
Z minulosti je vidět, že v každém roce byly výnosy různé a je u nich poměrně velký rozptyl. Opět se nedá říci, že některý rok vládnutí prezidenta byl jednoznačně správný.
Nejlépe vychází třetí rok, který má v historii nejméně průšvihů, ztrát, a tak přinesl průměrně nejvyšší výnos. Což vlastně platilo i minulý rok, to byl rok 2023. Teď jsme vlastně v tom roce 4 – před volbou.
Usuzovat na to, že některé roky jsou výrazně lepší nebo horší, dle historie moc nejde. Když se podíváme na detail, tak v každém tom období byly nějaké ztráty. I v tom třetím období, které vypadá nejlépe, tak tam byl taky pokles 40 % za Hoovera.
Neexistuje žádná záruka výnosu nebo průšvihu na základě toho, v jakém volebním roce jsme, kdo je u vesla.
Nestresujte se volbami, dlouhodobě mají na trhy minimální vliv
Směruji k tomu, abychom se tou volbou prezidenta z hlediska vývoje akcií nebo trhů nestresovali. Demokracie je poměrně robustní a dopad je relativně malý. Mnohem důležitější je situace na trhu celková. Zda se firmám daří zvyšovat zisky. To hlavní motor toho, proč trhy dlouhodobě rostou.
Naše strategická a taktická alokace se v důsledku voleb v USA nemění. Volby nepovažujeme za něco, co by na to naše investice mělo mít vliv.
My se víc díváme na fundamenty, na výhled zisků, na férové hodnoty akcií, psychologii trhu a tak podobně. To jsou podle nás důležitější věci, které vyhodnocujeme na našem investičním výboru.
Naše poznatky každý měsíc sdílíme s našimi klienty každý měsíc v měsíčníku Rentiér.
