3 fundamentální pohledy na dividendové akcie

natočil Vladimír Fichtner

 

Dividendové akcie mají své výhody i nevýhody.
Jedni investoři dividendy milují, jiní se jim raději vyhýbají.

Šéf analytického oddělení Fichtner Wealth Managers Tomáš Tyl se na dividendové akcie dívá racionálně a sdílí, proč měl investor minimálně zvážit jejich zařazení do portfolia.

Tomáš vysvětluje, proč jsou dividendy vyplácené firmami stabilnější než samotné ceny akcií. S Vladimírem Fichtnerem diskutuje o rozdílném přístupu k dividendám v USA a Evropě.

Existují různé přístupy k výběru dividendových akcií, včetně zaměření na tzv. dividendové aristokraty. Tomáš upozorňuje na rizika spojená s investicemi do firem s příliš vysokými dividendovými výnosy.

 

 

Textový přepis

Vladimír Fichtner

Dobrý den, dámy a pánové, zdravím Vás opět v našem podcastu Mezi Rentiéry.

Dnes tu není Pepa Podlipný, ale mám tu opět našeho vzácného hosta, kolegu a partnera ve firmě, Tomáše Tyla.

Ahoj, Tomáši.

 

Tomáš Tyl

Ahoj, Vláďo, a dobrý den všem divákům a posluchačům.

 

Vladimír Fichtner

Tomáši, pro mě jsou inspirací k našemu povídání věci, které píšeš.

Kromě toho, že jsi napsal knížku „10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze“, píšeš stovky zajímavých článků. Ty patří k těm nejčtenějším, které naši klienti a úspěšní podnikatelé, kterým pomáháme se starat o jejich peníze, velmi rádi čtou. Vrací se k nim a já s nimi často o těch článcích mluvím. V poslední době mě zaujal a měl jsem na to několik zajímavých diskuzí s klienty, Tvůj článek o dividendových akciích.

Článek byl poměrně rozsáhlý, ale já bych dneska chtěl vypíchnout jen pár věcí, které v našich diskuzích nejvíc zaujaly lidi, se kterými pracujeme.

Tou první věcí, kterou bych rád vypíchnul a o které jsi psal, bylo to, že dividendy jsou stabilnější než ceny akcií. A je to jedna z věcí, která je na nich atraktivní.

Můžeš k tomu říct pár slov, prosím?

 

Tomáš Tyl

Dividendy firmy vyplácejí investorům. To jistě naši posluchači znají – dividendy si vyplácejí jako podnikatelé. Stejně tak to funguje u velkých firem, které vyplácejí dividendy investorům jako část zisku.

To znamená, pokud investuji do amerických akcií třeba formou ETF, jako to děláme s našimi klienty, ty firmy vyplácejí dividendy, a to pak naši klienti dostávají.

Když se podíváme na celý trh a dividendu, která plyne z akcií na tom trhu, je dividenda mnohem stabilnější než samotná cena akcií. Protože cena akcií a celého toho trhu závisí na tom, co se na něm aktuálně děje. A může docela dost kolísat. A někdy dochází i k propadům, které mohou být docela velké.

Historie ukazuje, že právě v těch propadech cena může poklesnout poměrně výrazně. Třeba o 50 procent, ale dividendy jsou mnohem stabilnější a neklesají tolik.

Například, když byly velké propady v době finanční krize, cena akcií propadla v podstatě na půlku.

Dividendy ale poklesly asi jen o 20 procent a relativně rychle se zase vrátily zpátky.

To znamená, že tok dividend směrem k investorovi se příliš nezměnil.

Dividendy jsou tedy výrazně stabilnější než ceny akcií, které mohou být velmi volatilní, velmi kolísat.

 

Vladimír Fichtner

Pamatuji si, jak byla dividenda zajímavá v době finanční krize a před ní.

Řekněme, že dividendový výnos, to znamená poměr dividendy k ceně akcií, byl zhruba tři procenta.

Když jsem si koupil akcii americkou, tak cashflow, které z ní teklo, bylo tři procenta z tržní ceny.

Ale v okamžiku, kdy klesly ceny akcií o padesát procent a dividendy se nezměnily, najednou to bylo šest procent, protože cena akcií byla poloviční.

Když dividendy klesly, pořád to bylo pět procent, což byl zajímavý cashflow výnos. Každý máme rád, když za námi nějaké cash flow jde.

Potvrzuji, že dividenda i v době finanční krize, která byla asi tou největší, protože byla relativně dlouhá, bylo velmi příjemný pevný bod ve vesmíru. Když jsme dokupovali investice v poklesech po dvouletém poklesu, což je emočně velmi náročné pro každého, kdo vlastní akcie, říkal jsem si:

Místo tří procent máme už pět. Tak jo, tak pět procent výnosu na cash flow. To je dobrý. To mám na nájmu.“

Pak se ukázalo, že na nájmech začíná být míň a míň. Takže stabilita dividend byla velmi příjemná.

Ještě bys něco dodal ke stabilitě dividendy a volatilitě akcií?

 

Tomáš Tyl

Samozřejmě tohle nemusí platit nutně celosvětově. Je třeba zajímavé, že je velký rozdíl v přístupu k dividendám mezi Amerikou a Evropou. Protože v Americe je dividenda posvátná. Snížit dividendu je pro firmy velká ostuda. Většinou, když k tomu firmy přistupují, ceny jejich akcií hodně padají. Je to známka přiznání toho, že je firma ve skutečných problémech.

Naopak velmi ceněné jsou firmy, někdy se jim říká třeba dividendoví aristokrati, které dvacet pět let postupně zvyšují dividendu.

Důsledek je, že v Americe firmy nevyplácejí třeba až tak vysokou dividendu. Dividendový výnos v dnešní době není tak vysoký. Momentálně je někde kolem 1 a půl procenta. Ale firmy vyplácí tolik, aby věděly, že dividendu ze zisku dokážou postupně zvyšovat.

Takže se snaží o vyplácení bezpečné dividendy. A samozřejmě, když přijde krize, některým firmám už nezbyde nic než dividendu snížit, nebo ji některé dokonce úplně přestanou vyplácet. Díky tomu je pokles na dividendě, ale není tak dramatický právě proto, že dividenda je posvátná.

Firma se bude snažit nejdřív dělat jiné věc. Třeba propuštění zaměstnanců, což je v USA jednodušší než v Evropě. Oni je pak zase dříve nabírají zpátky. A další kroky, ale na dividendu sáhnou až jako poslední.

 

Vladimír Fichtner

A ty jsi řekl, že v Evropě je to jinak.

 

Tomáš Tyl

V Evropě je přístup hodně jiný.

V Evropě se vyplácí, když na ně je a nevyplácí se, když na ně není.

Dividendy v Evropě obecně více kolísají. Firmy vyplácejí třeba nějakou fixní část zisku na dividendě. To znamená, když je zisk větší, vyplatí více, když je zisk menší, vyplatí méně.

Dividendový výnos evropských akcií bývá obecně vyšší, ale je méně stabilní.

Protože v Evropě je naopak v některých zemích dokonce velký problém propouštět zaměstnance. Pokud mají trvalý úvazek, tak to může pro tu firmu být značně problematické a naopak. Nejdříve se sahá na dividendu, ta se sníží a teprve potom se dělají jiné věci.

V Evropě je přístup k dividendách hodně jiný, a i proto my máme raději americké akcie.

Z hlediska akcionářů, i když není dividendový výnos tak vysoký, tak je mnohem stabilnější a nám to dává prvek stability do časů, kdy přichází krize. Protože víme, že dividendový přítok – to, co nám bude vypláceno – se příliš nezmění.

Ano, když přijde krize, dojde k nějakému poklesu. Na druhou stranu v portfoliu to zase mohou vyrovnat úroky z dluhopisů, ale nezmění se dramaticky.

 

Vladimír Fichtner

Ty jsi, Tomáši, psal třeba ve finanční krizi o tom, jaký byl rozdíl ve výplatě dividend v amerických firmách. A o poklesu. O tom, že v evropských firmách pokles dividendového výnosu byl výrazně větší.

 

Tomáš Tyl

Pokles byl kolem čtyřiceti až padesáti procent. Byl skoro takový jako pokles cen. Takže ochrana byla v zásadě mnohem menší, než jak je to v Americe.

 

Vladimír Fichtner

Je to tak. Američané, a proto rádi investujeme do jejich firem, nás jako akcionáře respektují a dělají všechno pro to, abychom byli spokojení.

V Evropě to bohužel jsou jako první zaměstnanci. Akcionáři jsou, přijde mi, až na posledním místě.

Jak jsi to říkal – když něco zbyde, tak to dáme i akcionářům.

Když nezbyde, tak nezbyde.

To je pro mě jako správce peněz velmi nepříjemné. Já chci, abych měl cash flow. Chci ho z byznysu, který vlastním. Chci ho z nemovitostí, které vlastním. Chci ho z akcií nebo z úroků z dluhopisů, které vlastním. Protože cash flow mi přináší hezkou stabilitu.

Viděl jsem to v mnoha případech u klientů. Našimi klienty jsou velmi úspěšní podnikatelé, kteří mají něco za sebou a nějaké těžké časy je úplně nerozhodí.

Když přišla finanční krize, válka na Ukrajině nebo covid, a když můžeme ve výpise ukázat výplatu dividendy a to, že se nemění, je stabilní, nebo poklesla jenom malinko, pak je ochota zůstat zainvestován. Což my jako dlouhodobí investoři víme, že je kritické pro to, aby investice mohly fungovat. Fungují dlouhodobě, proto musím zůstat zainvestovaný dlouhodobě, ne to vybrat při prvním poklesu.

Role dividend je nesmírně zásadní.

 

Tomáš Tyl

Právě ve výpisu našich klientů je to hodně dobře vidět, kdy ta část, která odpovídá cenám aktiv kolísá.

Někdy se jí daří více, někdy posouvá celkové zisky více nahoru, někdy naopak dolů.

Ale dividendy a úroky jsou to, co neustále narůstá. To, co neustále pomáhá vytvářet bohatství.

Klientům, kteří chtějí rentu, zase pomáhá vědomí, že rentu budou čerpat, i když na trzích dojde k významným poklesům. Stále z portfolia bude přicházet renta, která je zajistí.

To je ta ochrana jejich majetku. My víme, i oni vědí, že portfolio nebudou muset vyprodávat. Nebudou se muset zbavovat akcií v nevhodný okamžik, i když přijde krize. Dividendy a úroky jim pomůžou pokrýt jejich potřeby.

 

Vladimír Fichtner

Já myslím, že každý z nás, kdo podniká a každý z posluchačů, kteří si čerpá dividendy ze své vlastní firmy, ví, že je příjemné, pokud je tok stabilní, se kterým může pracovat. Na který se může spolehnout.

A když nastávají velké změny – jeden rok mám, druhý rok nemám – že to může být velmi nepříjemná situace.

Mám sice hodně majetku a najednou mi chybí cashflow, kterým bych financoval svůj životní styl. Můžu mít miliardu a stejnak můžu mít málo peněz.

Protože najednou byznys, ve kterém mám třeba veškeré svoje investice vložené, má prostě špatný rok. A nemůžu s ním nic dělat.

To není úplně příjemné. Proto dividendy jsou velmi důležité.

Možná by, Tomáši, bylo ještě zajímavé podělit se trošku a nahlédnout pod pokličku strategie, kterou zastřešuješ ve Fichtner Wealth Managers.

Pobavit se o podílu dividendových akcií i z pohledu toho, jak má člověk velké portfolio.

Protože my víme, že jinou váhu portfolia dividendových akcií doporučujeme těm, jejichž majetek odpovídá rentě, kterou můžou vybírat. Je blízko.

A pak jsou lidé, kteří mají majetku opravdu hodně, miliardy. Tam dividendové strategie má zase trošku jinou váhu, nebo může mít trošku jinou váhu.

Můžeš k tomu něco nasdílet?

 

Tomáš Tyl

Já bych k tomu řekl, že když koupíme celý americký trh, jsou na něm některé firmy, které lze označit za dividendové.

Ono vždycky záleží na tom, jaká se použijí kritéria. Ale je tam prostě určitá část firem, které vyplácejí vyšší dividendu, jsou více na dividendu zaměřené.

Pak jsou tam společnosti, které vyplácejí řekněme průměrnou dividendu.

A pak jsou tam společnosti, které nevyplácejí žádnou dividendu, protože jsou ve fázi, kdy to není vhodné. Jsou ve fázi více budování a růstu byznysu. Takže místo toho, aby vyplácely dividendu, snaží se podpořit svůj růst.

A pak jsou firmy, které jsou naopak stabilní a už růstový potenciál tolik nevidí, a tak vyplácejí dividendu svým akcionářům.

Firmy, které se více zaměřují na dividendu, lze označit za dividendové.

Strategií může být více. Já jsem hovořil o dividendových aristokratech. Ty je vyloženě možné koupit přes ETF zaměřené na dividendové aristokraty. To znamená ty firmy, které více než 25 let průběžně zvyšují dividendu.

Pak jsou tady jiné přístupy.

Vezmou se firmy, které mají nejvyšší dividendový výnos, nebo firmy z každého sektoru, které mají nejvyšší dividendový výnos, a z nich se dá postavit portfolio.

U dividendy je pak ještě důležité to, že ne vždy je dobrá strategie kupovat firmy s nejvyšší dividendou.

Občas se s tím setkávám, že se někdo zaměří na dividendy až příliš. Ale tam pak je to nebezpečí jako u evropského trhu. Pak to vyjde, že to mají být evropské společnosti a jsou to společnosti, které třeba někdy do té dividendy dávají. Některé společnosti dokonce nějakou dobu vyplácí více, než mají zisk. A to samozřejmě není zdravé. Dividenda není udržitelná, pokud vyplácím velkou část zisku nebo více než zisk.

Takové akcie se pak můžou chovat neočekávaně a dividenda může najednou zmizet.

 

Vladimír Fichtner

Takže sice mohou mít dividendu, ale nemusí tam být žádný růst nebo žádný velký růst ceny.

 

Tomáš Tyl

Přesně tak. Anebo cena může padat a nemusí to vůbec vyvážit ten dividendový výnos.

Občas někdo nakupuje akcie kvůli dividendám a zjistí po x letech, že má i s dividendami mít daleko míň.

Protože akcie nikam nerostla a vyplácela jenom dividendu.

Takže pozor, největší dividenda nebo vysoká dividenda ještě neznamená dobrou akcii.

Proto nás zajímají, jak my říkáme, kvalitní dividendové společnosti podle různých kritérií, kde je předpoklad, že dividenda bude dlouhodobě udržitelná. Že zůstane vyšší po dlouhou dobu.

V našich portfoliích podíl podobných společností navyšujeme. V důsledku, když vezmeme to, co je za dividendové společnosti v celkovém indexu plus ještě speciálně investice zaměřené na dividendové firmy, je to tak, že u rentiérů máme v dividendových společnostech přibližně 60 procent portfolia. U budoucích rentiérů to potom vychází přibližně 40 procent portfolia.

To je tzv. zaměření na firmy s vyšší dividendou.

 

Vladimír Fichtner

Rozumím, jaká je váha dividendových a růstových akcií v portfoliu rentiérů nebo budoucích rentiérů.

Mně ještě šlo o jednu věc a já jsem to vlastně trošku spojil.

My také používáme ETF, která vyplácí dividendu anebo která nevyplácí dividendu.

U budoucích rentiérů říkáme, že ještě nepotřebujete rentu, tak vlastně nemusíte mít tu

dividendu vyplácející. Přestože vevnitř v portfoliu máte akcie, které vyplácí dividendu, tak ještě ji nepotřebujete dostávat k sobě.

Ale u rentiérů naopak chceme, aby tam bylo i to cash flow, aby tam tekly peníze, jak jsme o tom před chviličkou mluvili.

Když jsme pracovali s budoucími rentiéry, tak jsme říkali „Dividendovou výplatu nepotřebujete. Vy posíláte peníze dovnitř těch investic, tak nepotřebujete dostávat zpátky dividendu. Abyste jí zase poslali zpátky.“

Ale u rentiérů to je jinak. Také je to jinak, čím větší je majetek toho rentiéra. Tam se může měnit váha dividendových akcií.

Víš, o čem mluvím? Můžeš říct něco k váze dividendu vyplácejících investičních nástrojů v portfoliích rentiérů, kteří jsou menší a mají majetek zhruba takový, který jim na výplatu renty stačí akorát? A u těch, kteří mají toho majetku dramaticky víc, než potřebují?

 

Tomáš Tyl

Určitě, samozřejmě.

Tam smysl dividendy, která se vyplácí z produktů, to znamená, jde přímo ke klientovi a nereinvestuje se v jejich rámci, hodně to záleží na tom, jak velká je požadovaná renta v poměru k portfoliu.

To znamená, pokud rentu nepotřebuji, investuji s tím, že jí budu chtít až někdy daleko v budoucnu. Jsem budoucí rentiér. Tak jak říkáš, nemá smysl si vybrat dividendu, zase ji reinvestovat zpátky. Mají smysl produkty, které už jí přímo reinvestují.

Pokud jsem ve fázi, že z majetku čerpám rentu nebo jsem na to připravený, pak má cash flow právě tento význam – vybírám tak rentu. Zároveň mi to přináší určitou emoční stabilitu. Už jsme se o tom bavili – když se podívám na výpis a vidím, že přichází peníze stabilně, přes to, co se děje s cenou, je to výrazná pomoc, když dojde k opravdu velkým propadům cen a krizím. Vidím, že jsem v bezpečí a můj cíl vyplácet si rentu není ohrožen. To je ten důležitý prvek.

Ale na druhou stranu, když už jsou portfolia zase hodně velká a peníze jsou výrazně nad rámec renty, opět se vracíme k tomu, že je zbytečné vyplácet peníze zpátky reinvestovat.

Takže opět přicházejí na řadu reinvestiční produkty.

 

Vladimír Fichtner

Tedy váha výplatu poskytujících investičních instrumentů je vyšší v okamžiku, kdy je můj majetek menší. A odpovídá zhruba rentě, kterou potřebuju vyplácet. Nebo ten převodový můstek je zhruba stejný.

Čím vyšší je majetek, tím méně dividend musím mít.

Než se rozloučíme v tomhle povídání, co je shrnutím přemýšlení o dividendách? V pár bodech z dnešního povídání.

 

Tomáš Tyl

V první fázi nezapomínejme na to, že nějaká dividenda vůbec je.

Občas je možné setkat se s výnosy. Třeba výnos u S&P 500, je vlastně tzv. cenový index.

To znamená, odráží jenom ceny akcií a dividendy tam nejsou. A když někdo použije dlouhodobý graf tohoto indexu, zjistí, že výnosy je podstatně menší, než jaký je s dividendami.

Ale dividendy jsou důležitou součástí investování. Na dlouhém horizontu dělají velkou část výnosu. Když máme index, kde se reinvestují, je dramatický rozdíl.

Takže jedna z nejdůležitějších věcí je nezapomínat na dividendy.

Druhá věc: velmi vysoká dividenda neznamená nutně kvalitní dividenda. Kvalita je hrozně důležitá.

Když se bavíme o dividendách, vždy je dobré vědět, jak jsou kvalitní, jak jsou udržitelné a stabilní.

To je další věc.

Dividendy jsou stabilnější, mají nám přinášet stabilitu. To je jejich význam. Pokud tohle z nějakého důvodu nepotřebujeme, například proto, že do portfolia neustále dáváme nové peníze, což také přináší stabilitu růstu. Nebo jsme ve fázi, kdy žádné peníze čerpat nepotřebujeme, samozřejmě přidaná hodnota stability nemusí být taková. Ale jsou chvíle, kdy je opravdu velká.

 

Vladimír Fichtner

Tak to byla skvělá slova na závěr od našeho hosta, kterým dneska byl Tomáš Tyl.

Tomáši, děkuju moc za tvoje komentáře.

 

Tomáš Tyl

Já děkuji za pozvání. Děkuji za pozornost a ať se daří.

 

Vladimír Fichtner

Za týden zase na shledanou.

 

O autorovi Vladimír Fichtner

Vladimír začínal ve finančním světě začínal již v roce 1991, kdy nastoupil jako šestý člověk k Petru Kellnerovi do PPF. V 1995 se pak přesunul do Pioneer Investments, kde později působil jako generální ředitel. V roce 2003 opustil svět korporátu a založil se svojí ženou Radkou investičně poradenskou firmu, která je dnes Fichtner Wealth Managers. Majoritu ve firmě se ženou prodali v roce 2020 a Vladimír opustil pozici ředitele.
Vladimír je dnes předsedou představenstva Fichtner a.s. a pomáhá manažerskému týmu zavádět u klientů principy family governance nezbytné pro úspěšné mezigenerační předávání majetku nebo efektivní nastavování filantropických projektů s důrazem na samo-financovatelné nadace.