Apple Itunes
Spotify
Stitcher
RSSAlternativní investice: diamanty, zlato a půda
natočil Josef Podlipný 
V portfoliích rentiérů najdeme i investice, které nepatří mezi ty tradiční byznys, nemovitosti a finanční aktiva.
Vladimír a Josef tentokrát nasdílí své zkušenosti s diamanty, zlatem a půdou.
Vedle konkrétních příběhů si odnesete i inspiraci, jak se na alternativní investice dívat a na co u nich dávat pozor.
Přepis podcastu
Vladimír Fichtner
Začneme s tím, co je věčné. A to jsou diamanty. Diamanty jsou věčné, ale trošku si myslím, že možná zajímavější jsou pro toho, kdo je prodává než to pro toho, kdo je vlastní. Jaké máš ty, Pepo, zkušenosti s diamanty?
Josef Podlipný
Zajímavé jsou nejenom pro toho, kdo je prodává, vlastní, ale i pro toho, kdo je ukládá a zabezpečuje.
A já si dobře vzpomínám na kauzu, která byla spojená bohužel s úvěrovým podvodem velkého rozsahu. Diamanty byly totiž použity jako zajištění za úvěr opravdu ve velké výši. Bohužel až časem znalci, kteří byli přizváni k této úvěrové lince a byli přizváni v okamžiku, kdy dlužník přestal splácet nebo byl se splátkou v prodlení – takže v podstatě pozdě, shledali, že ty diamanty až na úplné výjimky byly falza. Neměly takovou hodnotu, což je velký problém.
Takže ten, kdo diamanty ukládal, byl happy, protože mu stále plynul finanční tok z uložení i přesto, že se jednalo o diamanty nižší hodnoty. Protože samozřejmě byly součástí vyšetřování, důkazů a byly velmi důležité.
Vladimír Fichtner
A jak ty to víš?
Josef Podlipný
Je to asi z části kryto bankovním tajemstvím, takže nemohu říct úplný detail, ale byl jsem bohužel na straně věřitele.
Vladimír Fichtner
Diamanty jsou zajímavé opravdu hlavně pro toho, kdo je prodává. Já jsem se s jedním známým bavil o diamantech. A on mi říkal – Vladimire, já potřebuji pomoct, protože se mi stala taková věc. Kamarádka mojí ženy prodává diamanty. A zjistila, že jsem prodal firmu. A tak jsem v principu byl donucen tak trošku koupit si diamanty za 2 miliony.
Josef Podlipný
A to byla fyzická držba nebo investiční diamanty?
Vladimír Fichtner
Investiční diamanty.
Ta paní zjistila, že jsem prodal firmu za fakt hodně a já se jí teď nemůžu zbavit. A je tam vztah mé ženy k té kamarádce. Co s tím mám dělat? Nenapadá tě něco?
Josef Podlipný
Co jsi mu poradil?
Vladimír Fichtner
Řelk jsem: No, tak řekni, že bys teď chtěl prodat to, co jsi koupil.
Josef Podlipný
To znamená už koupil a měl dokoupit.
Vladimír Fichtner
On koupil za 2 miliony. A bylo mu nabízeno kupit další. Poradil jsem mu to teď prodat, říct, že to chce prodat. A od té doby má klid. Protože samozřejmě mezi nákupem a prodejem, když to uděláte téměř v jeden okamžik, tak ztratíte 30-40 procent hodnoty. Tam jsou vidět všechny ty marže a byznys někoho jiného. Takže to je, myslím, dobrá strategie. A trošku návod i pro nás, jak o tom přemýšlet. Pokud chcete udělat ženě radost, kupte jí diamanty, proč ne. Samozřejmě je určitě používejte, ale z hlediska investice je to, řekl bych, obecně poměrně minoritní záležitost. Ne, že byste ji nemohli udělat, ale jsou tu rizika, o kterých jsi mluvil ty, podvody. Kdo tomu rozumí? Nikdo, samozřejmě. Nebo hrozně málo lidí.
Josef Podlipný
Určitě.
Vladimír Fichtner
Hrozně málo lidí v ČR. Na to ten český trh je hodně malý. Říkal mi jeden kamarád, kdybych kupoval diamanty, tak maximálně někde v Amsterdamu nebo v Izraeli.
Josef Podlipný
Je potřeba se určitě podívat na to, kde jsou vlastně obchodovatelné, za jakých podmínek. A potkat se s někým, kdo se na tuto oblast specializuje, nestačí. Je dobré se potkat s vícero zástupci té specializace, protože pak teprve zjistíme více informací o tomto způsobu investice. Určitě souhlasím.
Nicméně možná ještě stojí za to říct, kolik třeba takové diamanty u bohatých lidí, světově bohatých lidí, dělají procent z portfolia, pokud je vůbec vlastní? Máš tušení?
Vladimír Fichtner
Vím, že komodity jsou asi jedno procento.
A co říká UBS, švýcarská banka? Že je mají její klienti v portfoliích. Zlato je 1 %, nemovitosti a půda třeba 12 %. Ale diamanty jsem tam neviděl specificky jako kategorii. Takže možná spadá do některých z nich, ale tipnul bych si, že to bude pod jedno procento.
Pojďme na tu další kategorii. Diamanty jsou věčné, pořiďte je ženě, udělejte jí radost. Z hlediska investice, pokud vás to baví, chcete se v tom orientovat, naučit. Klidně. Ale jinak si myslím, že to je poměrně náročná věc.
Zlato. Zlato je další oblíbené téma. Já už jsem řekl před chviličkou, že bohatí lidé, kteří mají svoje peníze v UBS Global Family Office, tak mají zhruba jedno procento peněz svého majetku ve zlatě.
Zlato je asi to, co o něm málo lidí ví, kteří nejsou v obraze, že je poměrně volatilní.
Zažil jsi nějakou historku na toto téma? Protože všichni, kdo prodávají zlato, říkají, že to porazí inflaci. To je úplně skvělá investice. To platí, než se člověk podívá na ten stoletý graf vývoje zlata.
Josef Podlipný
Zažil jsem dvě historky spojené se zlatem.
První je úsměvná a týká se dvou životních partnerů. Muž ženě položil otázku, která se týkala jejich vztahu a obrazně řečeno se ptal na to, co by mu udělala, když by jí byl nevěrný. A výsledek byl: Tobě nic, ty jsi moje zlatko.
Zlato je pro mnoho lidí srdeční záležitost. Ale pozor, nezaměňovat za to, že zlato je partner životní. Nikoliv zlatá cihla, kterou mám uloženou v trezoru, anebo investiční zlato. Tam ta hodnota opravdu kolísá. To znamená u toho investičního zlata nebo té zlaté cihly. A s tím se pojí druhý příběh.
Ten příběh se týká zlatnické firmy. Ta firma pochází z Chorvatska a má opravdu mnohaletou zkušenost. Vícegenerační zkušenost se zpracováním zlata. A já jsem se před asi dvaceti lety ptal zástupce této rodiny, jak moc velké množství zlata drží v zásobách. V podstatě na výrobu šperků. A on říkal, že naprosto minimální. Přitom zlato přeměnili ve šperk, který prodali samozřejmě násobně dráž, než je samotná hodnota zlata.
A já jsem mu tehdy říkal. A proč toho zlata držíte tak málo? A on mi vyprávěl zkušenost svého otce, který měl nakoupené velké množství zlata. A zapomněl na to, že také musí živit rodinu. A v okamžiku, kdy šperkařství nešlo na odbyt, měl problém prodat to, co měl v zásobách vyrobeno. Tak mu bylo k ničemu to, že mohl vzít zlatou cihlu a jít ji prodat. Protože o ni nebyl zájem. Tehdy zrovna zlato klesalo. Neměl možnost nejenom prodat ten produkt, šperk. Ale zároveň ani základ výroby toho šperku. A tak zjistil, že to zlato nemá pro něj tak velký význam.
Vladimír Fichtner
Já si vzpomínám, když jsem byl 3 roky ve Státech, tak jsem se chodil taky dívat na univerzitu, jak se učí finanční gramotnost. Učil ji profesor Friday v Texasu, v Corpus Christi na univerzitě. A to bylo zrovna někdy v roce 2011, kdy byla taková ta poslední zlatá horečka. Na první straně Mladé fronty se psalo: Nejlepší investice na penzi je zlato apod..
Tak v té době zlatá horečka byla všude. A profesor Friday říkal studentům. No co vám k tomu mám říct? Já jsem si zlato koupil v roce 1980. Pak kleslo v reálném vyjádření asi o osmdesát procent. A dneska, po třiceti letech jsem rád, že jsem se dostal aspoň na své. Ale celou tu dobu jsem z toho neměl žádný úrok, nájem, dividendu. Jenom jsem se díval, jak mi to klesá před očima, pak zase jak to roste. A teď jsem rád, že jsem zpátky a jdu to prodat.
Josef Podlipný
Ne nadarmo se říká, že zlato se blyští, a tudíž může oslepit naši ostražitost a pozornost. A ty jsi zmínil zlatou horečku. Dobré je připomenout, že i na zlaté horečce v podstatě nevydělali tolik ti, co vytěžili zlato. Ale ti, co jim dodali nástroje na tu těžbu samotnou. A je to tak stále a bude to zřejmě platit i do budoucna.
Vladimír Fichtner
Ale to neznamená, že zlato člověk nemůže mít v portfoliu. UBS Global Family Office říká, že její klienti mají asi jedno procento zlata. Někdo má dvě, někdo tři, někdo třeba deset. Jednou se mě ptal David, co si myslím o ceně zlata. Jaká bude za rok nebo za dva. A já jsem se ptal – proč to chcete vědět, Davide? Odpověděl – no tak, abych věděl. A já říkám: A proč ho máte? Jako pojistku. Říkám. A proč teda chcete vědět, kolik bude stát za rok? Jestli ho máte jako pojistku proti nějaké situaci.
Josef Podlipný
Proti čemu třeba pojistku? To mě zajímá a věřím, že i posluchače.
Vladimír Fichtner
No to se musíš zeptat Davida. Asi proti nějaké geopolitické situaci. Prostě vezme peníze ve formě zlata a pojede někam.
Josef Podlipný
Já mám s tím totiž spojen taky příběh, stran pojistky.
Vladimír Fichtner
Já jsem mu říkal. U pojistky také nepotřebujete vědět, kolik stojí aktuálně ten pojistný kontrakt. Potřebujete vědět, že zafunguje, až přijde ten okamžik. Takže zajímejte se o to, jestli bude fungovat, až přijde ten průšvih. A to je jediné, co potřebujete vědět.
Takže z tohoto úhlu pohledu zlato určitě může být v portfoliu rentiéra. Já nemyslím, že bych ho potřeboval pro to, co já řeším. Ale nikomu to nevyčítám, ani nerozmlouvám. Jenom říkám: vězte, proč ho máte v portfoliu.
Co se týče té pojistky, tak když jsem se díval na to, co bylo zapotřebí při válce třeba v Jugoslávii, a dneska možná, můžeme se podívat na Ukrajinu. Jak to tam vypadá. Tak zlato to nebylo. Alkohol, cigarety, zbraně, rodina a úkryt, kde se může dvacet lidí ubránit. Možná nějaké léky, ale zlato tam nevyčnívalo, v těchto situacích.
Takže z mého pohledu lehký skepticismus. Ale jak říkám. Nikomu ho nerozmlouvám. A pokud ho někdo chce mít jako pojistku pro nějaké situace, proč ne.
Josef Podlipný
Určitě souhlasím. To, co je v portfoliu rentiéra a dává mu smysl, aby v tom portfoliu bylo, tak nechť tam je. K tomu tvému příběhu mně napadá jenom přidat jednu maličkost. Byli jsme na kole s kamarády a diskutovali jsme právě o zlatu. Ať už investičním nebo fyzické držby. A jeden kamarád říkal podobnou story, jako jsi zmínil ty. Že to má kvůli pojistce. A já jsem mu tehdy položil hnedka otázku. Na co se pojišťuješ? A on. Kdyby třeba přišla válka. A druhý kamarád mu trefně odpověděl A není lepší koupit konzervy?
Vladimír Fichtner
No, pojďme dál. Diamanty a zlato jsou velmi populární a pokud jim člověk nerozumí a nevěnuje se jim do detailu, tak je může někdy pořídit a vlastně si ani uvědomit proč.
Ale mě asi nejvíc dneska zajímá diskuse o půdě, Pepo.
Protože ty jsi člověk, který půdu zná, tvoji předkové půdu vlastnili a obdělávali. A já vím o půdě málo. Sleduji akcie, dluhopisy, úrokové sazby. Prostě pro mě jsou finanční investice větší téma, protože mě baví. Ale pro tvoji rodinu půda je určitě důležitý investiční nástroj. Něco, co držíte. Jakou ty máš zkušenost s půdou jako investicí. A co bys nasdílel hned na začátek? Jak o půdě přemýšlet jako o investici?
Josef Podlipný
Já začnu pozitivy. Život by měl začít a vlastně i končit pozitivy. Takže jedno pozitivum pak přidám na závěr.
Půda bezesporu patří k části majetku rentiérů, jako investiční složka. A to proto, že může sloužit jako dlouhodobé aktivum. Může vydržet mnoho generací. Není to vůbec žádný problém. A až na úplné výjimky její hodnota v čase jedné generace může skoro trvale stoupat. Upozorňuji, a to zdůrazňuji, v čase jedné generace. Ne vždy ta generace, která spravuje půdu, předává informaci té další generaci, že s půdou jsou spojena i negativa.
V našem případě jedno z negativ bylo třeba vyvlastnění půdy. Najednou prostě tu půdu rodina neměla, byť ji předtím měla a vydělávala a o užitek z té půdy se i dělila. S tím souvisí i držba půdy, právě na ten užitek.
Obvykle je vlastnictví půdy a její správa spojena se zemědělskou produkcí. Což je vlastně také výhoda. Je to takové malé paradigma. Hodně vlastníků, ať už těch, kteří již půdu vlastní, anebo o ní uvažují, tak o ní uvažují právě v tomto rozměru. Vždyť vlastním něco, co samo o sobě je buď schopno přinášet nájem, nebo je základem pro nějakou produkci. A pokud ta produkce je výhodně zpeněžena, což se zpravidla daří, tak je tam benefit navíc, ke správě, k vlastnictví.
Vladimír Fichtner
Je dobré vlastnictví půdy spojovat i s tím staráním se o půdu? Je to jedna role, nebo jsou to dvě role vlastně. Někdo může vlastnit, někdo může obdělávat a platit tomu vlastníkovi nějaký pacht. Co je rozumnější z tvého pohledu. Jak ty k tomu přistupuješ?
Josef Podlipný
Správce. A to patří také k výhodám. Správce – vlastník půdy, je jedno, jaký klobouk si teďka na hlavu nasadím, má možnost kontroly vlastnictví i způsobů využití. To je nepochybně jedna z největších výhod.
Vlastník určuje, jestli na té půdě se bude v budoucnu stavět. Pokud je to vůbec možné, vyjme ji z pozemkového fondu, přemění ji na stavební parcely, a zainvestuje sám nebo s někým.
Nebo jestli půda bude obdělávána. Dokonce může částečně ovlivnit i plodiny anebo nějaký osevní průběh na té půdě samotné.
A zároveň má výrazný vliv na to, jak se o půdu bude buď on sám, anebo ten, kdo je v nájemním vztahu k této půdě, starat. Jestli ta půda bude a jak obdělává a jak bude hnojena, jestli bude používána nebo nebude používána chemie a tak dále.
Vladimír Fichtner
Já jsem se ptal, jestli mám o tom přemýšlet, že bych měl hrát obě ty role. Jak toho vlastníka, tak toho, kdo se stará o tu půdu, využívá jí. Nebo je typičtější, že ty role jsou oddělené. Někdo vlastní, někdo obdělává. Co je rozumnější.
Josef Podlipný
Já ti pomůžu, protože ty máš zkušenost s vlastnictvím nemovitosti. Půda je také nemovitost. O co se připravíš, když budeš přistupovat k té nemovitosti pouze jako vlastník, ne jako správce?
Nepochybně tím, když budeš přistupovat k bytu jenom jako vlastník, tak nebudeš udržovat hodnotu toho bytu. Zřejmě také nevybereš toho správného nájemce, protože ti půjde jenom o to samotné vlastnictví. A možná budoucí zpeněžení toho bytu. Ale to, abys udržel hodnotu toho bytu, udržel pravidelné cashflow z toho bytu. Tak to je potřeba přenést do té oblasti správce, správcovství.
A u půdy je to velmi podobné. Pokud se nebudu starat o to, aby ta půda plodila, aby na té půdě vůbec k nějakému obhospodařování třeba docházelo. A nechám ji zarůst pejřkou, tak se pak nemohu divit, že hodnota té půdy dramaticky klesne. A schopnost pronájmu té půdy se sníží třeba i na nulu. Žádný zemědělec se nebude hnát za nájmem půdy, kde uvidí růst metr a půl pejřky. Protože ví, že minimálně jednu sezónu bude produkce z této půdy zásadně ochromena, ne-li dvě. A do toho žádný zemědělec se určitě nepožene. Ano, možná chemik. Chemika bychom najmout mohli.
Vladimír Fichtner
Takže jestli tomu rozumím dobře, tak ze svého pohledu je lepší spojovat ty role. Hrát i tu roli správce nebo vlastníka, protože lépe dohlídneš na to, aby ta půda dlouhodobě v uvozovkách prosperovala. Aby se dlouhodobě lépe zhodnocovala. Protože když se o ní lépe staráš, tak máš s ní lepší výnosy, můžeš jí nabídnout za atraktivnější cenu apod.
Josef Podlipný
Určitě.
Vladimír Fichtner
Jaké jsou vlastně výnosy, když vlastníš půdu? Jaké úrovně třeba dosahuje pacht, když ji pronajmeš?
Josef Podlipný
Je to různé podle lokality, podle bonity půdy i podle počtu hektarů, desítek, stovek nebo tisíc. Protože pokud pronajímáš třeba vyšší stovky hektarů, tak máš opravdu velký význam pro nájemce, který jinak hospodaří na tisících nebo desítkách tisíc hektarů, než když mu nabídneš půdu třeba o nižších desítkách nebo jednotkách hektarů.
Pokud budeš v zelinářské oblasti a zeleniny bude třeba i na trhu nedostatek. Tak se budeš těšit ze zajímavého nájmu. Pokud ale budeš v oblasti, byť i třeba obilnářské, nebo na cukrovou řepu, tak nemůžeš počítat s výnosem podobným, na který jsme zvyklí třeba u pronájmu bytového domu. To v žádném případě.
Jenom aby sis udělal představu a naši posluchači taktéž. Tak takový asi běžný nájem, dejme tomu z deseti hektarů může být ve vyšších řádech desítek tisíc za rok. A jeden hektar má hodnotu dejme tomu v průměru kolem 300 až 400 tisíc.
Vladimír Fichtner
Nějaký příklad? Uvedl bys, kolik je vlastně procentní výnosnost takové investice do půdy? Protože v nemovitostech, dneska třeba v Praze byty stojí hodně, nájmy jsou relativně nízké vzhledem k cenám, tak nájemní výnosnost je 1-2 procenta. Taková ta cashflow výnosnost.
Josef Podlipný
Uvedu to na příkladu. Třeba půda v hodnotě čtyř milionů korun, to znamená někde zhruba kolem deseti hektarů, může přinášet výnos od padesáti do sedmdesáti tisíc. Asi se víc blíží té hranici jednoho procenta. Než té hranici dvou procent. Ale v tomto rozpětí, jak jsi zmínil bytovou nemovitost, tak je to přibližně stejné.
Vladimír Fichtner
Takže 70 tisíc ze 4 milionů je 1,75 %. Takže jedno až dvě procenta.
Josef Podlipný
Ale je to spíš blíž k tomu 1 %.
Vladimír Fichtner
Je tam samozřejmě velký rozptyl. Když je dobrá nájemní výnosnost. Takto to je kolik? Tři, 4, 5, 6 %? Protože jsi říkal, u některých typů pozemků v některých oblastech to může být lepší. Nebo je to spíš tak, že se více zhodnocuje ta cena té půdy? Než ten nájemní poměr.
Josef Podlipný
Určitě je s výrazně větším vlivem do portfolia rentiéra zhodnocení ceny půdy. A pokud je ta půda opravdu mimořádně bonitní, tak zpravidla vlastník tu půdu přímo nepronajímá, ale vkládá jí nějakou bezpečnou formou do nějakého společného podniku. A těží vlastně z produkce z té půdy, kde je tím pádem výnos vyšší, než jsi zmiňoval někde na rozmezí třeba 3-5 procent, může být i výrazně vyšší. To znamená, pokud budu vlastnit opravdu velmi plodnou půdu třeba pro vinice, chmelnice nebo jak jsem zmínil zeleninu, tak se mi mnohdy vyplatí být společným podílníkem v nějakém podniku, který se o tu půdu stará. A vlastně se dělí zároveň s těmi investory o užitek, který má následně z produkce z té půdy.
Vladimír Fichtner
Takže jeden ze způsobů, jak začít investovat do půdy, je stát se součástí nějakého podniku nebo vytvořit s někým nějaký podnik, vlastně podnikat.
Josef Podlipný
Ano. Ale není to určitě pro každého. A proto bych u držby půdy zdůraznil to nejdůležitější. To, co dává smysl, je přemýšlet o půdě jako správce. Nikoliv jen jako vlastník. To znamená, že ať jí pronajímám nebo na ní hospodařím sám, tak se musím starat o to, aby hodnota té půdy neklesala.
Vladimír Fichtner
Jak vidíte, je toto téma hodně obsáhlé, a nás s Pepou hodně baví si o tom povídat. A tak jsme se rozhodli, že ho nebudeme uměle zkracovat, ale uslyšíme se ještě v druhé části za týden.