Apple Itunes
Spotify
Stitcher
RSSMiliardáři prodávají investiční nemovitosti: 3 rizika nemovitostního trhu
natočil Josef Podlipný 
Na nemovitostním trhu se něco děje.
V médiích už se občas píše o poklesu cen nemovitostí.
Převážně těch starších.
Ale to není celý obrázek.
Josef a Vladimír přináší unikátní pohled do zákulisí nemovitostního trhu a sdílí reálné, vlastní i zprostředkované, zkušenosti z posledních měsíců.
Poslechněte si tento díl a dozvíte se, s jakými riziky nyní při nákupu či držení investiční nemovitosti počítat.
Pokud máte zájem o více detailu a dat z nemovitostního trhu, máte nyní možnost získat zdarma analýzu „Nemovitosti nad propastí? Na nákup to ještě není.”
Získat analýzu trhu nemovitostí
Textový přepis
Josef Podlipný
Začnu malým příběhem.
Několik málo měsíců zpátky jsem se potkal se zástupci jedné z nejbohatších rodin v ČR. Bylo velmi zajímavé, když popisovali, jak se jim zvětšil finanční majetek v jejich rodinném bohatství, a co bylo jeho zdrojem. Popsali prodej developerského projektu, kde mělo vzniknout a věřím, že i vznikne téměř dva a půl tisíce bytových jednotek.
Oni tento projekt prodali jako pozemky, které jsou zasíťované, už je vyčleněn geometrickým plánem přesně půdorys pro jednotlivé bytové jednotky, existuje projektová příprava až do stavebního povolení.
To znamená, že všechno je vlastně rozjeté, a i přestože chtěli velkou měrou realizovat tento projekt samostatně a pak samozřejmě ve spolupráci s dalšími subdodavateli, projekt prodali.
Vladimír Fichtner
To znamená, že přišli o nějaký developerský zisk?
Josef Podlipný
Určitě ano.
Vladimír Fichtner
Nebo ztrátu.
Josef Podlipný
Nebo ztrátu.
Vladimír Fichtner
Proč prodali?
Josef Podlipný
Důvodem, proč prodali, byla možná změna prostředí, ve kterém se jejich investice pohybovala. To byl jeden dílek skládačky.
Vladimír Fichtner
Přemýšleli o tom, že scénář budoucnosti může být v jejich neprospěch?
Josef Podlipný
Ano, přesně tak. Viděli určité náznaky toho, že se může měnit regulované prostředí. Ať už co se týče norem, které jsou spojeny s výstavbou, tak úrokových sazeb, nebo i vlastně apetitu kupujících. Protože v minulosti byli zvyklí na to, že teprve zahájena výstavba už byla v podstatě prodaná.
Vladimír Fichtner
Takže malé riziko, dobré ceny, dobrá marže.
Josef Podlipný
Přesně tak. A teď měli určité signály, že by se tento scénář už nemusel opakovat. A tak si říkali, jestli nám to ještě stojí za to?
Vladimír Fichtner
Přemýšlím, jestli četli našeho Rentiéra, rok a půl starého?
Josef Podlipný
Když si pokládali otázku, jestli nám to ještě za to stojí, vlastně si ji dávali do kontextu s celostním obrázkem jejich majetku. Byznys jim funguje, dokonce teď funguje ještě mnohem lépe než v minulosti.
O další dílek skládačky se starají také tak, že nabízí zajímavou diverzifikaci.
A tady viděli stále rostoucí míru rizika. A tak se ptali: Stojí nám to ještě za to? Chceme riskovat, že ztratíme likviditu? Nebo že se z potenciálního ziskového projektu může stát ztrátový? A odpověděli si v podstatě, že nestojí. Naštěstí si na tuto otázku odpověděli v čase, kdy byl ještě dostatek zájemců.
Vladimír Fichtner
Myslím, že to je docela unikátní. Hodně lidí, kteří mají nemovitosti, je ponořených v tom svém segmentu. Celý život dělali jenom a jenom nemovitosti, což v ČR v průběhu posledních třiceti let bylo skvělé. A vidím na nich, že občas nemají rozhled, nekoukají se na další scénáře. To, co jsi popsal, je přesně ten způsob uvažování, který je mi hodně blízký.
Přemýšlet dopředu. Ne měsíc dopředu, ale roky dopředu. Co se může stát? Co se může dít s úrokovými sazbami? Co se může dít s inflací? Protože když přemýšlíš roky dopředu, tak i z nemovitostí nebo developerských projektů, které mají někdy víceleté časového období, lze ještě včas vycouvat. Pokud můžeš, nebo pokud očekáváš, že to prostředí bude výrazně horší.
Josef Podlipný
Ano, pro tyto úvahy jsem měl v tomto čase velké pochopení i já. Protože se nám vlnila dlažba kolem bazénu a říkali jsme si, že oslovíme vyzkoušené stavební firmy, které se této činnosti v minulosti věnovaly. Byl jsem velmi překvapen, když jsem volal dvěma ze třech majitelů firem, a tito dva ze třech mi řekli, že už stavební firmu prodali.
Na otázku proč odpovídali, že už to za to nestálo. To byly starosti typu stále rostoucí cena materiálů, stálé dohadování se o inflační doložce anebo o změně předem nasmlouvaných cen ve smlouvě o dílo. Stálé hádky s projektantem, že materiál anebo konstrukce, která byla projektována, by tam stejně mohla být, protože ta stavba se takhle dá postavit. Ale on tvrdil, že už to norma neumožňuje, že přikazuje třeba širší nebo silnější materiál, nebo nějakou specifickou podmínku. A tak to prostě opustili. Opustili činnost, které se věnovali mnoho let nebo desítek let, měli na sebe navázané zaměstnance, měli pro to strojní i subdodavatelskou výbavu, a i přesto z tohoto segmentu odešli.
Teprve v tenhle okamžik mi vlastně došlo, že ten trh to asi ví, že se něco děje v oblasti nemovitostí. Jenom o tom nikdo z nich nechce nahlas moc mluvit, protože by nebyli schopni odejít ještě za dobrou cenu.
V okamžiku, kdy se o tom bude psát palcovými titulky, bude se to objevovat v televizi, Lucie Borhyová s Rayem Korantengem budou zmiňovat, jak krachuje jedna stavební firma za druhou anebo jeden developer za druhým, už bude pozdě odejít z tohoto segmentu.
Nemyslím si, že je to v ČR tak špatné. Na druhou stranu si myslím, že se opravdu něco v této oblasti děje, protože i velká, velmi silná rodina rentiérů, kteří vybudovali za mnoho desítek let opravdu velké bohatství, opustila developerský projekt, který jsem zmiňoval na začátku.
Opustili myšlenku a cíl postavit na prodej téměř dva a půl tisíce bytových jednotek. A to určitě o něčem svědčí. Možná, že to bylo jejich rozhodnutí především proto, že měli strach o likviditu. Nebo jejich rozhodnutí bylo motivováno tím, že se mohou realizovat ve větším bezpečí a s násobně větší diverzifikací.
To nechám na vás, posluchačích, abyste i vy sami našli pravděpodobný důvod tohoto rozhodnutí. Možná se i vás týká přemýšlení o možných budoucích scénářích, které by mohly ovlivnit vaše portfolio a rodinné bohatství.
Nicméně zpátky, Vláďo, k tvé vlastní rodině. Radka, tvoje manželka, má jako jednu z hlavních zálib nemovitostní trh. A ty jsi opakovaně zmiňoval, že ne vždycky máte na věc stejný názor. Jak funguje ta chemie, ta vaše diskuse v rodině právě stran investic do nemovitostí?
Vladimír Fichtner
Já myslím, že to zajímavé na našem přístupu je, že máme více úhlů pohledu. Protože ona vidí a cítí ten nemovitostní trh, a moje role je ve firmě. Moje zkušenosti jsou z finančního trhu, makroekonomiky, z pohledu do světa a hledání různých scénářů budoucnosti. Od úrokových sazeb až po geopolitické. Takže když se my bavíme, vlastně kombinujeme tyto přístupy a z toho vzniká nová kvalita.
Proto bylo pro nás poměrně jednoduché si před rokem a půl říct, že už tady nemá moc cenu nic řešit. Ceny už jsou příliš vysoké na to, aby se na tom dalo rozumně vydělávat. A když se nám nechce kupovat, no tak bychom měli chtít prodávat. Pokud jsou ceny dostatečně vysoké. A co si budeme povídat, před rokem a půl se stály na nemovitosti fronty. Kdo koupí dřív. Dělaly se aukce, kdo vyhraje.
A to je ten ideální okamžik, kdy prodávat. Ne v okamžiku, když už se všichni bojí. Když jsou hypotéky místo padesáti miliard měsíčně jenom pět miliard. A tak dále a tak dále.
To nejcennější na naší diskusi je právě to, že je vícevrstvá. Z různých úhlů pohledu. My jsme v našem časopise pro rentiéry o tom před rokem a půl psali v článku „Cihla není taková jistota, jak to vypadá“.
Josef Podlipný
A nebyla tím myšlena zlatá cihla.
Vladimír Fichtner
Přesně tak. I mně pomohla při diskusi s mými známými a kamarády nebo klienty přesně tahle Radčina zkušenost. Z jejího nemovitostního segmentu.
Josef Podlipný
Znamená to tedy, že jste prodali část nebo všechny nemovitosti, které jste měli v portfoliu ještě před začínajícím poklesem anebo obavou ze začínajícího poklesu?
Vladimír Fichtner
Všechny, co jsme chtěli, jsme prodali. A teď už spíš míříme do Španělska, kde jsou ceny a situace na nemovitostním trhu výrazně příjemnější.
Josef Podlipný
Vážení posluchači, pokud i vy přemýšlíte o tom, jestli vsadit na to, že stabilita a dlouhodobý růst v oblasti nemovitostí bude vždy tažen poptávkou, ať už po bytech, komerčních nemovitostech nebo rozvoji podnikání, tak tento díl podcastu asi není pro vás.
Pokud ale přemýšlíte o tom, jak chránit rodinné bohatství a přemýšlet o rizicích spojených právě s investicí do nemovitosti, tak nás poslouchejte dál. My se s vámi budeme dělit právě o ta rizika, která jsou spojená s tím, že máte nemovitosti ve svém portfoliu.
Vladimír Fichtner
Já bych neřekl, že to není pro někoho, kdo má nemovitosti.
Josef Podlipný
Spíše kdo nechce přemýšlet o různých scénářích, tak to bylo míněno.
Vladimír Fichtner
Z tohoto pohledu souhlasím.
Josef Podlipný
Pojďme teď zkusit pojmenovat některá z těch rizik, která jsou spojena právě s tím, že mám v rentiérském portfoliu nemovitosti.
Vladimír Fichtner
Pokud člověk vidí ven jen úzkým průzorem, tak nevidí nějaká nebezpečí. Například válka na Ukrajině. Kdo sleduje různá videa, tak to vidí z toho tanku jenom malinkým průzorem. Že na vás letí raketa shora nebo z druhé strany si možná ani nevšimnete. Nebo si toho všimnete příliš pozdě.
Ať je člověk v jakémkoliv přemýšlení o majetku a má průzor pohledu na majetek moc úzký. A je jedno, jestli to je nemovitost, vlastní byznys, akcie. Nebo dluhopisy, o kterých si dlouho lidé mysleli, že když někomu půjčí a on mu slíbí úrok, tak dostane zpátky ty peníze. Dnes spousta lidí zjišťuje, že to tak není.
Prostě měli příliš úzký průzor. A kdo si ho chce zachovat, pro toho tato diskuse není.
Ale souhlasím, že je pro toho, kdo si ho nechce zachovat. Pojďme si říct pár věcí, které je dobré vnímat.
Jedna věc jsou úrokové sazby. To je nesmírně důležitý faktor, respektive inflace a úrokové sazby. To je nesmírně důležitý faktor pro jakýkoliv byznys, ale pro nemovitostní byznys je to extrémně důležitý faktor.
Josef Podlipný
Chápu správně, že tím říkáš, že ovlivňuje jak nabídkovou stranu, tak poptávku?
Vladimír Fichtner
Určitě.
Josef Podlipný
Pojďme to zkusit představit na nějakém konkrétním příkladu.
Vladimír Fichtner
V první fázi je to především poptávka. Byty se kupovaly a řádově půlka bytů se kupovala na hypotéky. A hypoték se dělalo za zhruba 50 miliard měsíčně, teď se dělá 5 miliard. Teď byl rekordní měsíc, tak to bylo osm miliard. Ale nebylo to 50.
Ten obrovský pokles poptávky se projeví a záleží na tom, jak dlouho bude trvat. Pokud vyjde to, co říká ČNB, že za rok jsme zpátky tam, kde jsme byli, možná to zvládneme, možná to přežijeme.
Je ale vidět, že ČNB moc nezkoumá, jak se vyvíjí inflace dlouhodobě. Kdyby se podívala trošku víc do světa, uvidí, že když inflace vyroste nad pět procent, trvá pak dlouhé roky, než se začne opravdu dostávat pod kontrolu. Já si přeji, aby se situace zlepšila, aby to bylo co nejdřív.
Ale rácio a data mi říkají něco jiného. A proto pracuju i s jiným scénářem, než říká ČNB. Když se člověk podívá do historie, ČNB se téměř nikdy v minulosti netrefila ve svých očekáváních. No a spoléhat na to, že teď trefí, i když si to hodně přeju, považuju za extrémně nebezpečné pro přemýšlení o tom, co bude s mým majetkem.
Josef Podlipný
Ty vlastně jinými slovy říkáš, že cena peněz určitě ovlivňuje to, jak vysoká je poptávka, ať už po bydlení nebo po komerčních nemovitostech nebo třeba právě pro to podnikání. Je to tak?
Vladimír Fichtner
Jednoznačně. A samozřejmě to ovlivňuje i ty, kteří staví, protože oni nestaví často za své. Pokud staví za své, tak je to tolik neovlivňuje. Respektive, také si mohou říkat, když mám tady 6 %, aniž bych něco musel dělat, když si peníze uložím jenom tak. Tak proč bych vlastně se měl snažit a s nějakými starostmi vydělat 7 % nebo 8 %?
Ale je spousta lidí, kteří si půjčují na developerské projekty. Nefinancují je jenom ze 100 procent ze svého. A samozřejmě přístup k úvěrům se zhoršuje. Jednak jsou dražší, výrazně dražší, než byly v minulosti. A jednak ani banky, a to asi potvrdíš spíš ty, nemusí mít tolik chuti financovat ty projekty.
Josef Podlipný
Nebo minimálně zpřísní, a to třeba i výrazně, podmínky pro poskytnutí financování. To určitě mohu potvrdit. Mohou tím zkomplikovat život těm, kteří vytváří nemovitostní portfolio v rámci nějakého developerského projektu anebo na pronájem tzv. na páku. To znamená s určitým dílem cizích zdrojů, protože pak nemusí úplně souhlasit s tím, že se třeba některé nemovitosti vyvážou, byť to tak původně bylo zamýšleno. Protože vnímají určitou míru rizika, že klesne hodnota zajištění. A i toto samotné riziko může přimět banku k větší ostražitosti.
Vladimír Fichtner
Takže cena peněz určitě. A úrokové sazby jsou jedním ze zásadních faktorů, které nemovitosti ovlivňují.
A další určitě bude úsporný balíček vlády Petra Fialy. Kde se mimo jiné mluví o tom, že se budou zvyšovat daně z nemovitostí. Zatím naše daně z nemovitostí jsou legrační.
Josef Podlipný
Někdy dokonce žádné.
Vladimír Fichtner
Extrémně nízké, extrémně nízké. Ale v zemích kolem nás na západě se platí jedno procento z tržní hodnoty ročně. Nebo dvě procenta z tržní hodnoty ročně, nebo klidně pět procent z tržní hodnoty ročně.
Josef Podlipný
Mohu potvrdit. Jako příklad vlastní i sdílené zkušenosti mohu uvést, jak to funguje v Americe. A ty jistě přidáš příklad, jak jste zjistili, že to funguje a bude fungovat ve Španělsku. Nebo případně nějakou jinou sdílenou zkušenost.
V Americe, vážení posluchači, si představte (a někdo z vás to jistě ví), se platí daň podle aktualizované tržní ceny nemovitosti, ne nějaké historické. Obvykle jednou za deset let dojde k aktualizaci. Takže spousta vlastníků se diví, že jim najednou nad hlavami krouží dron, který fotografuje a natáčí, jak vypadají nemovitost, jak si ji zvelebili za těch necelých deset let. Že tam mají najednou novou zimní zahradu, nový bazén a spoustu dalších výdobytků doby.
Vladimír Fichtner
A tudíž má nemovitost vyšší hodnotu. A bude platit vyšší daň. Já mám kamaráda, který dělá inspektora finanční správy na oceňování nemovitostí. A on říkal. V minulosti to bylo složitější. Protože člověk musel obcházet ty baráky, koukat se, jestli za tím barákem nevyrostl bazén nebo něco dalšího. Teď je Google Maps, kam se jen podívá, kde máme bazén nový.
Ale to důležité, daň z nemovitosti se platí z neustále aktualizované a de facto tržní hodnoty. Ona je to odhadovaná, není to přesná tržní hodnota, ale v nějaké relativně blízké tržní hodnotě.
Josef Podlipný
Blíží se to tržní hodnotě, to určitě mohu potvrdit.
Co je nicméně klíčové, platí se, jak jsi již zmínil, třeba 1 %, 2 %. Na Floridě je běžné, že to je blízko právě těch dvou procent. No a pokud si pro zjednodušení představíme třeba nemovitost v Čechách, která bude mít hodnotu sedm, osm milionů nebo deset milionů, tak si schválně, vážení posluchači, sáhněte pro tu složenku, která vám přišla nedávno. Protože daňová povinnost byla asi nedávno zaplacena. No a zjistíte, že na té složence každý rok zaplatíte do konce května, řádově stovky nebo tisíce korun? Asi o mnoho více ne.
Vladimír Fichtner
A dvě procenta z deseti milionů je dvě stě tisíc. Jen abychom to dokončili a řekli to číslo.
Josef Podlipný
Určitě to v ČR není dvě stě tisíc, to je první velká odlišnost.
Druhá. V minulosti jsme měli daň z převodu nemovitostí, ta nyní není. Velmi pravděpodobně se tato daň v budoucnu vrátí. S jakou silou, těžko říct. Ale v Americe je daň z převodu nemovitostí někde těsně pod jedno procento, což není úplně málo.
Vladimír Fichtner
Ve Španělsku 7 %.
Josef Podlipný
Ano, to vím, že jsi říkal.
A další velmi silný moment, který mě samotného překvapil. V Americe je běžné, že každý, ať strana prodávající, tak strana kupující má svého agenta. A obvykle tomu svému agentovi platí v řádech nižších procent z tržní ceny nemovitosti za to, že se ta koupě nebo prodej zrealizuje.
A co mně přijde skvělé, byť to samozřejmě je spojeno také s nějakými náklady, je tam naprosto běžné, dokonce si myslím, že když je to financováno hypotékou, tak i povinné, zaplatit za odborný posudek. A ten posudek znamená, že přijde někdo, kdo má pověření státem, má razítko a podívá se na kvalitu střechy, podívá se na kvalitu topení, jestli tam náhodou nejsou termiti a spousta dalších a dalších faktorů, která vlastně mohou být skrytými vadami.
Vladimír Fichtner
A jaký má tohle vliv na trh nemovitostí? Jenom ať to dotáhneme do konce.
Josef Podlipný
Ten, že je třeba vnímat trh nemovitostí jako něco, co může být snadno regulováno. A snadno, se zvyšujícími se náklady do budoucna. To, co teď prodávám bez zatížení daně z převodu nemovitosti, bez výrazného zatížení poplatků za zprostředkování prodeje nebo nákupu a bez dalších jiných nákladů na jakost nemovitosti, může vzít v budoucnu za své.
Vladimír Fichtner
Zjednodušeně, když mám v Praze desetimilionový byt, to bude 2kk nebo o něco větší, ale asi ne v těch nejnovějších projektech. Pronajímám za dvacet možná pětadvacet tisíc měsíčně. Dvacet tisíc měsíčně, dvě stě čtyřicet ročně, řekněme. A když přijde dvouprocentní daň z nemovitosti, tak to je 200 tisíc, a už mi moc nezbude. A nemluvím ještě o spoustě dalších poplatků, které mohou naskočit.
Nemovitosti mají velikou citlivost na to, kolik je peněz, dají se dobře regulovat. Když jsem se bavil s jedním dobrým kamarádem, tak říkal: „různé věci z majetku můžeme zavřít do různých majetkových struktur. Ale nemovitosti prostě nikam nezavřeš. Vždy jsou vidět, ty tam prostě stojí a z nich se ta daň bude vybírat. To neodvedeš někam. Na to si neuděláš holding v Holandsku nebo v minulosti někde na Kajmanských ostrovech a tak. Prostě ta nemovitost tam stojí.“ A z tohoto pohledu je to velmi napadnutelné takovými poplatky, které zatím u nás nejsou běžné nebo byly zrušeny. Třeba v covidu 4% daň z převodu nemovitosti.
Josef Podlipný
Bavili jsme se o úrokových sazbách, o inflaci. Napadá tě ještě něco, co ovlivňuje trh nemovitostí a možná dost zásadním způsobem, především v současné situaci?
Vladimír Fichtner
Úrokové sazby, inflace a daně, o kterých jsme se bavili.
Určitě by člověk neměl ztratit ze zřetele gepolitiku. Před rokem, kdy začala válka na Ukrajině, tak to každý hned vnímal. Sakra, já mám všechen majetek tady. Já mám všechen majetek v koruně nebo já mám všechno v nemovitostech. A když ta raketa doletí o kousek dál, tak to možná nebude úplně příjemné. Místo, abych odešel s rancem, tak odejdu s ranečkem. Protože všechno tady nechám.
A mám pocit, že v tuhle chvíli na to lidi zapomněli. Nedostává se tomu tolik pozornosti, jak by mělo. Když se chci dobře starat o svůj majetek, tak musím mít jistotu, že ho nemám v jednom místě, v jednom typu aktiva, v jednom regionu, ale chci ho diverzifikovat. A geopolitika tomu úplně napovídá. Prostě lidi neblázněte, nebuďte jenom tady. To, že teď to vypadá dobře, že to Rusové nedotáhnou? My nevíme, co se stane. Nikdo z nás neví, komu v Rusku zítra přeskočí. A něco se tady začne dít.
Moje doporučení je, jděte tomu naproti, nezůstávejte na místě a přemýšlejte dopředu.
Josef Podlipný
Vážení posluchači, tomuto tématu se dnes věnujeme právě proto, že známe spoustu příkladů, kdy existuje nemovitostní portfolio a oproti dřívější radosti přináší jeho majitelům trápení.
Mám na mysli třeba dva spoluvlastníky nemovitostního portfolia ve vyšších řádech stovek milionů korun, kteří spoustu let byli pyšní na výkon tohoto portfolia. Na průběžnou pravidelnou výnosnost, nastavili velmi solidní nájmy a cena nemovitostí rostla.
Až časem si uvědomili, že to nemusí trvat donekonečna. Ale bohužel si to uvědomili až v okamžiku, kdy si to uvědomili i další potenciální kupci jejich nemovitostního portfolia anebo jeho části.
Je častou otázkou rentiérů, co s těmi nemovitostmi ve svém portfoliu? Má jich tam být víc nebo méně? Kde ty nemovitosti mám mít? Jakého charakteru? Tuto otázku si klademe my všichni.
Je dobré si říct, že nemovitosti mají ve svém portfoliu i nejbohatší rodiny na světě, ale pouze určité procento. Pokud jich tam budeme mít hodně, může nám to přinášet trápení především v okamžiku, kdy se destabilizuje nemovitostní trh nebo se destabilizuje ekonomické prostředí nebo geopolitické vlivy mohou ohrozit náš majetek a naše klidné spaní.
Vladimír Fichtner
My se s těmi příběhy potkáváme pravidelně. Pamatuji si na ty kluky, co za námi přišli, že mají 300 milionů v nemovitostech, ale že to chtějí začít předělávat do finančních aktiv. Bavili jsme se, co to pro ně může znamenat, co jim můžou finanční aktiva začít přinášet. A přemýšleli správně. Už dospěli do té správné strategické polohy přemýšlení o majetku, ale přišli pozdě. Víme, že mají dnes problém ty nemovitosti dát na trh a získat dostatek hotovosti. Snížit dluh a ještě dokonce se přesunout třeba do finančních aktiv někam jinam.
Myslím, že to co jsi dodal bylo super shrnutí, já bych řekl ještě jednu věc.
Přemýšlejte vždycky ve scénářích budoucnosti, ne jen o jednom scénáři. Už jsme se o tom bavili, bavíme se o tom opakovaně, vracíme se k tomu. A to je jedna z věcí, která hrozně pomáhá majetek ochránit.
A druhá věc dívejte se ven, co se tam děje. My neustále sledujeme, co se děje na nemovitostních trzích v Evropě, co se děje v Americe.
Víme, že teď kancelářské budovy v Americe mají obrovské problémy. Kancelářská budova v Kalifornii, uprostřed San Franciska, která se prodávala ještě před pár lety za 300 milionů, má dneska hodnotu 80 milionů dolarů. A nikdo ji nechce. Protože covid všechny zaměstnance vyhnal ven a lidé se nevracejí.
Vidíme, jak SPVéčka, které mají i některé velké rodiny v zahraničí, v Americe, nebo velké instituce, klidně pouští do insolvence. Protože najednou úrokové náklady, protože jsou kupované na páku, jsou vyšší než ty nájmy. A oni nechtějí to doplácet, tak to pouštějí a nechávají to jít do insolvence.
A když se člověk rozhlíží po světě, když nemá ten úzký průzor, ale vnímá, co se všechno může dít, tak udělá mnohem lepší a kvalitnější rozhodnutí i o svém majetku. A to je to, o čem si tady povídáme.
Josef Podlipný
Mé jméno je Josef Podlipný a pro dnešek se s vámi loučím v podcastu Mezi Rentiéry. Na slyšenou.
Vladimír Fichtner
Na shledanou i ode mě.
Pokud máte zájem o více detailu a dat z nemovitostního trhu, máte nyní možnost získat zdarma analýzu „Nemovitosti nad propastí? Na nákup to ještě není.”
Získat analýzu trhu nemovitostí