Apple Itunes
Spotify
Stitcher
RSSCo ovlivňuje výnos vašeho portfolia?
natočil Josef Podlipný 
Téměř každý investor touží po vysokých výnosech.
Málokdo si ale uvědomuje, že jejich dosažení není jen otázkou výběru správných aktiv.
Jaké faktory ovlivňují výkonnost portfolia?
Jak se vyhnout zásadním chybám, které vás mohou připravit o peníze?
V této epizodě se Josef Podlipný a investiční stratég Tomáš Tyl věnují klíčovým principům řízení výnosů portfolia. Diskutují o faktorech, které mají zásadní vliv na investiční výkonnost.
Dozvíte se, proč časování trhu téměř nikdy nefunguje – i ti nejlepší analytici se až příliš často mýlí. Jaký přístup vám přinese dlouhodobě vyšší výnosy?
Private equity a nemovitosti mohou být silným motorem růstu, ale nejsou bez rizik. Správná diverzifikace rozhoduje o tom, zda portfolio obstojí i v turbulentních dobách.
Textový přepis
Josef Podlipný
Dnešním tématem je něco, co zajímá každého investora – výnos jeho portfolia. Jaké faktory ho ovlivňují, jak řídit výnos portfolia a co mít pod kontrolou, abyste dosáhli dlouhodobě stabilních výsledků? O tom si dnes budu povídat s šéf analytikem a investičním stratégem Tomášem Tylem.
Když přemýšlíme o výnosech portfolia, často se zaměřujeme jen na výběr jednotlivých investic. To je bezesporu chybou. Jaké faktory bys zmínil ty, Tomáši?
Tomáš Tyl
Výnosy portfolia určitě ovlivňuje to, jak je celkově portfolio alokované. Do jakých tříd aktiv, regionů, produktů a podobně. To všechno má vliv. Portfolio může být poskládáno více konzervativně, kdy v něm bude více dluhopisů a termínovaných vkladů a tak dále, a výnosy budou dlouhodobě nižší. Nebo v něm může mít naopak více akcií. To zase povede k tomu, že portfolio bude vynášet více. To, jak je alokované, je určitě základní věc, která bude výnos ovlivňovat. Největší důležitost má alokace mezi třídy aktiv. Pak samozřejmě záleží na tom, jaké zvolíme v rámci akciového nebo dluhopisového trhu regiony nebo měnu. A také konkrétní instrumenty – jestli nakupujeme fondy, ETF nebo přímo jednotlivé akcie, a které. To jsou všechno aspekty, které mají také vliv. A samozřejmě má vliv celkově dění na trzích. Ať investujeme do čehokoliv, nikdy to není odtržené od ekonomické reality. I když nakupujeme některé jednotlivé akcie a na trhu je velká deprese, často budou výsledky celkově horší.
Naopak, když trh poroste, budou celkově lepší. To, co se děje s ekonomikou a celkově na trzích, ovlivňuje, jaké výnosy budeme mít.
Josef Podlipný
Tomáši, alokace s diverzifikací jsou nepochybně jedním z klíčových principů investování a věnovali jsme se tomuto tématu v samostatném díle. Nicméně stejně tak platí, že rizika jsou nevyhnutelnou součástí investování. Jak tedy spravovat rizika a dosahovat stabilních výnosů?
Tomáš Tyl
Pokud chceme dlouhodobě získávat zajímavé výnosy na trzích, nikdy nebudou úplně tak stabilní, že bychom vždy jen vydělávali. Na trhu vždy dochází k různému kolísání, přicházejí horší a lepší období. Ale pokud chceme dlouhodobě dosahovat výnosů, je důležité mít strategii, se kterou investujeme. Průběžně je třeba portfolio rebalancovat. Tím, že nesázíme na jednu kartu, by výkyvy v portfoliu neměly být velké. Stabilitu nejlépe přináší časový horizont. Když máme dost času, odvanou krátkodobé tržní pohyby. Na trhu například krátkodobě nastala období, kdy i celý akciový trh klesal o desítky procent. V roce 2000 splaskla internetová bublina, dva roky trh klesal zhruba o polovinu. Některé indexy nebo trhy, třeba technologický, klesly ještě výrazně více. Nebo v roce 2007 americký trh klesl o 60 %, od poloviny roku 2007 do března 2009, kdy bylo dno. To jsou věci, které se na trzích mohou dít a mohou nás potkat.
A jsou také období, kdy trh vyroste třeba o desítky procent. Pokud v takových situacích nezpanikařím, naopak rebalancuji a držím se plánu, tak mi to pomůže v dlouhodobém horizontu dosáhnout rozumných výnosů. Ty jsou třeba u akciových investic dlouhodobě kolem 10 % – abychom si uměli představit, co akciový trh dlouhodobě přináší, pokud se bavíme o vyspělých fungujících trzích. Ročně může spadnout o 30 % anebo o desítky procent vyrůst. Rozptyl jednotlivých let tam může být často poměrně výrazný. Extrémy, kdy trh buď výrazně poklesne anebo naopak výrazně roste, se nedějí tak často. Je to spíše taková klasická Gaussova křivka. To znamená, že hodně jsou výnosy kolem průměru, ale můžou tam být i výnosy značně odlehlé. A to je něco, s čím musíme při investování počítat. My často hovoříme o tom, že nikdo nemá křišťálovou kouli, nikdo neví, jaký bude následující rok a kolik akcie vynesou.
Vidíme, že špičkoví analytici, které platí velké finanční domy, prostě nedokáží v predikcích odhadnout budoucí vývoj. Proto se musíme připravit na to, že fungujeme v určité nejistotě. Nejistota, jaký bude krátkodobý vývoj, je něco, co je součástí investování. Rozptyl výnosů může být poměrně velký, ale dlouhodobě investování funguje, protože toto jsou krátkodobé vlivy. Zažili jsme například v létě krátkodobý propad akcií během několika dní takřka o deset procent, který hodně rychle zmizel. Na jedné straně to byly obavy z recese, na druhé straně úrokové sazby v Japonsku a ukončování některých carry trade obchodů a podobné věci, které krátkodobě trh ovlivnily. To se na trhu děje a nemělo by nás to zneklidňovat.
Pak jsou střednědobé vlivy. To znamená býčí trh, kdy trh roste, anebo naopak medvědí, kdy klesá. To už je hodně závislé na tom, co se ekonomicky děje.
Jestli se očekává nebo přichází recese nebo je dokonce krize, která dokáže ceny hodně srazit. Ale v dlouhodobém horizontu je nejdůležitější to, jak se celkově daří firmám. Jak se jim daří dělat byznys, jak se jim daří generovat zisky a jak se jim daří, aby zisky rostly. To je motorem dlouhodobého růstu u akcií. U dluhopisů je motorem růstu to, že někomu půjčujeme peníze a za to dotyčný platí úrok. U nemovitostí je to jejich vzácnost, která pomáhá růstu cen, inflace a samozřejmě nájem, který nám generují. To je další složka výnosu. To jsou věci, které dlouhodobě převáží a vedou k tomu, že na delších horizontech jsou čísla ročních výnosů stabilnější, když je pak přepočítáme per annum.
Josef Podlipný
Tomáši, děkuji. V zájmu efektivity správy a dlouhodobé stability výnosů se investor určitě přikloní k tomu, aby měl vhodnou strategii. A bude-li mít i investorský čas, tak ho více nebo méně bude zajímat, co tedy může být tím dlouhodobým motorem růstu. Když se podíváš na to, jaké typy investic přinášejí vyšší výnosy a s jakým rizikem, co je v tento okamžik možné nasdílet s našimi posluchači?
Tomáš Tyl
Tím motorem růstu určitě bývají investice navázané na byznys. Buď to můžou být akcie nebo to může být private equity. U private equity by měl být výnos ještě o něco vyšší. Je tam určitá přirážka za to, že to jsou menší firmy, které mohou více růst, a pak je tam určitá přirážka za to, že private equity je velmi nelikvidní. Do takových investic se nedá vstoupit a vystoupit z nich okamžitě, tak jako to jde na akciovém trhu. Určitá přirážka za tuto nelikvidnost je samozřejmě o něco vyšší očekávaný výnos. Mohou se vést debaty o tom, jak vysoký ten výnos je. Já bych doporučoval být v tom konzervativní a očekávat dlouhodobě, že nadvýnos private equity bude cca tři až pět procent v dlouhodobém horizontu. Ale hodně to může záviset na dalších okolnostech. Když budeme mít jen pár fondů private equity, může se stát, že zrovna trefíme nějaký, kterému se nebude dařit. U těch fondů je velký rozptyl. Ale když bych vzal skutečně diverzifikovaně čísla, o kterých se hovoří, je to tři až pět procent.
Nedoporučoval bych představovat si nějaké extrémní výnosy.
Josef Podlipný
Tomáši, teď určitě napadá naše posluchače otázka na nadvýnos. Nad čím to je? Ty jsi to zmínil před chvilkou, ale je dobré to připomenout.
Tomáš Tyl
Je to nadvýnos nad akciemi, nad veřejným trhem. To znamená, když akcie dělají 10 % dlouhodobě, tak u private equity je možné počítat s 13 až 15 %. Výrazně vyšší očekávání může být hodně optimistické a může dojít k tomu, že se nenaplní.
Josef Podlipný
Tomáši, zároveň mluvíme o efektivní správě rodinných bohatství a dlouhodobé udržitelnosti výnosu. I přesto čteme nebo slýcháme o výnosech, které jsou vyšší než tebou zmíněných 13 až 15 % u private equity. Proč to tak je?
Tomáš Tyl
Samozřejmě, člověk se občas může setkat i se sliby 20, 25 %, ale byl bych opatrný. Dlouhodobá čísla ukazují, že se samozřejmě může některým fondům podařit výrazně prorazit. To je jako na akciovém trhu. Také máme firmy, které vydělaly v minulosti 25, 20 % nebo i více za nějaký úsek, ale neznamená to, že ten výnos budou mít vždy. Doporučuji mít konzervativnější odhad. Jsou fondy, kterým se samozřejmě podaří větší výnosy. A pak jsou fondy, které si na začátku myslí, že budou mít větší výnosy a vydělají investorům nulu nebo dokonce ztratí peníze. Skutečně dlouhodobější čísla jsou spíš v tomto horizontu.
Josef Podlipný
Zmínil jsi private equity. Co ještě může být motorem v investorských portfoliích?
Tomáš Tyl
Mohou to být nemovitosti. U nich se skutečně dlouhodobé odhady výnosů liší podle toho, kdo dělá jakou studii, za jak dlouho. Podobné je to s private equity. Na rozdíl od akcií nebo dluhopisů, kde se můžeme podívat třeba na americký trh, který má dlouhodobou historii a čísla vidíme zcela jednoznačně. Všechny ostatní kategorie jsou vlastně hodně závislé na tom, co zvolíme. Může se stát, že když například budeme do private equity investovat přímo, uděláme úplně jiné výnosy, než jsou průměry. Ať už výrazně vyšší nebo výrazně nižší. Nebo i s těmi fondy je vždycky náročné počítat nějaké průměry, proto je tam rozptyl. Tím jsem chtěl říct, že i u nemovitostí se čísla mohou značně lišit. Někdo uvádí dlouhodobý průměrný výnos p.a. 4,5 %, což je spíš hodně konzervativní. Některá čísla říkají až 8 % p.a.. Takže i nemovitosti mohou být motorem růstu. A určitě jsou období, kdy jím jsou.
Ale i nemovitosti mají období, kdy stagnují a nedaří se jim, a do portfolia nic nepřidávají. Stejně jako všechny ostatní třídy aktiv. Proto je důležitá diverzifikace. Nesázet jenom na jednu kartu, protože mohou být opravdu dlouhá období, kdy se některým segmentům nebude tolik dařit, a ty další pomáhají chránit. Kromě motorů jsou tam, řekněme spíš, konzervativnější části, které pomáhají chránit v hodně turbulentních dobách. Což jsou třeba dluhopisy nebo nástroje peněžního trhu. Dlouhodobý výnos u státních dluhopisů se uvádí kolem 4, 5 %, u hotovosti kolem 3, 4 %. Také závisí na tom, jaká je inflace. Když je vyšší, jsou pak vyšší sazby, a i dluhopisy mohou něco vydělat. Akcie jsou také navázány na inflaci. Stejně tak private equity a nemovitosti. Protože když rostou ceny, rostou i tržby firmám. Firmy se přizpůsobí, navýší ceny, tudíž vlastně i cena akcií potom vzroste o inflaci přirozeně, v podstatě v průběhu času.
Když je inflace nižší, výnosy mohou být podstatně níže. Třeba jsme tady měli bezinflační období, kdy dlouhodobé dluhopisy vydělávaly 1,5 až 2 % a v zásadě nemělo moc smysl do nich investovat. Teď jsme si zažili vyšší inflaci, to vedlo i k růstu sazeb a tím pádem i růstu výnosů dluhopisů a podobně. To je další souvislost, která s tím je spojená.
Josef Podlipný
Tomáši, investoři se docela často snaží levně nakoupit a draze prodat. Já se v tento okamžik ptám, jakou roli hraje časování trhu ve vztahu k výnosu portfolia.
Tomáš Tyl
Úplně nedoporučuji si s tím zahrávat. Setkávám se s tím, že když investoři časují trh, nedělají to s nějakou strategií. Třeba vyčkávají na poklesy, až bude hůř. A když je potom hůř, bojí se zainvestovat, protože je příliš špatně. Setkal jsem se s tím, že někdo se snaží časovat trh a vůbec do toho trhu nenastoupí. Nebo se jednoduše podívá na minulé výnosy, líbí se mu a investuje podobným způsobem. Proto doporučuji držet se spíše strategie a vstupovat do trhu podle toho, co říká strategie. Říká rebalancuj, když se odchyluji od portfolia. To znamená, že vyprodávám to, co příliš vyrostlo a tím se zbavuji něčeho, co má za sebou růst. A nakupuji to, co rostlo méně, abych udržel alokaci portfolia. Nebo naopak, když něco klesá, tak to mohu dokoupit. Je to příležitost a zároveň opět důvod k rebalancování. Zároveň se na to díváme i takticky, jestli se nám akcie zdají drahé. Aktuálně se nám nezdají tak drahé, pořád je v portfoliu spíše převažujeme. Měli jsme o tom článek v Rentiérovi, že na trhu nevidíme bublinu v současné situaci. Ale kdybychom bublinu viděli, byl by to pro nás důvod snížit pozici v akciích. Anebo naopak, kdybychom za sebou měli pokles, ale akcie by se díky tomu zdály atraktivně oceněné, může nás to vést k tomu, že takticky budeme akcie více převažovat. Vstoupíme do nich více. Ale vždy to záleží na fundamentech a na tom, co se na trhu děje.
Josef Podlipný
Máme příběhy investorů, kteří investovali i do spekulativních aktiv, a protože tato sázka na spekulativní aktiva nevyšla nebo vyšla jen zčásti, mohli vypadnout i ze stovky nejbohatších lidí v ČR. Příkladem je třeba Karel Janeček, u kterého mě to samotného trošku překvapilo. Jak nahlížíš na spekulativní aktiva jako součásti portfolií?
Tomáš Tyl
My nejsme úplní fanoušci spekulace. Na druhou stranu to někoho může bavit, takže si může chtít vsadit. Třeba se pohybuje v určitém oboru a může na tom chtít vydělat. Viděl jsem spoustu investorů, kterým to více či méně zlámalo vaz, když se pokoušeli spekulovat a nevyšlo jim to. Protože když příliš zkouším spekulovat velmi agresivně, může někdy stačit, aby mi to jednou nevyšlo, abych přišel i o ty výnosy, co jsem měl. Ale samozřejmě někomu to může vycházet, někoho to může bavit, takže to pro někoho v portfoliu může být z tohoto hlediska důležité. Může se do toho chtít pouštět. Pak je ale důležité, aby to byla jenom část portfolia, aby to nebylo významné a nebolelo to tolik.
Sice třeba někdo vypadne z žebříčku 100 nejbohatších lidí, ale pořád to nemá vliv na jeho životní styl, cíle, plány. A nějakým způsobem to vydělá zase zpátky na jiných aktivech, to není problém.
Problém je, pokud spekuluji s velkou částí svého majetku. A když spekulace nevyjdou, přijdu kvůli tomu o příliš a už se mi to nepodaří nikdy vrátit zpátky. Spekulace jsou v principu proti našemu přístupu Wealth Protection / Ochrana bohatství. Proto se do nich nechceme pouštět. Ale pokud se do nich někdo pouští, měla by to být malá část portfolia. Také tam platí, že bych měl rebalancovat. Pokud vsadím třeba na kryptoměny nebo něco jiného v nějaký vhodný moment a vyroste to, měl bych se podívat, jestli jejich podíl v portfoliu není větší. Jestli bych neměl část zase stáhnout do bezpečnějšího portfolia a rebalancovat. To dává odpověď na to, kdy vystupovat z takových aktiv, u kterých nelze fundamentálně říct, jakou mají hodnotu. Celé to je postavené na tom, že doufám, že více lidí je bude chtít a tím poroste cena. A kdy jejich podíl v portfoliu redukovat na rozumnou úroveň? Pokud mám spekulativní část, měl bych se také dívat, jestli příliš nepřerostla oproti mému portfoliu a jestli ji nemá smysl zredukovat a udělat rebalancing.
Josef Podlipný
Já mohu dodat, že i naše rodina měla dílem štěstí při správě rodinného bohatství, protože jsme před lety investovali do zahraničních nemovitostí na stabilně a rychle rostoucím trhu. Když jsem nedávno zmiňoval tuto investorskou zkušenost a propojil jsem ji s negativními zkušenostmi našeho kamaráda, který investuje v New Yorku, a říkal jsem, že to je vlastně dobře, že to přišlo, jeden z diskutujících opáčil: „To jste se spletl, ne? Jak je to dobře?“ Já jsem na to reagoval: „Protože my máme část majetku spravovaného na stabilním, rychle rostoucím trhu. Neprošli jsme žádnou krizí. Krize nám naopak dopomohla k tvorbě majetku. A teď najednou vidíme signály z amerického nemovitostního trhu, že ne ve všech typech nemovitostí se musí nekonečně dlouho dařit. Ne ve všech lokalitách se musí nekonečně dlouho dařit a tím pádem nás to nutí pracovat s výnosy z tohoto portfolia. Nebo dokonce i s velikostí těch spravovaných nemovitostí tak, abychom dobře diverzifikovat i riziko. Abychom dobře alokovali celkový majetek mezi jednotlivé třídy aktiv, a především pracovali s tím rizikem.“
Na závěr se podíváme na výnosy a co je ovlivňuje. Tomáši, můžeš pro naše posluchače zrekapitulovat, co má největší vliv na dlouhodobý výnos našich portfolií?
Tomáš Tyl
Největší vliv na dlouhodobou výkonnost bude mít alokace mezi třídy aktiv. To bude mít dominantní vliv. V další kategorii to bude, jak jednotlivé kategorie/ třídy aktiv zainvestováváme, do čeho je investujeme. Na naše dlouhodobé stabilní výnosy, když se budeme skutečně držet strategie a investovat dlouhodobě, ve výsledku nebude mít až takový vliv, co se na tom trhu aktuálně zrovna v tuto chvíli děje.
Josef Podlipný
Přátelé, klíčem k dlouhodobému úspěchu je nepochybně trpělivost a důkladné plánování. Nechcete-li své investice nechat pracovat bez vaší kontroly a bez vašeho přispění, určitě dlouhodobě a pravidelně vyhodnocujte přijatou strategii.
Pokud vás dnešní epizoda podcastu inspirovala, jak efektivně spravovat své portfolio, budeme rádi za sdílení i vaše dotazy. Pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme vám hodně úspěchu, a to především dlouhodobých při správě Vašich rodinných bohatství.
Tomáš Tyl
Já děkuji za pozvání a přeji, ať se daří.