Apple Itunes
Spotify
Stitcher
RSSVýhody a nevýhody lombardních úvěrů
natočil Josef Podlipný 
Mnoho podnikatelů cítí odpor vůči dluhům. Ale nic není tak černobílé.
V této epizodě podcastu Mezi Rentiéry se zabýváme neprávem opomíjeným nástrojem rentiérů – lombardními úvěry.
Představíme tři hlavní výhody lombardních úvěrů, které mohou udělat rozdíl ve vašem majetku, ale i podnikání. Ale pozor, nic není jen růžové, a tak upozorníme i na past, ve které se z dobrého sluhy stane zlý pán.
Po poslechu této epizody budete mít lepší představu o tom, jak lombardní úvěry fungují, zda a případně k čemu je využít.
Pokud máte zájem o více detailu o švýcarském bankovnictví, máte nyní možnost získat zdarma report „Výhody a nástrahy uložení peněz ve Švýcarsku.”
Získat report o švýcarském bankovnictví
Textový přepis
Josef Podlipný
Vláďo, rentiér a dluh. Jde to vůbec k sobě?
Vladimír Fichtner
Na první pohled to tak nevypadá. Člověk má pocit, když je rentiér, že už dluh nemá nebo nemusí mít. A to je asi pravda a hodně lidí to tak vnímá, když prodá firmu, že splatí všechny své dluhy a je bez dluhů. Na druhou stranu, když se člověk naučí, obezřetně, pracovat s dluhem naopak mu může poskytnout jakousi pomoc. Protože někdy se ten dluh může hodit.
Josef Podlipný
Od nás dvou možná vyzní i vtipně to, že spousta byznysmenů, když slyší dluh, tak jim vstávají vlasy na hlavě. Je určité paradigma, že si byznysmeni říkají měl bych si koupit jenom to, na co mám nebo vydělám. A dluhům se velkou oklikou vyhýbají. Nebo dluh většinou spojí jenom s tím, čemu rozumí, co mají pod kontrolou?
Vladimír Fichtner
Já myslím, že základ toho, proč se nám ježí vlasy hrůzou, když slyšíme dluh, je naše zkušenost s českými úvěrovými institucemi. Protože vzít si úvěr je spojeno často s neskutečnými požadavky bank nejen na úvěrování, na poplatek za úvěr, ale i na zajištění úvěru apod. A úvěr, o kterém já mluvím, rentiérský, je spíš úvěr lombardní. To znamená úvěr proti portfoliu cenných papírů. Co to znamená? Mám ve Švýcarsku otevřený účet, na něm investuji do cenných papírů na celém světě a to portfolio má nějakou zástavní hodnotu. Má zástavní hodnotu, která je jasná každý den, každou minutu a já ho můžu měnit, můžu prodat akcie Apple, koupit akcie Mety, k tomu si koupit něco dalšího. A banka tomu nebrání, protože všechno je to na její platformě a ona to vidí v reálném světě. Jenom si dává pozor na to, aby ta zástava neodešla, abych ty peníze nevzal ze Švýcarska nebo neodvedl je do Čech. Protože pak by to portfolio mělo třeba malou zástavní hodnotu. Vzít si dluh ve Švýcarsku přes lombardní úvěr znamená jeden krátký e-mail mému švýcarskému bankéři, ať mi načerpá úvěr. A druhý den jsou ty peníze na účtě. Žádné papírování, žádné složitosti a já si ty peníze můžu použít na co chci.
Josef Podlipný
Rychlost je bezpochyby velkou výhodou a zároveň i svobodou a možností diverzifikovat finanční majetek a efektivně ho spravovat. A možnost půjčit si proti vlastnímu portfoliu pak nabízí spousty výhod z hlediska realizace nějakého záměru. Já si vzpomínám, že jsem v minulosti stával i na straně věřitele, banky, která půjčovala klientům. A myslím si, že jednou z výhod, když si na projekt, ať je jakýkoliv, půjčuji, je i to, že získávám druhý názor někoho, kdo s tím projektem není úplně spojen. A vlastně mi říká na toto ti nepůjčím. Což může být také vlastně výhoda, kterou investor může získat, když si úvěr bere na nějaký projekt. Dá se to přepálit, že si prostě půjčím na něco, co nevyjde.
Vladimír Fichtner
No určitě se to dá přepálit. Lombardní úvěr si člověk bere sám a nemá tam nikoho, kdo by mu řekl, že to je blbost.
Josef Podlipný
Přesně tak. A kolik procent by si měl optimálně půjčit, aby riziko nebylo příliš vysoké?
Vladimír Fichtner
Lombardní úvěr je možné, alespoň proti těm portfoliím, které my děláme s klienty, si vzít až do sedmdesáti procent hodnoty portfolia. Máte tam sto milionů, můžete si půjčit sedmdesát.
Josef Podlipný
To je skoro dost.
Vladimír Fichtner
Naše doporučení? Deset procent je okej. Možná patnáct, výjimečně dvacet, když to má nějaký důvod. Spíš záleží na důvodech. Jeden z těch důvodů, který my používáme, je nákup cenných papírů při poklesech. Když přijdou poklesy, že najednou akcie spadly o 30 % během jednoho měsíce. My doporučujeme nakupovat při poklesech a ne vždycky má člověk připravenou hotovost při tom poklesu. Protože je zainvestován, má různé projekty. S penězi z firmy se to také nemusí zrovna hodit. Tam to třeba řešíme tak, že my víme, že ten klient si bude vybírat ze své firmy dividendu, ale ta přijde v květnu nebo v červnu. Ale tuší, jaká bude. Jak se firmě dařilo a kolik zhruba bude na dividendě. Takže pokud v březnu v klidu přišel pokles, tak my jsme neměli problém si půjčit na Lombard. Věděli jsme, že za tři měsíce ty peníze přijdou jistojistě, přijdou z firmy jako výplata dividendy. A ten lombard jednoduše zaplatíme. V takovém případě si dokážu představit, že ten limit může být i patnáct až dvacet procent. Pokud je ta příležitost zajímavá. A nákup při poklesu bývá často zajímavá příležitost.
Josef Podlipný
Rozumím. To znamená, že úvěr umožní překlenout nějaký krátkodobý nedostatek finančních prostředků, který v podstatě třeba i v krátkých měsících je znova splacen.
Vladimír Fichtner
Přesně tak, to je jeden typ. Další typ bývá až v okamžiku, kdy mám projekt, kterému opravdu rozumím. Mám ho vyzkoušený v malém a potřebuju ho trošku více škálovat. Potřebuju tam dát trošku víc peněz a mám vysokou míru jistoty, že když si půjčím za čtyři nebo za šest, tak vydělám dvacet nebo třicet. Nebo když si kupuju pozemek, u kterého vím, že ho předělám z orné půdy na stavební povolení. Tak ten výnos může být dramaticky vysoký. V tu chvíli může dávat smysl, při dodržení nějakých bezpečnostních rozumných polštářů, zafinancovat ten úvěr. Ne tím, že prodám svoje investiční portfolio nebo odprodám své nemovitosti nebo něco jiného. Ale tím, že si na přechodnou dobu, a to může být třeba rok nebo dva, ne týden nebo měsíc, půjčím přes lombardní úvěr.
Josef Podlipný
Úvěr nám tedy umožňuje, jako rentiérům, využít příležitost.
Vladimír Fichtner
Přesně tak, to je asi to nejpodstatnější. Většina lidí, se kterými jsem se potkal v minulosti a začínali jsme spolu něco řešit v investicích, tak říkala „tady mám těch svých deset, dvacet nebo padesát milionů v hotovosti, kdyby přišla nějaká příležitost“. To je úplně typická věc v době, kdy byly nízké úrokové sazby, bylo to za nula, tak tam ty peníze ležely ladem. Dneska už je to trošku lepší, protože už něco můžou vydělávat, i když zdaleka ne tolik jako inflace. Ale ta situace je malinko lepší, takže teď už nás tolik netrápí, že ty peníze jsou mimo, ale přesto mohou vydělávat.
Josef Podlipný
A ty jsi teď zmínil vlastně druhý přínos. První je, že mohu využít díky úvěru příležitost. A druhý, že mohu efektivně spravovat finanční majetek, který v současné době držím. Určitě je ještě nějaký přínos z hlediska, řekněme dobrého úvěru, protože jsou jistě i špatné úvěry. Na to bych se rád zeptal a posluchače určitě i zajímá, jakou metrikou lze hodnotit vlastně dobrý a špatný úvěr.
Vladimír Fichtner
Ještě řeknu jednu příležitost, kterou vídám. Já jsem mluvil o té krátkodobé, překlenovací, toho cash flow. Ta střednědobá byla – mám lepší projekt, ale bude to trvat rok, dva, než se mi peníze vrátí. Potřebuju to zafinancovat. A podobný typ horizontu, možná ještě trošku dlouhodobější, je třeba jeden případ mého známého, který je partnerem ve firmě, kde potřebují financování od banky. To financování je vysoce pravděpodobné, ale vzhledem k tomu byznysu a tomu, že jsou relativně noví, tak to trvá dlouho. Než to vysoutěží, protože mají několik bankovních soutěží, než vlastně dostanou nabídku od všech, než projdou všemi prověrkami a než bude poskytnuto financování přes bankovní skupiny nebo přes bankovní úvěr. A on to dělá tak, že je ten financující společník a pak tam má dalšího společníka, který je, řekněme exekutivní manažer. On si půjčí na Lombard ve Švýcarsku.
Ty peníze mají jasnou cenovku, kolik stojí a on je jenom půjčí do té firmy. Nebere si za to nic navíc, jenom té firmě zjednoduší financování do té doby, dokud je to potřeba. To si myslím, že je další hezký způsob, jak Lombard využít – pokud to pořád splňuje přijatelnost z hlediska dobrého nebo špatného úvěru.
Josef Podlipný
Vracíme se zpátky k otázce – dobrý / špatný úvěr. Dá se nějak zjednodušit tato definice nebo to označení? Co je vlastně špatný úvěr?
Vladimír Fichtner
Špatný úvěr? Jeden z úhlu pohledu by mohl být ten, který nás přitlačí ke zdi a bude nás nutit dělat věci, které nechceme.
Josef Podlipný
Třeba
Vladimír Fichtner
Pokud byste si vzali úvěr, který je moc vysoký, třeba z hlediska zástavní hodnoty. Znám člověka, kterému se to stalo. On si vzal, řekněme, padesát procent hodnoty portfolia na úvěr. A když klesly ceny, (to už je zpátky někdy v roce 2011), tak najednou klesly ceny o dvacet nebo třicet procent. Na chvilku. Ne na dlouho, na pár měsíců. A najednou banka volala a říkala „hodnota vašeho portfolia přestala plnit tu zástavní hodnotu, už je moc malé. Tak to doplňte z nějakých jiných zdrojů, nebo budeme muset ty pozice do měsíce nuceně odprodat. A vlastně vaše ztráty na akciích zavřít.“ Prodat v poklesu v tom nejhorším bodě. V tom okamžiku my jsme s klienty nakupovali při poklesech. On ale neměl tu šanci, protože najednou byl příliš zaúvěrován. Jak v tu chvíli. Ten úvěr se může stát špatným, protože vás nutí dělat věci, které nechcete. Prodávat akcie při poklesech v okamžiku, kdy byste vlastně měli dělat to opačné.
Vladimír Fichtner
Takže vlastně nevyděláte navíc. A ještě možná jste přitlačeni ke zdi. Dopadlo to dobře, protože akcie se otočily a šly nahoru, takže on to nakonec nemusel dotáhnout do konce. Ale moc nescházelo.
Josef Podlipný
To znamená v podstatě velký podíl úvěrů na aktivech.
Vladimír Fichtner
To může být špatné a nebezpečné. A to se samozřejmě nám podnikatelům může stát jednoduše, protože o naší neomylnosti jsme vždycky přesvědčeni. Ale ty máš určitě také nějaký příběh tohoto typu.
Josef Podlipný
Mě napadá příklad investora v nemovitostech, který tím, jak se mu dařilo neustále rozšiřovat portfolio nemovitostí, vybudoval za deset let obrovský majetek v nemovitostech. Já jsem se s ním opravdu deset let neviděl. A po deseti letech jsem zíral na číslo velikosti jeho majetku. Napadla mě logická otázka Jak se to podařilo? A on se vítězně bil do prsou a říkal: „protože se banky předhánějí, aby mi na ty nemovitosti půjčily. Vidí, že dobře splácím a že se mi daří v mém byznysu“. Poslední rok už se do těch prsou tolik nebije, protože chtěl některé nemovitosti vyvázat. A ty samé banky, které mu předtím podávaly deštník, tak když začalo pršet, tak mu ho najednou berou. A on říká, že je chápe. Akorát mu tehdy mělo dojít, že už v těch úvěrech je moc. A to, že je chápe, uvedl na konkrétním příkladu. Původně ocenili jednu konkrétní nemovitost, kterou teď chce vyvázat, na hodnotu blízkou 100 milionům. A teď mu ta samá banka říká, že mu tam pošle odhadce.
Josef Podlipný
Je to úplně ten samý člověk, který oceňoval tu nemovitost před několika lety. Ten odhadce přišel a řekl „nemůžete se na mě zlobit, já vám to tady ukazuju přes výnosové kalkulace, přes tržní ocenění, srovnávací ocenění. Ta nemovitost už nemá takovou hodnotu. Má hodnotu nižší“. A tím pádem ten můj kamarád říkal „Nemohu se divit, že banka nesouhlasí s vyvázáním této nemovitosti, protože podobně se snížilo to ocenění zřejmě u těch dalších nemovitostí. Na další ocenění nemám sílu, abych po nich žádal, a zvýšila se míra rizika. Takže on má zablokovaný majetek, v uvozovkách zablokovaný, z hlediska nějaké volnosti, likvidity, dostupnosti finančního kapitálu tím, že má nesprávný úvěr. Nesprávný, co se výše týče. A zároveň se změnilo úročení, takže jeho trápí to, že u některých z těch úvěrových linek, s aktualizací úrokové sazby, je logicky spojeno i to, že ho stojí ty úvěry víc, než na co byl v minulosti zvyklý.
Vladimír Fichtner
Místo dvou procent platí najednou šest, a je to úplně jiná matematika. To je samozřejmě velmi typické, nezafixovaná úroková sazba na nějakou dobu je vždycky potenciálním průšvihem. Lidé v minulosti viděli, jak sazby jdou dolů, a byli nešťastní, že mají zafixováno čtyři procenta, když to jde na dvě. A já jsem to měl také. Ale nikdy jsem toho nelitoval, protože jsem věděl, že když bude nižší sazba, no tak holt bych platil míň. Ale není to riziko. Platit méně je legrační záležitost. Ale když se to zvedne, což vidí dneska spousta lidí, tak to je opravdu potenciální průšvih. S úrokovou sazbou u toho lombardu tam je ještě jedna zajímavá věc. U lombardní úvěru ve Švýcarsku, se vlastně neplatí průběžně splátky, až na konci. Třeba za rok zaplatíš úroky, který ten rok nasbíral, ale můžeš si ho zase prodloužit, když chceš. Některé úvěry můžou být až na pět let. Takže špatný úvěr je ten, který se stane pánem nad námi. Ne ten, který nám umožní flexibilitu a svobodu. Aby se nestal pánem nad námi, o tom je potřeba přemýšlet dopředu.
Josef Podlipný
Vláďo, zmínili jsme i cenu peněz, úrokovou sazbu, která je spojená s úvěrem. Jak je to u lombardní úvěru? Je úroková sazba lepší/horší ve srovnání s jinými, třeba investičními úvěry?
Vladimír Fichtner
V porovnání s Českem je lepší.
Josef Podlipný
A čím je to?
Vladimír Fichtner
Protože tam je konkurence na bankovním trhu. Ne oligopol jako tady v Čechách.
Josef Podlipný
A není to náhodou i tím, že je zajištěním právě to portfolio, které má banka pod drobnohledem a může tím pádem slevit z nějaké rizikové přirážky?
Vladimír Fichtner
To nevím. Já myslím, že základ je ten český bankovní oligopol. Jako v mnoha jiných oblastech v ČR, my jsme prostě malá země, nemáme euro, trh je malý, takže tady je pár hráčů a buďme rádi, že aspoň někdo tady je. Ale oni toho samozřejmě zneužívají v různých oblastech. Mě přijde, že Švýcarsko jen funguje tržně, že tam jsou tržní sazby a konkurence mezi nimi. A proto oni tam nemůžou nastřelit cenu, která je nesmyslná. Hlavně je to fakt jednoduché. Teď jsem potkal jednoho člověka (zdravím Jiřího) a ten řekl „Já bych to chtěl vyzkoušet, Vladimíre. Já tomu nevěřím, tomu co říkáte.“ To co zainvestoval, tak jsme vyzkoušeli na sto tisíc euro, že to opravdu tak je. Aby viděl, že to jde a může to kdykoliv využít. Protože to je až k neuvěření.
Josef Podlipný
Vážení posluchači, ať je důvodem lepší ceny úvěrových prostředků anebo jejich dostupnosti v zahraničí (konkrétně máme na mysli švýcarské bankovnictví) jakýkoliv důvod, tak je to pro nás rentiéry přínosné. Protože si můžeme proti našemu portfoliu finančního majetku půjčit na to, co nám dává smysl. Pokud by vás zajímalo více informací o švýcarském bankovnictví, v popisu tohoto podcastu máte odkaz na časopis Rentiér, ve kterém jsme se věnovali bezpečí švýcarského bankovnictví do většího detailu. K tomuto tématu se s vámi dnes loučím.
Pokud máte zájem o více detailu o švýcarském bankovnictví, máte nyní možnost získat zdarma report „Výhody a nástrahy uložení peněz ve Švýcarsku.”
Získat report o švýcarském bankovnictví